VYBERTE SI REGION

Zátopková: Tělo mi dává najevo, že je potřeba přeřadit na trojku

Praha /ZÁTOPKOVÁ SLAVÍ 90. NAROZENINY/ - Olympijské šampionce v hodu oštěpem zdraví poslední rok tolik neslouží, a tak se raději usadila do pohodlného křesla. V ruce žmoulala květovaný látkový kapesník. Humor ji však neopustil, co chvíli vtipkovala.

19.9.2012
SDÍLEJ:

Slavné oštěpařky Dana Zátopková (vlevo) a Barbora Špotáková.Foto: ČTK/Kateřina Šulová

Dana Zátopková, olympijská šampionka v hodu oštěpem z Helsinek 1952 a manželka české atletické legendy Emila Zátopka, v úterý převzala z rukou ministra obrany Alexandra Vondry za celoživotní zásluhy Řád Zlaté lípy.

„Zdraví? Mohlo by to být lepší," říká Dana Zátopková. „Možná na mě ta devadesátka trochu dolehla." Kulatiny slaví ve středu.

Stále ale máte spoustu elánu. Kde ho berete?
Mně už se to tak nezdá. Já jsem si do 89 let připadala normálně, nekulhala jsem, nic se mi nedělo. Když jsem viděla číslo 89 na dortu, který jsem tehdy v Rožnově dostala, trochu jsem se lekla. 
A před dvěma měsíci pic, naráz se to na mě začalo sypat.

Co se stalo?
Pokousala mě kočka a já jsem pak ještě spadla, protože jsem měla nohu takovou špatnou. K tomu mi praskl obratel. Jako by se organismus chtěl připomenout a říct: Pozor, už toho mám dost. To já znám. Když je člověk vrcholový sportovec, přijde období, kdy vás začne něco bolet, něco se natrhne, má to návaznost a organismus se sám hlásí: Dej mi pokoj. Když člověk stárne, musím si ho všímat. Nemůžu po něm chtít bůh ví co. Je natažený na určitou dobu, pak je potřeba povolit a hodit tam ne zpátečku, to se nedoporučuje, ale třeba trojku (úsměv).

Máte přání do dalších let?
Ještě chvilku tady pobýt, i když vím, že tohle přání je už takové vachrlaté. Můj život byl krásný, plný práce a úspěchů, nemůžu si na nic stěžovat. Můžu být ráda, že mi proběhl tak zajímavě.

Když jste slavila pětaosmdesátiny, říkala jste, že si musíte dát po obědě šlofíka a pak se projít tak pět kilometrů. Ještě to dodržujete?
Šlofík je potřeba. Snažím se ale chodit na veřejnost a zabývat se sportem. Chci říct lidem, aby se o sport zajímali ještě víc a vedli k tomu děti.

Co byste dělala, kdybyste nezačala v roce 1946 házet?
Asi by všechno bylo úplně jinak. Určitě bych se dál věnovala sportu, protože jsem chtěla být tělocvikářkou.

Řekněte: co za těch 90 let bylo ve vašem životě úplně nejkrásnější?
Budete se divit, ale mám dojem, že nejkrásnější byly roky od 45 do 55. Člověk je ještě docela v kondici, není pajdavý a už má taky rozum ze života. Ví, že si nemůže všechno dovolit a že je potřeba si toho pěkného, co je, užívat.

Kromě vás ocenil ministr i řadu armádních sportovců a trenérů. Vy jste pak předala svůj osobní dárek dvojnásobné olympijské šampionce v hodu oštěpem Barboře Špotákové – zlatou medaili manželů Zátopkových…
Existují čtyři takové medaile. Jednu mám já, jednu jsme ještě s Emilem dali Honzovi Železnému (trojnásobný olympijský šampion a kouč Barbory Špotákové). To ještě Ťopek žil a říkal: Ten si to zasloužil. Jednu teď dostala Bára a jedna mi ještě zbývá. Už vím, komu ji dám.

Komu?
No já nevím, jestli to můžu říct. Za pět korun (žertuje).

Povězte…
Mám ji nachystanou pro atletku, fajn holku, dělá trenérku. Má ještě světový rekord na 800 metrů. Ona má příští rok výročí, 30 let od rekordu. Ale nevyslepičte jí to hned (smích).

Jarmilu Kratochvílovou jistě vaše medaile potěší. Kde se tento nápad vlastně vzal?
Vzniklo to tak, že jsme si s Emilem prohlíželi naše zlaté medaile, než je dáme do státního archivu, a napadlo nás přitom: No, je fakt, že ty zlaté medaile by měly být ze zlata, i kdyby byly menší. A tak jsme nad tím s Ťopkem debatovali a řekli si: Máme sem tam nějaké zlato, třeba po babičce, a kdybychom ho dali dohromady, mohla by z toho vyjít taková malá tenká medaile.

Inspiroval vás i přívěšek, který jste v 60. roce dostala ve městě Carrara?
Ano. My tam jeli s Ťopkem, lidi nás vítali už na kraji města a všichni nám podávali flašky s vínem, takže než jsme prošli městem, byli jsme už skoro nametení. Pak jsem dostala tuhle zlatou medaili, je tam napsané Carrara. Celý život to nosím a Ťopek říkal: Něco takového kdybychom nechali udělat pro naše úspěšné atlety, ti by koukali. No a tím to vzniklo.

A vy? Taky jste koukala, když jste teď pro změnu dostala k narozeninám let vrtulníkem?
Jo, to je letenka, co jsem dostala? Tak to jo, musím to naplánovat a udělat k tomu aspoň raut, aspoň pucku slivovice vzít do kabiny.

Zlatý život manželů Zátopkových.

Autor: Markéta Kosová

19.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Nezvládnutý staford napadl na ulici dalšího psa, skončil v útulku

Olomoucký kraj – Policisté se zabývají případem nebezpečného křížence stafordšírského teriéra, který v Zábřehu napadl několik psů i lidí. Poslední incident se stal zkraje týdne poblíž husitského kostela u areálu bývalých kasáren, kde staford zaútočil na dalšího psa. Toho majitelka právě venčila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies