VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Legendární GAZ-69 slaví padesátiny. Dnes je z něj ceněný veterán

Praha - Zelený gazík s plátěnou střechou byl od poloviny 50. let neodmyslitelnou součástí československé armády, ale nejen jí. Odolné a těžkého terénu se nebojící auto, které se začalo v Gorkovském automobilové závodě vyrábět 15. července 1953 jako GAZ-69, se stalo standardním vybavením vojsk Varšavské smlouvy. Uplatnění ale našlo vozidlo s typickým úzkým "čumákem" také v civilní sféře - ať už v drsné přírodě u horalů nebo v nejrůznějších úpravách včetně třeba metařské. Dnes je z něj ceněný veterán.

15.7.2013 1
SDÍLEJ:

GAZ-69MFoto: Wikimedia

Historie "kozlíka", jak se trochu skákavému autu také říká, se začala psát už začátkem 40. let, kdy v Sovětském svazu zahájili vývoj lehkého terénního vozu. Inspiraci našli ruští konstruktéři v Americe, kde se v té době rodil legendární jeep, a už v roce 1941 se v Gorkém (předtím a dnes opět Nižnij Novgorod) zrodil GAZ-64. Jeho dalším vývojem pak o dva roky později vznikl GAZ-67 zvaný Čapajev podle legendárního rudoarmějského velitele z dob občanské války.

Nástupce nehezkého, ale spolehlivého a odolného válečného typu začali v Gorkém připravovat už v roce 1946 a konstruktéři si tentokrát dali záležet, a to i na vzhledu. Po dvouletém vývoji byl připraven tucet prototypů, kterým se říkalo Truženik (česky pracant) a s nimiž zkušební řidiči automobilky najezdili statisíce kilometrů na těch nejtěžších cestách i necestách po celém Sovětském svazu. Uplynulo ale ještě pět let, než se nový terénní automobil dostal do výroby.

Továrna totiž dala přednost civilním vozům - ať už malému nákladnímu autu GAZ-51 nebo osobní Pobědě. S těmi měl ostatně GAZ-69 řadu společných dílů - od volantu nebo světel, která si vypůjčil od náklaďáku, až po převodovku, spojku, brzdy nebo motor, který sdílel s bachratou Pobědou. Pohonná jednotka poněkud archaické konstrukce s ventily po straně, zprvu o objemu 2,1 litru, měla výkon 52 koní a na sto kilometrů spotřebovala na svou dobu slušných 14 litrů benzínu.

Motor, který poháněl ještě první série legendární volhy "Carevny", byl navíc proslulý tím, že mu příliš nezáleželo na kvalitě pohonných hmot. To se nezměnilo ani v pozdější verzi s objemem zvětšeným na 2,4 litru, který gazíku přidal 13 koní výkonu. Řidiči pak musela stačit třístupňová převodovka, ovšem s redukcí, která ale díky slušnému točivému momentu motoru nepotřebovala příliš časté řazení. S nepříliš zatíženým autem se dalo běžně rozjet na dvojku.

Produkce modelu GAZ-69 začala v Gorkém už v roce 1952, až v červenci následujícího roku ale nový a elegantnější vůz definitivně vystřídal na výrobních linkách Čapajevy (některé zdroje uvádějí jako počátek sériové výroby až srpen či září 1953). V mateřském závodě se ale gazíky vyráběly jen zhruba rok a půl, pak dostaly přednost silniční modely, tedy už zmiňovaná Poběda a funkcionářský ZIM, a koncem roku 1954 začalo stěhování výrobní linky terénních aut do Uljanovsku.

V Uljanovském automobilovém závodě (UAZ) se vyráběly až do roku 1973 a vzniklo jich tam na 600 tisíc. Zprvu se ještě v nové továrně auta sestavovala z dílů dodaných z Gorkého, postupně se ale rozběhla kompletní výroba vozidla, jež sice neslo označení UAZ, přesto se mu dál říkalo gazík. Kromě SSSR se obratný teréňák vyráběl od roku 1957 i v Rumunsku, nejprve jako IMS-57 a později vylepšená verze pod označením ARO M461, která sjížděla z pásů do roku 1975. V licenci vznikal od 60. let i v KLDR.

Během dvou dekád se v Sovětském svazu vyráběly dvě hlavní verze gazíku. Nejrozšířenější, značená jednoduše GAZ-69, měla dvojici dveří a uvezla řidiče, spolujezdce a za nimi šest vojáků nebo půl tuny nákladu. Vzniklo jí přes 350 000 kusů. Zhruba o 100 000 méně se vyrobilo vozů označených GAZ-69A, ty měly dva páry dveří a místo pro řidiče a čtyři pasažéry, kterým se u nás říkalo "štábák". Existovala i řada specializovaných verzí včetně obojživelné nebo vybavené protitankovými raketami.

Autor: ČTK

15.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Donald Trump
2 4

USA rozšířily možnosti pro deportace migrantů

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

ODS půjde do sněmovních voleb s podporou Strany soukromníků

Opoziční ODS se dohodla na spolupráci se Stranou soukromníků před letošními volbami do Poslanecké sněmovny. Předseda ODS Petr Fiala o tom informoval poté, co dnes odpoledne spolupráci podpořila výkonná rada strany. Soukromníci by měli obsadit zhruba 40 míst na kandidátkách ODS, a to ve všech krajích. Podle Fialy svazek zabrání tříštění sil na pravicové straně politického spektra a posílí pozici obou stran do voleb.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies