VYBERTE SI REGION

Většinu řidičů bodový systém umravnil

Celkem 612 tisíc českých řidičů má alespoň jeden bod za dopravní přestupek. Zdaleka ne všichni o tom však vědí. To a také někdy necitlivá byrokracie oslabuje výchovný efekt bodového systému.

25.2.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Milan Jaroš

Z porovnání registru řidičů s udělenými body vyplývá, že 80 procent řidičů, kteří již dostali nějaký bod, už další přestupek nespáchalo.

„To je nesporný výchovný moment bodů. Teď ještě ten systém zbavit byrokracie a naučit ho rozeznávat skutečného piráta od normálního šoféra,“ shrnuje dosavadní zkušenosti s bodovým hodnocením řidičů v Česku dopravní expert Stanislav Huml.

Nutnost versus zbytečnost

„Rychlost, rozsvícená světla a zapnuté pásy. Na tom trvá republiková policie,“ konstatuje ze zkušenosti profesionální řidič Miroslav Šmíd, který má za sebou už přes 1,5 milionu kilometrů.

A dodává, že přísnost u těchto věcí je správná. „Světla bych možná nechal bez bodu, ale u rychlosti a pásů jsou trestné body namístě, to jsou momenty, které rozhodují, jestli po nehodě žiji, nebo ne. A nemusím přitom ani být viníkem nehody,“ vysvětluje Miroslav Šmíd svůj postoj.

„Nejvážnějším nedostatkem bodového systému z mého pohledu je již mnohokrát kritizovaný fakt, že řidič se nedozví bezprostředně po přestupku, že je potrestán body,“ tvrdí psychiatr Jan Cimický.

Navíc po více než dvou letech fungování bodového systému vyjadřuje vážnou profesionální nelibost nad faktem, že neprůhlednou bodovou agendu začali řidiči chápat jako jakési „podlé, plíživé“ nebezpečí, proti kterému se nemohou nijak bránit.

„Lidská reakce je obecně pochopitelná. Proti takovému nebezpečí nasadíme lež, úskok, jinou lest,“ konstatuje psychiatr. Ani on sám mimochodem neví, zda má nějaký bod, či nikoliv.

Ani bývalý dopravní policista a velký příznivec bodového systému Stanislav Huml není s aktuálním stavem příliš spokojený. „Kromě obecně známých závad systému se navíc ještě snažím pomoci řidičům, které systém v podání byrokratů naprosto zbytečně trestá a poškozuje,“ říká.

Uvádí příklad, kdy průměrně zkušeného řidiče dodávky přišel pravidelný rozvoz zboží na 44 bodů a ztrátu zaměstnání. Zákon mu totiž ukládá pravidelné přestávky.

„Muž rozvážel zboží do asi patnácti prodejen. Za den nenajel víc než zhruba osmdesát až sto dvacet kilometrů. Nebyl to tedy žádný rizikový řidič dálkového kamionu,“ popisuje.

„Takový řidič zkrátka víc parkuje a vykládá a nakládá zboží, než jezdí. Ale stalo se, že v těch zastávkách za celý den nebyla ani jedna, která by měla zákonem požadovaných třicet minut,“ vysvětluje Stanislav Huml.

Protože v digitálních tachografech je možné dohledat jízdy rok zpátky, podobných dnů vysledovala policie víc. „Úředník řidiči bez ohledu na podstatu problému napařil najednou 44 bodů. Tím mu vzal řidičák a práci! Muž měl přitom řidičských přestávek za jediný den víc než nějaký manažer za týden. Jenomže ty nikdo nesleduje,“ zlobí se dopravní odborník.

Porušení zákona nezapírá, ale striktní výklad zákona není podle něj v takových případech na místě. Podle jeho názoru se tím popírá původní účel bodového systému. Tím měla být výchova, nikoli pedantské pronásledování.

Karlovy Vary a Praha vedou

Ze statistiky ministerstva dopravy vyplývá, že body za přestupek má na kontě zhruba každý desátý držitel řidičského průkazu v ČR.

Nelichotivé prvenství drží Karlovarský kraj, kde je takto potrestaných řidičů přesně 12,38 procenta. Odstupy mezi kraji jsou jedno či dvě procenta. Nejméně potrestaných motoristů je na Vysočině a severní Moravě.

Po přepočtení procent na řidiče má ovšem nejvíc delikventů Praha, kde se jich pohybuje téměř 82 tisíc. V těsném závěsu je Jihomoravský kraj se 74,8 tisíce potrestaných řidičů, následovaný Středočeským krajem s 69,5 tisíce řidičů s trestnými body.

Z dalších údajů ministerstva dopravy vyplývá, že nejvíce bodů dostávají řidiči v letních měsících. Vysvětlení je jasné: na suchých cestách a při dobré viditelnosti řidiči jezdí obecně rychleji.

Hlubší analýza ukazuje příznivější údaje. Většina bodem postižných řidičů jsou totiž ti, kteří jej dostali za některý z méně závažných přestupků a jinak jezdí slušně.

Nemají totiž na kontě více než dva body. Ty se jim navíc po roce bez přestupku zase smažou, takže budou jezdit opět s čistým kontem. Velmi nepříjemným statistickým údajem je naopak fakt, že řidičů s dvanácti body v republice je víc než všech těch, kteří mají na kontě osm až 11 bodů.

Skupinu „dvanáctibodových“ tvořilo v lednu letošního roku 706 žen a 14 986 mužů. „Ženy obecně přistupují k řízení spíše opatrněji,“ vysvětluje nepoměr psychiatr Jan Cimický.

Kdo dostává body

Nejčastější přestupky: 20–45 let

Vůbec nejvíc přestupků: 21 let

Nejvíc řidičů s 12 body: 22 let

Nejvíc řidičů, kteří mají 12 bodů, má řidičský průkaz od roku 2006.

JAN RÝDL

25.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
18 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
18 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies