VYBERTE SI REGION

Frankfurt jasně ukázal snahu automobilek šetřit

Jedním zcharakteris­tických a nejčastěji pozorovatelných průvodních jevů letošního frankfurtského autosalonu byla orientace vozidel na úspory.

1.10.2009 2
SDÍLEJ:

Mezinárodní autosalon ve Frankfurtu 2009: koncept i-On od Peugeotu a Foto: REUTERS/Jo­hannes Eisele

Nejvíce byly samozřejmě prezentovány úspory pohonných hmot, a to prakticky u všech značek. Modelů, u kterých výrobci deklarovali průměrnou spotřebu pod 5 l/100 km, bylo už nepočítaně a u některých se blíží i k hranici čtyř litrů.


U prototypů a studií vystavovatelé uváděli spotřeby ještě nižší – okolo tří a dokonce jen jeden a půl litru na 100 km.


Ani poměrně velké vozy nezůstávají pozadu a jejich výrobci už dokázali stlačit spotřebu hluboko pod dosud běžných deset litrů, někdy až k hranici šest litrů. Je to i jedna z cest, jak se vyrovnat s očekávaným zvyšováním cen pohonných hmot a jak současně pomoci ochraně životního prostředí.


Další zajímavostí je, že jen málokterý výrobce si dnes dovolí u nových, lépe vybavených i úspornějších vozidel zvýšit cenu oproti předcházejícím modelům.


Cenový tlak se přenáší především na dodavatele dílů, ale pro potenciální zákazníky to je nesporná výhoda. Většina novinek není výrazně dražší, jak by se s ohledem na rozsah bezpečnostní i komfortní výbavy, dalo před〜pokládat. Dalším, velmi frekventovaným tématem byla vozidla s alternativními pohony, tedy hybridní, využívající k pohonu plyn či jiné druhy paliv a v neposlední míře elektromobily. Úsporné, ale stále dost drahé hybridní automobily se již dají koupit i u nás a další výrobci je připravují, aby jimi v dohledné době rozšířili svoji nabídku.


Také aut využívajících kombinovaný pohon benzin nebo nafta/plyn je na trhu stále víc.


Elektromobily až okolo roku 2012


Elektromobily se zatím stále potýkají s problémem těžkých a drahých akumulátorů, s jejich pomalým nabíjením a stále poměrně krátkým dojezdem.


Prvních skutečně sériových elektromobilů, určených pro městský a příměstský provoz, bychom se mohli dočkat někdy v roce 2012.


Prototypů a studií bylo ve Frankfurtu mnoho a za některými již stáli největší výrobci, což je zárukou, že „elektrifikace“ silničního provozu není tak vzdálená. Současný evropský automobilový trh a s ním samozřejmě také automobilová výroba se zmítají v řadě nejrůznějších problémů a absurdností.


Prakticky každá z evropských zemí reaguje na krizovou situaci jinak.


Česká republika na tom zatím není, alespoň co se týká osobních automobilů, zdaleka tak špatně, jako řada okolních zemí, kde například v Maďarsku klesl prodej až o 80 procent loňského stavu. Také v některých pobaltských či balkánských zemích, ale ani ve Španělsku není situace vůbec růžová.


Prodej osobních automobilů u nás sice klesl a jejich výroba také, ale popravdě řečeno „jen“ na úroveň, v jaké se nacházel před třemi až pěti lety. V té době nebylo jinde ve světě po nějaké krizi ani potuchy a automobilová branže se vyhřívala na slunci prosperity.


Stačí srovnat údaje o prodejích za uplynulých pět let a snadno zjistíte, že letos za prvních osm měsíců bylo u nás registrováno 120 416 nových osobních a lehkých užitkových automobilů, loni a předloni to bylo sice víc (137 813 a 126 885), ale v roce 2006 se za stejné období prodalo jen 114 862 a v letech přecházejících ještě méně.


Automobilový trh se propadl. Bude hůř?


Bohužel, když se dařilo, tak nikdo nepředpokládal, že by mohlo dojít k jakýmkoli odbytovým problémům. Prodej automobilů nemohl růst do nekonečna. Přitom už tehdy hrozily nejméně dva – nasycenost trhu a možnost některé podoby celosvětové hospodářské krize.


Ve skutečnosti přišla nejprve krize bank, jako důsledek značných problémů na trhu s nemovitostmi a na ni navázal důsledek toho, že ve vyspělých zemích už každý, kdo auto chce či potřebuje, ho má a tudíž může s koupí nového klidně počkat.


A tak se propadl i automobilový trh, někde víc, jinde méně, ale stejně to mělo dopad na hospodářství.


V našich podmínkách, které jsou do jisté míry evropskou výjimkou (trh se zatím propadl velmi málo a Česká republika patří mezi největší výrobce automobilů), můžeme očekávat na jedné straně v dohledné době všechny automobilové novinky, ale také řadu „ran“ v podobě zdražení pohonných hmot a takřka všeho ostatního, jako důsledek zvýšení DPH, různých „balíčků“, odmítání šrotovného a tak dále.


Převážná část průmyslové Evropy se pravděpodobně už nachází za hranicí pomyslného dna hospodářské recese, ale nás zřejmě čeká ještě dost komplikované období.


Některé náznaky hospodářského, ale zejména politického vývoje bohužel nevylučují, že by odbyt automobilů mohl ještě klesat. Zlepšení totiž nasvědčuje jen málo ukazatelů.

KAREL BERÁNEK, PETR OLIVÍK

1.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies