VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Frankfurt jasně ukázal snahu automobilek šetřit

Jedním zcharakteris­tických a nejčastěji pozorovatelných průvodních jevů letošního frankfurtského autosalonu byla orientace vozidel na úspory.

1.10.2009 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií

Mezinárodní autosalon ve Frankfurtu 2009: koncept i-On od Peugeotu a Foto: REUTERS/Jo­hannes Eisele

Nejvíce byly samozřejmě prezentovány úspory pohonných hmot, a to prakticky u všech značek. Modelů, u kterých výrobci deklarovali průměrnou spotřebu pod 5 l/100 km, bylo už nepočítaně a u některých se blíží i k hranici čtyř litrů.


U prototypů a studií vystavovatelé uváděli spotřeby ještě nižší – okolo tří a dokonce jen jeden a půl litru na 100 km.


Ani poměrně velké vozy nezůstávají pozadu a jejich výrobci už dokázali stlačit spotřebu hluboko pod dosud běžných deset litrů, někdy až k hranici šest litrů. Je to i jedna z cest, jak se vyrovnat s očekávaným zvyšováním cen pohonných hmot a jak současně pomoci ochraně životního prostředí.


Další zajímavostí je, že jen málokterý výrobce si dnes dovolí u nových, lépe vybavených i úspornějších vozidel zvýšit cenu oproti předcházejícím modelům.


Cenový tlak se přenáší především na dodavatele dílů, ale pro potenciální zákazníky to je nesporná výhoda. Většina novinek není výrazně dražší, jak by se s ohledem na rozsah bezpečnostní i komfortní výbavy, dalo před〜pokládat. Dalším, velmi frekventovaným tématem byla vozidla s alternativními pohony, tedy hybridní, využívající k pohonu plyn či jiné druhy paliv a v neposlední míře elektromobily. Úsporné, ale stále dost drahé hybridní automobily se již dají koupit i u nás a další výrobci je připravují, aby jimi v dohledné době rozšířili svoji nabídku.


Také aut využívajících kombinovaný pohon benzin nebo nafta/plyn je na trhu stále víc.


Elektromobily až okolo roku 2012


Elektromobily se zatím stále potýkají s problémem těžkých a drahých akumulátorů, s jejich pomalým nabíjením a stále poměrně krátkým dojezdem.


Prvních skutečně sériových elektromobilů, určených pro městský a příměstský provoz, bychom se mohli dočkat někdy v roce 2012.


Prototypů a studií bylo ve Frankfurtu mnoho a za některými již stáli největší výrobci, což je zárukou, že „elektrifikace“ silničního provozu není tak vzdálená. Současný evropský automobilový trh a s ním samozřejmě také automobilová výroba se zmítají v řadě nejrůznějších problémů a absurdností.


Prakticky každá z evropských zemí reaguje na krizovou situaci jinak.


Česká republika na tom zatím není, alespoň co se týká osobních automobilů, zdaleka tak špatně, jako řada okolních zemí, kde například v Maďarsku klesl prodej až o 80 procent loňského stavu. Také v některých pobaltských či balkánských zemích, ale ani ve Španělsku není situace vůbec růžová.


Prodej osobních automobilů u nás sice klesl a jejich výroba také, ale popravdě řečeno „jen“ na úroveň, v jaké se nacházel před třemi až pěti lety. V té době nebylo jinde ve světě po nějaké krizi ani potuchy a automobilová branže se vyhřívala na slunci prosperity.


Stačí srovnat údaje o prodejích za uplynulých pět let a snadno zjistíte, že letos za prvních osm měsíců bylo u nás registrováno 120 416 nových osobních a lehkých užitkových automobilů, loni a předloni to bylo sice víc (137 813 a 126 885), ale v roce 2006 se za stejné období prodalo jen 114 862 a v letech přecházejících ještě méně.


Automobilový trh se propadl. Bude hůř?


Bohužel, když se dařilo, tak nikdo nepředpokládal, že by mohlo dojít k jakýmkoli odbytovým problémům. Prodej automobilů nemohl růst do nekonečna. Přitom už tehdy hrozily nejméně dva – nasycenost trhu a možnost některé podoby celosvětové hospodářské krize.


Ve skutečnosti přišla nejprve krize bank, jako důsledek značných problémů na trhu s nemovitostmi a na ni navázal důsledek toho, že ve vyspělých zemích už každý, kdo auto chce či potřebuje, ho má a tudíž může s koupí nového klidně počkat.


A tak se propadl i automobilový trh, někde víc, jinde méně, ale stejně to mělo dopad na hospodářství.


V našich podmínkách, které jsou do jisté míry evropskou výjimkou (trh se zatím propadl velmi málo a Česká republika patří mezi největší výrobce automobilů), můžeme očekávat na jedné straně v dohledné době všechny automobilové novinky, ale také řadu „ran“ v podobě zdražení pohonných hmot a takřka všeho ostatního, jako důsledek zvýšení DPH, různých „balíčků“, odmítání šrotovného a tak dále.


Převážná část průmyslové Evropy se pravděpodobně už nachází za hranicí pomyslného dna hospodářské recese, ale nás zřejmě čeká ještě dost komplikované období.


Některé náznaky hospodářského, ale zejména politického vývoje bohužel nevylučují, že by odbyt automobilů mohl ještě klesat. Zlepšení totiž nasvědčuje jen málo ukazatelů.

KAREL BERÁNEK, PETR OLIVÍK

1.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Do babyboxu v Rychnově někdo odložil chlapečka

Body, jak ho znaly naše babičky. Na snímku ho představuje správkyně skanzenu Hana Zvalová
3

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Hnutí ANO se chystá na sněmovní volby, v sobotu a neděli si zvolí nové vedení a brzy už také představí svou vizi rozvoje České republiky v příštích dvaceti letech. Jeho předseda Andrej Babiš v rozhovoru s Deníkem tvrdí, že Česko by se mělo inspirovat v zahraničí a vzít si z něj to nejlepší – americký většinový systém, švýcarskou přímou demokracii a německý parlamentní jednací řád.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies