Bude to 2500 let, Řekové chystají velkolepý maraton

Příští rok tomu bude 2500 let. Tehdy se zrodila legenda, na jejímž základě byla vytvořena jedna nejslavnější ze sportovních disciplín – maratónský běh.

Řekové už chystají velkolepé oslavy a jejich součástí bude návrat k maratónským kořenům. Nyní oznámili, že plánují velkolepý závod na historické trati. A očekávají invazi běžců. Ti přece říkají: „Každý opravdový maratonec by aspoň jednou za život měl běžet z Marathonu do Atén.“

Každý, kdo někdy stane na startu maratonu, metaforicky vstupuje do stop dění, které následovalo po jedné z nejslavnějších bitev v lidské historii, bitvy o Marathon v roce 490 před Kristem.

Deset tisíc aténských a parthských vojáků, vedených vojevůdcem Miltiadesem, porazilo obrovskou přesilu perské armády na marathonské pláni. Vítězství, které později bylo označováno za triumf, jenž zachránil demokracii západní kultury.

Tehdy zahynulo jen 192 Řeků, naproti tomu tisíce Peršanů.

Legenda vypráví, že voják Feidippides byl potom vyslán z Marathonu do Atén. Doběhl, řekl: „Zvítězili jsme“, padl k zemi a zemřel.

Původní legenda, která však byla sepsána až 600 let po bitvě, dokonce tvrdí, že posel nejprve běžel do Sparty, aby požádal o pomoc, a byl odmítnut. Vrátil se tedy do Marathonu a vzápětí utíkal do Atén, aby zvěstoval vítězství.

Že potom padl a zemřel by bylo logické – zvlášť vzhledem k extrémně obtížnému kopcovitému terénu bez silnic. Celá trasa Marathon-Sparta-Marathon-Atény měří 500 kilometrů. A on ji údajně absolvoval za dva dny.

Traduje se, že prvním závodem na maratonské byl ten na olympiádě 1896 v Aténách. Ale není to tak. Závodilo se tu už v březnu 1896, kdy tu proběhla řecká kvalifikace. Tehdy se však ještě neběželo dnešních 42,195 kilometru, ale 39 kilometrů.

V roce 1908 však byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena tak, aby začínal u terasy Windsorského zámku, kde ho chtěla sledovat královská rodina,.a končil na Olympijském stadionu. Proto byla trať prodloužena na 42,195 km. A tak už to zůstalo.

Už roku 1897 uspořádali Američané také první ročník svého bostonského maratonu a s výjimkou válečných let ho pořádají nepřetržitě dodnes. Zato závod Marathon-Atény byl často rušený a znovuobnovovaný. Až po poslední reinkarnaci vznikl Athens Classic Marathon, ten zažije příští rok 28. ročník.

Před měsícem, při zatím posledním ročníku ho dokončilo 3600 běžců. Maximální limit účastníků byl 10 000 běžců, stejný jako počet řeckých vojáků v bitvě u Marathonu.

Trať aténského maratonu platí za jednu z nejtěžších v současnosti. Po relativně rovinatých úvodních 10 km, které vedou běžce kolem starověkého pohřebiště padlých Atéňanů, stoupá až do 32. kilometrů. Pak následuje klesání do cíle.

Řekové říkají: Ta trať je trochu jako život. Rozhlížíte se, pak stoupáte a nakonec klesáte.

Památná data nejslavnějšího maratonu

490 př. n. l.: Voják Feidippides běží z Maratónu do Atén, v cíli padá a umírá.

1894 n.l.: Francouz Michel Bréal navrhuje, aby na Feidippidovu počest na prvních novodobé olympiádě v Aténách uskutečnil i maratónský běh na legendární trati z Maratonu do Atén

Březen 1896: První maratonský závod v historii, který je zároveň řeckou olympijskou kvalifikací, vyhrává Charilaos Vasilikos za 3 hodiny a 18 minut.

Duben 1896: Olympijský maraton vyhrává na téže trati Spiridon Louis. Trasu, dlouhou tehdy 39 km, zvládl za 2:58:50. Během závodu se občerstvoval vínem, mlékem, pivem, vajíčky i džusem.

2004: Po 108 letech se v Aténách běží opět olympijský maraton, vítězí Ital Stefano Baldini za 2:10:55, na stupních vítězů překvapivě není žádný Afričan. Tentokrát už závodí i ženy, Japonka Mizuki Nogučiová je první za 2:26:20.

2009: Zatím poslední ročník klasického maratonu z Maratonu do Atén patří Keňanu Josephatu Kikpurui Ngetichovi za 2:13:44.

2010: Řekové chystají velkolepý maraton na počest 2500 výročí bitvy u maratonu