Podle Martina Faráře, šéfa BESIPu, jsou řidiči v tomto směru nedůslední. Návrh je prý reakcí na běžně viditelné situace, kdy například z kamionů odpadávají kusy sněhu a ledu, nebo kdy si řidiči na předním skle vytvoří jen malý průzor.

Porušení zákona bude chápáno jako lehčí přestupek, po němž nepřijde ztráta žádného bodu.

Pokutu za sníh a námrazu na voze přitom můžete dostat už v současnosti, podle zákona o provozu na pozemních komunikacích je totiž každý povinen chovat se tak, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Řidič může být policejní hlídkou v případě provinění pokutován až do výše dvou tisíc korun.

Reflexní prvky pro chodce

Návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která je v současnosti v meziresortním připomínkovém řízení, počítá také se zavedením povinnosti pro chodce pohybující se po neosvětlené krajnici nebo okraji vozovky mít na sobě reflexní prvky.

Chodci jsou podle Faráře jedinou skupinou usmrcených osob při dopravních nehodách, které více umírají v noci než ve dne. Osm z deseti obětí umírá mimo přechody. V zimním období chodci nejčastěji umírají ráno mezi 06:00 a 07:00, kdy ještě není úplně světlo, a odpoledne po 16:00, kdy se stmívá.

Nejvíce sražených je na silnicích 1. třídy, i když na těchto komunikacích má počet případů klesající tendenci. Naopak na komunikacích nižší třídy množství usmrcených roste. Nejméně fatálních incidentů je na dálnicích.

Letos od ledna do září zemřelo na silnicích 68 chodců, podle odhadu BESIPu ale toto číslo do konce roku stoupne na zhruba 116 osob. Na poslední tři měsíce tak připadají více než dvě pětiny usmrcených. Chodci jsou po řidičích osobních aut a jejich spolujezdcích třetí nejpočetnější skupinou v počtu usmrcených. Až za nimi následují motorkáři a cyklisté.

S reflexními prvky je chodec pro řidiče viditelný až na 200 metrů, naopak pokud má oblečení černé nebo modré barvy, je to jen 18 metrů. Reflexní prvky ale příliš nefungují za mlhy, deště nebo sněžení.