Otrava houbami se může projevit až za 48 hodin

Ilustrační foto Autor: Miroslav Rada

15.8.2010 11:10

Houbařská sezona je tady. Každý, kdo se v těchto dnech vydá na houby do hradeckých llesů, se s prázdnou určitě nevrátí.

Vrátit se v těchto dnech z lesa s prázdným košíkem, se zdá být nemožné. Příznivé počasí totiž připravilo pro vášnivé houbaře doslova žně.

Potvrzuje to i mykolog Václav Paráček. „Houbařská sezona je v plném proudu. Pokud se vydáte do lesa, určitě v každém něco najdete. Čím rozmanitější les, tím lepší, vydávejte se proto radši do smíšených lesů,“ radí.

Najít na Královéhradecku les není žádná „věda“. Stačí se vydat na kteroukoliv světovou stranu a jistě nějaký najdete. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější houbařské cíle patří například lesy v Bělečku, v Hoděšovicích, na Novohradecku, na Bydžovsku, v Malšovicích u lesního hřbitova a les Dehetník, který se nachází cestou směrem na Třebechovice.

Až na tři tisíce druhů hub

„Sezona přeje v jehličnatých lesech smrkovým a hnědým hřibům. Ve smíšených lesech můžete zase najít hřiby dubové, kozáky, kováře, koloděje, holubinky, muchomůrku růžovou, lišky, babky a mnoho dalších. Nejzajímavějším letošním úlovkem byl vzácný a ohrožený hřib růžovník, který houbaři nalezli v lese u Holic,“ říká Věra Samková z mykologické poradny.

Druhů hub je velká spousta. Podle odhadů jich je na Hradecku až na tři tisíce. Ne všechny jsou ale jedlé. Hřib satan, muchomůrka bílá, zelená, tygrovaná, šedivka a žampion zápašný, to je jen malý výčet hub, po jejichž požití se můžete otrávit a způsobit si vážné zdravotní problémy, v některých případech až smrt. Vyplatí se proto být při houbaření velmi opatrný.

„Pokud si lidé nejsou jistí, zda houba, kterou v lese našli, je jedlá, mohou se přijít poradit do naší mykologické poradny, která sídlí v Gayerových kasárnách. Pokud chtějí přijít osobně, tak první příležitost mají v pondělí 23. srpna od 16 do 18 hodin. Možné je také houbu vyfotit a poslat nám ji emailem,“ říká Věra Samková z hradecké mykologické poradny.

Další možností, kde může široká veřejnost načerpat mykologické znalosti, které jim usnadní houbaření, je výstava hub, jež se uskuteční od 7. do 10. října v hradeckém muzeu. „I na výstavu si mohou lidé donést své úlovky z lesa, u kterých váhají, zda je jíst mohou nebo ne, a my jim poradíme,“ dodává Samková.

Nejen jedovaté houby, ale i zloději vám mohou pokazit zážitek z houbaření. „V posledních pár dnech jsme zaznamenali několik krádeží věcí z vozidel odstavených na kraji lesa,“ varuje Anna Pešavová, tisková mluvčí Policie ČR.

Celkově se ale letošní sezona zdá být opravdu povedená. I díky počasí se bude určitě ještě na co těšit. „Deště, vlhko, vyšší teploty, tedy ideální počasí na houbaření vydrží nejméně do konce prázdnin,“ uzavírá meteorolog Zdeněk Mrkvica.

Houby, které se dají pěstovat i doma

žampiony – vyžadují tmu a vlhkost, ideální je pro ně sklep, pěstují se v kostkách nebo speciálních pytlích, nejrozšířenější houba, pomáhá při léčbě alergií.

hlíva ústřičná – je možné ji pěstovat venku, potřebuje světlo, pěstuje se v kostkách nebo v pytlích, dřevokazná houba, rostoucí převážně na listnatých stromech, posiluje imunitu a zdraví: pozitivní vliv má na infekce a záněty, krevní tlak, zlepšení funkce střev, při alergii, pro zlepšení metabolismu, regeneraci organismu a snížení cholesterolu.

límcovka – je možné ji pěstovat venku, vyžaduje světlo, pěstuje se na slámě, vypadá jako velký žampion, průměr klobouku je až 30 cm, barva od žluté až po červenohnědou.

Mikrorozhovor s mykologem

Na otázky, týkající se houbaření, odpověděl mykolog Václav Paráček.

Jaké jedovaté houby lidé nejčastěji zaměňují za jedlé?
Nejčastěji si lidé pletou muchomůrku růžovku a muchomůrku panterovku. Zatímco růžovka je jedlá, panterovka (tygrová) je smrtelně jedovatá houba. Občas také lidé zamění závojenku olověnou za hřib.

Co dělat, když omylem sním jedovatou houbu?
V takovém případě okamžitě vyhledejte lékaře. Některé houby vyvolají pouze nevolnost, jiné mohou zasáhnout a poškodit játra a ledviny, jiné pak dokonce mohou člověka usmrtit. Otrava se může projevit buď okamžitě, jako třeba u hřibu satanu, nebo za 48 hodin, jako u muchomůrky zelené.