Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vadlejch šlape na paty Veselému: Přepnul jsem si hlavu a přestal se bát závodů

Nymburk /ROZHOVOR/ - Z trojice nejlepších českých oštěpařů přišel na setkání s novináři jako první. Jakub Vadlejch pozdravil, sedl si za stůl a vyprávěl. Čišel z něj klid i úleva: zdá se, že protrápené roky jsou pryč. Blonďatý sympaťák zažívá pohádkovou sezonu, kterou 22. července ozdobil novým osobním rekordem 86,21 v Karlstadu.

10.8.2015
SDÍLEJ:

Oštěpař Jakub Vadlejch.Foto: Deník/Lukáš Kaboň

„Jestli jsem na vrcholu? Doufám, že ještě ne, oštěpaři bývají na maximu kolem třiceti," říkal 24letý český žolík pro mistrovství světa 
v Pekingu (začíná 22. srpna). „Limity jsou někde jinde, což mě pořád žene dopředu. Snad se jim někdy přiblížím."

Už se jim přibližujete, po pěti letech dokážete opakovaně házet kolem 85 metrů.
Pořád se omílá, že po pěti letech, ale já tenkrát hodil 85 a v druhé sérii třeba 71. Byl jsem nepřipravený a házel to, jak mi nohy a ruce narostly. Jeden hod mi uletěl, jenže za chvíli jsem nevěděl, jak to mám zopakovat. Začal jsem experimentovat a hromadil chyby. Nedokázal jsem si srovnat hlavu a myslel na spoustu věcí najednou, což je začátek konce.

A pak?
Pak přišlo zranění. Začal mě bolet kotník na levé noze a celá technika se mi rozsypala. Nešlo to. Před minulou sezonou jsem si řekl, že se musím vrátit k tomu, jak jsem házel kdysi, a k tomu jsem přidal rady od trenéra Železného. Na tréninku jsem postupně házel líp a líp 
a v sezoně se mi povedlo asi pět závodů s výkonem přes 
80 metrů.

Co vám ještě pomohlo?
Přestal jsem se bát závodů.

Vy jste se bál závodů? Proč?
Hned to vysvětlím. Když jdete na plac, nebojujete se soupeři, ale jen sám se sebou a svým limitem. Nezávodím proti ostatním, závodím jen proti sobě. Dokud jsem myslel na ostatní, měl jsem problémy. A ještě jeden důležitý detail: letos jsem nikam nejel s ambicí na konkrétní umístění nebo metry. Chtěl jsem jen hodit kvalitní technický hod, což mi to umístění a metry přineslo.

Čím se vaše smolné období zlomilo?
Jsem zdravý a otočil jsem si to v hlavě. Průběžně se učíte i v závodech: když to nejde, nesmíte si to říct nahlas. Máme natrénováno dvakrát tolik co ostatní světoví oštěpaři, takže vždycky ze sebe můžeme vydolovat určitý standard. O čem mluvím? Letos mám za sebou 
13 závodů – s jedinou výjimkou jsem se pokaždé dostal přes 81 metrů a v devíti závodech jsem přehodil limit pro mistrovství světa.

Medaile z MS? Stát se může cokoliv

Půjdete i do něj bez myšlenek na umístění a metry?
Budu si opakovat, že je to úplně obyčejný závod. Víte, ani v Diamantové lize nejezdíte po žádných malých mítincích, ale já je bral stejně jako závod někde v Kolíně. Zní mi to zvláštně, ale čím větší závod jsem měl, tím větší motivace se do mě vlila 
a hodil jsem dál.

Proč vám to zní zvláštně?
Protože mi vždycky říkali: „Kubo, ty hodíš jen v Domažlicích, kde přijdou tři lidi." Ale ono to najednou začalo fungovat a šel jsem nahoru. Podvědomí je založené na jednoduchém mechanismu, pracuje jako stroj.

Když mluvíte o hlavě, přišel jste na to sám, nebo vám pomohl trenér Železný, jenž kdysi často vyhrával i díky pevným nervům?
Trenér se nějakou dobu připravoval sám a tvrdě získával vlastní zkušenosti, které nám teď předává. Ale nemůžete spoléhat jen na kouče, protože každý člověk je originál. Něco vám pomůže, něco ne. Podle toho jsem se zařídil a trenér mě v tom podporoval.

Vraťme se ještě do 22. července, kdy jste v Karsltadu zatím naposledy překonal osobní rekord. Měl jste pocit, že se vám povedl životní hod?
Právě že ne. V oštěpu se musí sejít podmínky, technika a forma. Letos jsem se nejlíp cítil v Kawasaki, kde jsem v květnu hodil 85,13, 
a na Diamantové lize v Monaku. To byl taky zajímavý příběh.

Povídejte.
Babral jsem se tam na 81 metrech a pak se uvolněně postavil na rozběh. Řekl jsem si: „Tak pojď!" Byl jsem úplně nad vším a hodil jsem to tak, že jsem to necítil. Úplně z ničeho jsem dohodil k 85 metrům. Ale abych se vrátil ke Karlstadu: jsou to jen kdyby, ale třeba to tam mohlo být ještě lepší. O dva metry víc?

To už bychom se pomalu mohli bavit o medaili z mistrovství světa.
Letos je to naprosto otevřené a může se stát úplně cokoliv. Nedávno jsem byl 
s 85 metry třináctý na světě, což nebylo ani v dobách trenéra Železného. Letos je průměr dost široký, ale jsme super parta a navzájem si to přejeme. Upřímně se na mistrovství světa těším.

Opotí se i při lžíci polévky

Čím to, že se letos hází tak daleko? Keňan Yego a Walcott 
z Trinidadu přehodili 90 metrů, Vítězslav Veselý má hozeno přes 88, vy 86 a nějaké drobné.
I oštěpaři se tomu diví 
a hledají vysvětlení. Možná se jen lidi naučili házet oštěpem: stačí zvládnout základní pohyb a pak už letí. Třeba to zjednodušuju, ale uvědomte si, že letos byl oštěp na několika mítincích nejatraktivnější disciplínou a jeho prestiž roste.

Myslíte už na mistrovství světa? Jak může oštěpařskou soutěž ovlivnit srpnové pekingské vedro?
Teplo pomáhá, minimálně se nebudeme muset tolik rozcvičovat. My oštěpaři jsme bolístkáři: pobolívají nás lokty, ramena, kolena… 
V teple se svaly lépe prohřejí a riziko zranění se minimalizuje. Třeba to povede k lepším výkonům.

A vysoká vlhkost pohybující se kolem 75 procent?
Pánové, já se zpotím, i když si dám jednu lžíci polévky. Na to nemůžeme myslet, pro všechny budou podmínky stejné. Není potřeba se na to zvlášť chystat: stačí zajít do posilovny na Duklu a nechat zavřená okna. (usmívá se)

Jaké bude jít do mistrovství světa jako spolufavorit?
Budu se snažit zůstat v klidu, tři měsíce se cítím stejně dobře a jsem zdravý. Velký závod bude už kvalifikace, 
i z nejlepších to pak spadne 
a půjdou na svoje maximum. Právě to je cesta: vlétnout do toho a ukázat to nejlepší.

Trenér Železný na začátku sezony říkal, že si umí představit vás, Veselého a Petra Frydrycha společně na stupních vítězů. Co vy na to?
Asi to vyzní divně, ale já vážně o umístění nepřemýšlím. Ale na tom, co říkal trenér, něco bude. Proč by se to nemohlo stát? Kdyby to vyšlo, bylo by to nádherné.

MARTIN MLS

Autor: Redakce

10.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
1 8

Duel Deníku: Je lázeňská péče v Česku přebujelá?

Nezvěstný Julian Cadman
21

Chlapec pohřešovaný po útoku v Barceloně byl objeven v nemocnici

Malý pochod radikálů v Bostonu deklasovala masivní akce jejich odpůrců

Tisíce demonstrantů skandujících protinacistická hesla v Bostonu zcela zastínily malou skupinu pravicových radikálů. Ti týden od násilných střetů ve Virginii zorganizovali „manifestaci na podporu svobody slova“. Policie raději konzervativce přesunula pomocí vlastních vozů jinam.

Vláda a odbory projednají růst platů, ve hře je několik variant

Zástupce vlády a odboráře čeká v pondělí zásadní jednání o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odborářský požadavek podporuje. 

Libanon a Sýrie zahájily ofenzivu, chtějí vyčistit hranice od islamistů

Hnutí Hizballáh spojilo své síly se syrskými vládními jednotkami s cílem zbavit pohraniční oblasti posledních bojovníků Islámského státu. Libanonskou armádu v této operaci podporují i Američané.

Svůj první nůž vyrobil v sedmi letech. Dnes je autorem zajímavých výtvorů

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ V životě se neobejde bez manželky, přírody a tvůrčí práce. Musí něco vyrábět, aby se nezbláznil. Nožíř, výrobce hlavolamů i vyznavač šrot artu Vašek Skopek říká: „Mlácení palicí do žhavého železa je obrovská relaxace. Člověk ničí a tvoří zároveň“

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení