VYBERTE SI REGION

Máma Špotáková je zpět, s výkonem přes 62 metrů byla nadmíru skojená

Domažlice /ROZHOVOR/ - Při pátečním Hvězdném házení na Chodsku padaly na domažlické Střelnici rekordy stadionu. Jeden z nich přepsala oštěpařka Bára Špotáková, která se právě v chodské metropoli vrátila k závodění po mateřské dovolené.

16.9.2013
SDÍLEJ:

Oštěpařka Barbora Špotáková na závodech v Domažlicích.Foto: ČTK/Petr Eret

Po závodě odpověděla novinářům na jejich otázky.

Báro, měla jste klid na závod?

Úplně perfektně to dnes vyšlo, nakojila jsem před závodem, pak jsem se mohla v klidu rozcvičit a ukočírovat nervozitu, protože ta byla veliká.

Jste spokojená s výkonem přes 62 metrů?

Maximálně spokojená. Já evidentně tu nervozitu potřebuji, protože jak ze mě spadla, tak potom ty další hody už tak dobré nebyly. Ale ten výkon jsem nečekala. Myslela jsem si, že když bude šedesát metrů, tak budu ráda, a přesně jsem věděla, že jestli hodím dál, bude to jen jedním hodem, tělo na víc není připraveno. Trefila jsem to ale parádně.

Těšíte se do přípravy po tomto závodu?

Jsem moc ráda, že jsem tohle udělala, protože když si představím tu nervozitu po roce nezávodění, kdybych to odložila na příští rok, byly by to dva roky od závodů a to by nervozita byla o hodně větší, takže jsem ráda, že jsem šla závodit a vlastně jsem tuhle sezonu absolvovala. I když jedním závodem.

Jaký to byl pocit hodit si po tak dlouhé době?

Pocit to byl skvělý. Hod byl krásně trefený, takový jak vždycky vidím jenom tu tečku, jak letí. Na to, že jdu úplně z fleku, tak nádherný.

Proč byl čtvrtý hod závěrečný?

Nervozita ze mě spadla, potom už hrozí zranění. Já už bych to chtěla potom hodit spíš rukou nebo jenom hlavou. Tělo přece jen na to nemá, na tolik hodů.

Jak jste se cítila v Domažlicích, kde si lidé chodili pro podpisy i během závodu?

No, to se musí malinko ukočírovat, protože tady nejsou mantinely jako třeba v Ostravě, tady si na vás mohou přímo sáhnout. Ale lidí je akorát, krásný počasí nakonec přes ten propršený den.

Přemýšlela jste, jak to bude se synkem? Budete ho brát s sebou na závody?

Nejsem typ, že bych ho odložila a věnovala se atletice. Jak je vidět, tak to jde skloubit. Jen to musím strategicky vymyslet, vymyslet časový harmonogram. Na závody, když už nebudu kojit, se mnou asi už jezdit nebude. Nechci ho tahat. Asi to není pro dítě nejlepší, když ho pořád někde vláčíte. A obzvláště závody jsou takové, že tam člověk přiletí, odzávodí a zase letí zpátky. To není moc příjemné.

Říkala jste, že jste se musela krotit u rozběhu, tak na kolik jste si mohla dovolit se do toho opřít?

No. Tak ten první pokus byl fakt pěkně plynulý, ale bylo to tak 70 až 80 procent rychlosti. Do plného jsem tady nešla, to nejde, to bych si opravdu něco udělala. Ani mě tělo nepustilo, ono se automaticky brání, takže poslouchat svoje tělo je základ.

Dnes je to přesně pět let na den od světového rekordu, uvědomovala jste si to?

Jo, mnohokrát, protože maminka má dneska narozeniny. Dnes jsem tady hodila o deset metrů méně, ale to je myslím pěkný příslib do budoucí sezony. Velký příslib. Dnešní den je opravdu krásná vyhlídka do příštího roku.

To, že byl pátek třináctého, jste si nepřipouštěla?

Vím o tom, ale třináctka je pro mě spíš šťastná.

(kb)

Autor: Redakce

16.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies