VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vítězství techniky, to byl závod Peking-Paříž

Paříž – Když italský princ Scipione Borghese urazil v roce 1907 přes 15 000 km a slavně dojel z Pekingu do Paříže, vítaly ho davy fanoušků. Je tomu už 105 let, co automobilový průmysl ukázal svoji převahu.

27.2.2012
SDÍLEJ:

Z Pekingu do Paříže je to skoro 10 tisíc mil.Foto: PopularMechanics.com

„Potřebujeme dokázat, že pokud má dnes člověk auto, může udělat cokoliv a dojet kamkoliv. Najde se někdo, kdo by byl ochoten urazit vzdálenost z Paříže do Pekingu?“ přesně takhle zněl inzerát, který byl v lednu 1907 uveřejněn ve francouzském deníku Le Matin.

Ač to ze začátku vypadalo na hojnou účast, v létě nakonec na trasu dlouhou 9317 mil (15 000 km) vyrazilo „pouhých“ pět posádek. Nejsilnější automobil Borgheseho, kterým byla sedmilitrová Itala  o výkonu 40 koňských sil, doplňoval Spyker Charlese Godarda (15 koní), dva vozy De Dion Bouton (10 koní) a Contal Augusteho Ponse o výkonu 6 koní. Kvůli počasí se změnil i směr trasy, takže 10. června se vyjíždělo z čínského Pekingu.

Je nutné se uvědomit, že v roce 1907 uplynulo jen něco přes 20 let od vynálezu prvního spalovacího motoru a podobný podnik se samozřejmě nikdy předtím (a ani dlouho potom) nekonal. Nadlidským úkolem bylo v některých místech trasy vůbec najít zpevněnou cestu.

Borghese, který byl díky nejsilnějšímu stroji od počátku závodu v čele, tak neváhal využít ani transsibiřské železnice. Stejně postupovali i další jezdci, koleje byly jedinou zárukou pevného podkladu a překonat řeku se mnohdy dalo jedině přes železniční most.¨

Protože největšího (a prakticky jediného) konkurenta Borgheseho, Godarda ve Spykeru, postihly technické problémy, kvůli nimž musel i se svým vozem vlakem urazit vzdálenost přes tisíc kilometrů z Čeremčeva do Tomska, kde mu technici dali stroj opět dohromady, budoval si italský jezdec luxusní náskok.

Borghese měl jednak zdaleka nejsilnější motor, jednak také spolehlivého mechanika Ettore Guizzardiho, který většino trasy také odřídil. Koncem července už tak tato posádka dosáhla bran Moskvy. A přesně 63 dní poté, co vystartovali z Pekingu, vjeli s velkou pompou do Paříže.

Stejným ovací se ovšem nakonec dostalo i Godardovu Spykeru a Francouzům Cormierovi a Collignovi s vozy De Dion Bouton, kteří dorazili do Paříže až 30. srpna, tedy tři týdny po vítězné italské posádce. 

Scipione Borghese o prvním dálkovém závodu v dějinách automobilismu napsal knihu, která inspirovala spoustu dalších motoristů. Kvůli Velké říjnové socialistické revoluci a následné dlouhé vládě komunistů v Rusku se sice další podobný podnik konal až v roce 1992 (rallye Paříž-Moskva-Peking), v poslední době proběhly ale už tři vzpomínkové akce na legendární závod z roku 1907. Veterány vyrazily na trať u příležitosti 90tiletého výročí v roce 1997 i stoletého o 10 let později. Poslední „revival akce“ se uskutečnila v roce 2010.

Autor: Jiří Šidliak

27.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Army Run na Hluboké gradoval bahnem a shyby těsně před cílem

V kempu Křivonoska u Hluboké nad Vltavou odstartoval prvním závodem seriál extrémních překážkových běhů Army Run 2017.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies