VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trest pro Pistoriuse? Mohl by mít domácí vezení. Státní zástupce byl v šoku

Pretoria - Oscar Pistorius by podle probačního úředníka neměl jít za zabití přítelkyně do vězení. Joel Maringa, který v pondělí vypovídal u soudu v Pretorii jako jeden ze svědků obhajoby, uvedl, že by pro handicapovaného atleta bylo dostatečným trestem domácí vězení a veřejně prospěšné práce.

13.10.2014 AKTUALIZOVÁNO 13.10.2014
SDÍLEJ:

Oscar PistoriusFoto: čtk

Státní zástupce Gerrie Nel označil jeho návrh za "skandálně nepatřičný".

Jednání, po kterém soud rozhodne o výši trestu pro Pistoriuse, jenž byl před měsícem uznán vinným ze zabití přítelkyně, dnes začalo výpovědí psycholožky. Obhajoba chce předvolat celkem čtyři svědky, státní zástupce počítá se dvěma. Projednávání tak může trvat až týden.

Probační úředník Maringa prohlásil, že veřejně prospěšné práce a tříleté domácí vězení by mělo pro Pistoriuse větší přínos než pobyt za mřížemi. "V podstatě říkáme, že bychom ho neměli ničit, protože nakonec se stejně vrátí do společnosti," řekl Maringa s tím, že v domácím vězení pod dohledem úřadu by měl Pistorius možnost pracovat na zlepšení svého chování a ovládání.

Psycholožka Lore Hartzenbergová, první svědkyně obhajoby, vypověděla, že s Pistoriusem na společných sezeních řešili především pocit viny, který šestinásobného paralympijského šampiona po zastřelení Reevy Steenkampové pronásledoval. Atlet je podle ní zlomený člověk, který všechno ztratil. Vedle přítelkyně přišel o "morální a profesionální reputaci, přátele, kariéru, finanční nezávislost a sebeúctu".

O výši trestu rozhodne po skončení výslechů soudkyně Thokozile Masipaová, která v září sedmadvacetiletého běžce zprostila obvinění z vraždy. To se podle ní vyšetřovatelům nepodařilo prokázat. Státní zástupce po vynesení zprošťujícího rozsudku prohlásil, že s případným odvoláním počká až na rozhodnutí o výši trestu.

Podle jihoafrických médií může jít Pistorius do vězení až na 15 let, může ale také vyváznout s podmíněným trestem, pokutou či veřejnými pracemi. Podle některých odborníků je obvyklý trest za zabití z nedbalosti střelnou zbraní odnětí svobody na pět let.

Autor: ČTK

13.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies