Nadporučice Špotáková si uniformy stále váží

Hlouček sportovců ve vojenských uniformách už zmizel za branami do areálu Ministerstva obrany České republiky, jen na jednu osobu se stále čekalo. Oštěpařka Barbora Špotáková dorazila s desetiminutovým zpožděním za svými kolegy.

Úspěšní sportovci pražské Dukly si přišly tradičně na konci své sezony pro ocenění od svého nejvyššího nadřízeného ministra obrany. „Těch deset minut není moc. Ale některým lidem to přišlo málo dopředu,“ říkala olympijská šampionka toho času v uniformě s výložkami nadporučice.

Jak si užíváte podobná slavnostní setkání sportovců ve vojenské uniformě?

Tohle je výjimečná situace. Moc často se sportovci z ostatních odvětví moc nepotkáváme. A letos bylo hodně úspěšných sportovců Dukly. Takže tu ani nebylo moc atletů. Což mě trochu mrzí.

Dýchá na vás výjimečnost té události i po několikátém putování si pro ocenění?

Každý si toho váží, když ho pozve ministr. I když ten dneska nemohl. Má to svého ducha.

Takže už ji neberete jako povinnost?

Vzpomínám si, když jsem tu byla poprvé. Člověk má za sebou jeden úspěch a pak tu chce být znova i příště. Teď už jsem si zase říkala, že můžu být ráda, že tu jsem. Jde o ocenění našeho živitele. Jsem ráda, že svou práci dělám asi dobře.

Je ta výjimečnost akce i ve vojenské uniformě?

Je pravda, že když jdu v uniformě přes centrum Prahy, tak lidi valí oči.

Nenarušilo vám to plány v době volna?

No, proto se vždycky musím po sezoně zeptat, kdy tahle akce bude a pak teprve můžu začít plánovat volno. Armádní akce jsou číslo jedna, ostatní je až na druhém místě.

Ale do budovy ministerstva jste přijela jako poslední ze všech zúčastněných…

Byla jsem tady v půl druhé, akce začínala ve dvě. Některým to přišlo málo dopředu. Myslím si, že půl hodiny předem je dostatečná doba. Ale byly tu připomínky. Nepatřím mezi ty, kteří by chodili pozdě.

Máte za sebou sezonu se světovým stříbrem v zádech. Nicméně, jaké je její hodnocení s odstupem času?

Nejtěžší sezona, kterou jsem měla. Když to ale vezmu z té stránky, co jsem všechno stihla, tak výsledek je hodně dobrý. Poolympijská sezona je vždy náročná. Já přitom ještě psala celý rok sama diplomku. Ještě spoluautorství u knihy. Můžu být ráda jak to všechno dopadlo.

Mohla jste si vůbec závodění i užít?

Právě kvůli všem těmhle věcem jsem si je moc neužila.

Teď užíváte si odpočinku?

Užívám si hlavně toho, že nic nemusím. Celý rok jsem něco musela. Diplomka, kterou jsem psala do května. Pak jsem musela závodit a být úspěšná.

Co bude hlavní náplní vašeho volna?

Jedeme s přítelem do Maďarska do termálů. Pro svalovou a pohybovou soustavu jsou výborné. Mě vyhovují. Navíc mám Maďarsko ráda, mám tam předky.

Kdy začnete s přípravou?

Na konci října. Stejně jako loni. Nebudeme ji nijak výrazně měnit. Akorát musím víc poslouchat své tělo. Člověk stárne a nemůžu si myslet, že jsem nesmrtelná. Letos jsem si myslela, že vše půjde stejně dobře jako loni. A tak to nebylo. Ponaučila jsem se z toho.