VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dálnice D11 a R35 možná postaví soukromníci

Stát kvůli nedostatku peněz pozastavuje i připravené projekty, natož ty plánované. Královéhradecký kraj se rozhodl zjistit možnosti veřejně–soukromého partnerství u D11 mezi Hradcem a Trutnovem.

30.10.2009 1
SDÍLEJ:

Dálnice D11 - ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

To, co skončilo fiaskem při budování dálnice do Ostravy, by mohlo podle představ radních Královéhradeckého kraje fungovat u pokračování D11 z Hradce přes Trutnov na polské hranice. Rozhodli se vyhlásit tendr na studii proveditelnosti výstavby metodou PPP, tedy za pomoci peněz soukromých investorů.

Pravdou ovšem je, že představy nepředstavy, finanční možnosti státu pokračovat s D11 jsou nyní tak mizivé, že soukromý kapitál je nyní jedinou možností.

Touto formou se ostatně možná bude stavět i navazující dálnice R35 z Hradce do Mohelnice, která je potřeba kvůli odlehčení přetížené brněnské dálnice D1.

„Vstup soukromého investora by výstavbu R35 urychlil jak z hlediska finančního, tak i stavebního. Dobré zkušenosti s PPP projekty můžeme čerpat z okolních zemí,“ řekl nedávno ministr dopravy Gustav Slamečka.

Kraj si nechal připravit studii

Ani na R35, ani na D11 totiž v rozpočtu nejsou téměř žádné peníze, s vyčerpanými bruselskými fondy už také nelze počítat. Stát dokonce kvůli Janotově balíčku pozastavuje už připravené silniční projekty, natož aby začínal další.

A zatímco Poláci chtějí svou A3 od Baltu přivést k českým hranicím u Královce už v roce 2012, v té době se bude na našem území D11 teprve někde mezi Hradcem a Jaroměří.

„Dálnice D11 by se nemusela stavět jen za peníze státu. Dnes se její výstavba na veřejné finanční zdroje spolehnout nemůže. Kraj chce proto nechat připravit studii, která prověří a otevře možnost stavět D11 ve spolupráci soukromníků a veřejných institucí. Krajští radní proto schválili zadání výběrového řízení na návrh řešení studie proveditelnosti stavby dálnice D11 metodou PPP,“ uvedl mluvčí Královéhradeckého kraje Imrich Dioszegi.

Postup se konzultuje s ministerstvem dopravy

Kraj přitom dálnici nestaví, investorem je státní Ředitelství silnic a dálnic. „Nechceme ale sedět se založenýma rukama a jen kritizovat pomalé budování dálnice a přehuštěnou dopravu. Postup konzultujeme s ministerstvem dopravy,“ dodal mluvčí.

Odmítl i výtku, že kraj tak vyhodí miliony korun, které by měl správně zaplatit stát. „Nepůjde ani o jednotky milionů, domnívám se.“
Z Hradce Králové zbývá dostavět na hranice s Polskem 64 kilometrů autostrády. Do Jaroměře bude mít statut dálnice, odsud dál parametry podobné rychlostní silnice.

Stát se přitom doposud nebyl schopen za 16 let finančně vypořádat s farmářkou Ludmilou Havránkovou, kvůli jejímž polím je D11 před Hradcem provizorně svedena na okresky. Kvůli vyřešení sporu se bude dokonce přeprojektovávat dálniční sjezd do Hradce.

Na Západě běžné, u nás pro ostudu

Zkušenosti s PPP (public–private partnership), tedy projekty veřejně – soukromého partnerství, jsou v zemích na západ od našich hranic velmi bohaté, narozdíl od Česka. Tady je od dob, kdy tímto zpsůobem stát chtěl postavit ostravskou dálnici D47, synonymem nadávky a korupce. Dálnici mělo postavit izraelské konsorcium Housing & Construction. Spolupráce ale nakonec byla kvůli přemrštným nákladům ukončena, dálnici nyní staví stát. Fiasko se vláda snaží napravit u dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi. Třicet kilometrů dálnice by zaplatila soukromá firma, vláda by jí náklady 30 let splácela například vybraným mýtným, poté by ji stát získal do vlastnictví. Už chystaný projekt PPP ale zastavil neúspěch vyvlastňovacího zákona ve sněmovně. Do rizika pozemkových tahanic ála kauza Havránková na D11 totiž žádný investor nepůjde. Na potřebu vyvlastňovacího zákona pro veřejně prospěšné stavby podle německého vzoru, kdy by se mohlo stavět bez ohledu na odpor majitelů pozemků a soudní spory, apeluje kvůli D11 a R35 i vedení Královéhradeckého a Pardubického kraje.

Autor: Kamil Dubský

30.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies