Její konstrukce vycházela ze sovětských zilů či amerických studebakerů, výsledek byl ale plně dílem českého konstrukčního týmu.

Konstrukce a příprava výroby tehdy zabraly rekordně krátkou dobu - od první čáry na rýsovacím prkně k sériovému automobilu uplynulo necelých 20 měsíců. Prototyp přitom vyjel z dílen jen pět měsíců poté, co národní podnik Praga dostal v srpnu 1951 za úkol vyvinout střední nákladní automobil do těžkého terénu.

Čtěte také: PŘÍBĚH: Škoda měla supersport už v 50. letech. Šlo o nejrychlejší auto v zemi

Daleko ale nedojel, pamětníci vzpomínají, že už na dvoře mu prasklo ložisko spojovacího hřídele. Drobná závada ale osud nového vozu nemohla ovlivnit, následovaly zkoušky prototypů, po kterých automobil doznal jen několika změn.

"Vejtřaska" vynikala terénními schopnosti díky žebřinovému rámu a její průchodnost zvyšovaly také redukce v nábojích kol. Mezi její hlavní nedostatky patřila nízká úroveň komfortu a vysoká hlučnost motoru.

Během dlouhých let výroby prošla Praga V3S jen lehkými modifikacemi, větší změny se uskutečnily až na počátku 80. let, když už se automobil vyráběl v Bratislavských automobilových závodech (BAZ). Poslední vozy vyjely z BAZ v roce 1990, i když výroba měla oficiálně skončit už o dva roky dříve.

Přečtěte si: OBRAZEM: Škoda Octavia Junior je podivnost, která snad nikdy nevznikne

Kariéra nezdolného vozu ale tím ještě nebyla ukončena - ještě později se nové vozy vyráběly ve Vojenském opravárenském podniku v Přelouči (kde dostaly vodou chlazené motory Avia), jinde zase procházely automobily rozsáhlými modernizacemi.

Československá armáda v minulosti používala až 25 000 kusů Pragy V3S a česká armáda dodnes ještě několik vozů v původním vzduchem chlazeném provedení provozuje. "Vejtřasku" však postupně nahrazují modely Tatra T 815, T 810 a Tactic.

Zdroj: Youtube
Zdroj: Youtube