VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 25 lety skončil Trabant. Připomeňte si další slavné stroje z NDR

Před 25 lety, 30. dubna 1991, byl vyroben poslední Trabant. Tohle vozítko s karoserií z duroplastu ale není jediným známým dopravním prostředkem původem ze socialistického Východního Německa. Připomeňte si další slavné stroje z NDR.

30.4.2016
SDÍLEJ:

Obyvatelé Východního Německa na cestě do západní části při otevření hranice v roce 1989.Foto: ČTK

NDR byla automobilovou velmocí východního bloku, vyráběla celou řadu původních automobilů - od osobních vozů přes dodávky až po nákladní auta, významná byla i produkce motocyklů. Trabant 601 byl z nich nejznámější. Využíval, jak známo, dvouválcový dvoutaktní motor s charakteristickým zvukovým i čichovým projevem.

Stejný typ pohonné jednotky, byť o něco výkonnější a tříválcový, používaly také větší wartburgy nebo dodávky Barkas. Až na konci 80. a 90. let se pod kapotami trabantů i wartburgů objevily čtyřtakty z produkce koncernu Volkswagen.

Pád komunistického režimu a sjednocení země ale ani jedna z automobilek nepřežila, letité konstrukce nemohly konkurovat modernějším západním vozům a skočily na jaře 1991. Automobilový průmysl však na východě Německa nezanikl. Od 90. let zde působí třeba automobilka Opel (vyrábí v Eisenachu, domově wartburgů) a samozřejmě Volkswagen. Ten kromě Cvikova (místo výroby trabantů) postavil továrnu i v Drážďanech, z prosklené automobilky tam vyjížděly limuzíny Phaeton. Jedinou značkou z NDR, která přežila do dneška, je výrobce malých nákladních vozů Multicar.

Nejznámější vozidla vyráběná v NDR:

Barkas B 1000

Barkas B 1000.

Výrobu dodávkových vozů pro potřeby průmyslu, policie a lékařské služby zahájil podnik VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt (nyní Chemnitz) v roce 1961. Praktický vůz poháněný upraveným motorem z wartburgu se vyráběl v několika karosářských variantách, mimo jiné jako mikrobus, valník či skříňový automobil.

Mezi veterány už dnes patří i tento barkas Veřejné bezpečnosti.

Východoněmecká obdoba legendárních dodávek T1 od Volkswagenu vyjížděla z továrny v saském Karl-Marx-Stadtu (dnes Chemnitz) plných třicet let. Do ukončení produkce v roce 1991 bylo vyrobeno 175 740 kusů těchto vozidel.

IFA W50

IFA W50.

Zřejmě nejrozšířenější východoněmecký nákladní vůz se začal v braniborském Ludwigsfeldu vyrábět v polovině 60. let. Jeho výrobce, kombinát Industrieverbands Fahrzeugbau (odtud značka IFA), jej zákazníkům nabízel hned v 60 variantách, včetně vojenských či hasičských speciálů. Nákladní vůz s nosností pět tun a možností pohonu obou náprav vyvážela NDR do čtyř desítek zemí v Evropě, Africe i Jižní Americe.

IFA W50.

Produkce byla zastavena v roce 1990 a do té doby bylo vyrobeno 571 789 kusů. Značku IFA před zánikem nezachránil ani následný pokus o strategickou spolupráci s automobilkou Mercedes při vývoji nového vozu.

Multicar M25

Multicar M25

Malá účelová vozítka vyráběla továrna VEB Fahrzeugwerk Waltershausen už od poloviny 50. let. Hranatý typ M25, který lze ještě dnes poměrně běžně spatřit, začal z výrobního pásu sjíždět ale až koncem sedmé dekády. Nenáročný a všestranný pracant s širokou paletou různých nástaveb se stal exportním šlágrem NDR.

Multicar M25

Jako jedna z mála východoněmeckým značek přežil Multicar pád komunismu a víceúčelová vozidla vyrábí dodnes.

MZ ETZ

MZ ETZ.

Kdo chtěl v 80. letech v Československu osedlat silnější motocykl, mohl si vybrat některou jawu, "čezetu", nebo sáhnout po východoněmecké značce MZ.

MZ ETZ.

Řada ETZ byla k dispozici s motory o objemu 143 a 243 kubických centimetrů (v NDR měli navíc i "stopědvacítku" a na podzim 1990 se začala vyrábět "třístovka"), jako příslušenství k ní bylo možné dokoupit v té době už zřídka vídaný postranní vozík.

Simson S51

Simson S51.

I v Československu velmi oblíbené lehké motocykly vyráběla od začátku 80. let firma VEB Fahrzeug- und Jagdwaffenwerk „Ernst Thälmann" z durynského Suhlu. Kromě běžné silniční varianty bylo možné při troše štěstí sehnat i podpultovou "terénní" verzi enduro. Obě varianty poháněl dvoudobý motor o objemu 50 ccm, podobně jako méně oblíbená verze skútr.

Wartburg 353

Wartburg 353

Větší z dvojice osobních vozů z východoněmecké produkce se vyráběl od roku 1966 a za čtvrtstoletí se alespoň navenek změnil jen minimálně. Až koncem 80. let se pod jeho kapotou, podobně jako u Trabantu, ocitl i čtyřtaktní motor, ani ten ale po pádu Berlínské zdi nepomohl wartburgům přežít. Výroba vozů, nazvaných podle hradu ležícího nedaleko Eisenachu, skončila o tři týdny dříve než tomu bylo v případě trabantů - 10. dubna 1991.

Autor: Redakce / ČTK

30.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies