VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Architekt: Skleněné domy nemají vlastní tvář a vlastně jen zrcadlí své okolí

Mnoho nově vzniklých budov v Praze má místo omítky sklo, které se u lidí netěší příliš oblibě, alespoň to tak vypadá při pohledu na výsledky ankety Skleněné peklo, které byly tento týden představeny, a kde nelichotivé první místo obsadila budova Crystal na Vinohradech. Problémy skleněných fasád přiblížil architekt Petr Kučera.

14.4.2016
SDÍLEJ:

Architekt Petr Kučera se mimo jiné zajímá o historii pražských budov.Foto: DENÍK/Benedikt Lederer

Jak moc překvapivá je pro vás „výhra" budovy Crystal v anketě Skleněné peklo?

Příliš mě výsledek nepřekvapil, mino jiné kvůli tomu, že bydlím v jeho sousedství. Což platí i pro druhý hotel Don Giovanni. Ten je pro mě klasickou stavbou porevoluční architektury, konkrétně 90. let. Šlo o dobu, která v protikladu k předchozím desetiletím šedi hýřila pestrými barvami a všemožnými tvary. Samotná stavba mi připadá jako dort nebo krabice na klobouky, ačkoli má znázorňovat motýla při pohledu shora. Crystal je pak pro mě symbolem dnešní doby.

Ta se značí čím?

V módě jsou výškové budovy, ale úroveň invence do nich vložené většinou nedosahuje výšky jimi dosažené. Úroveň fasád u výškových administrativních budov je často podprůměrná. Takové budovy jsou spíše stroje na vydělávání peněz než kvalitní architekturou. Snaha mít co nejvíce metrů čtverečních za co nejméně peněz se pak často projevuje právě na fasádách, protože nájemníkům stačí, když tam nefouká a neprší. U Crystalu se mi zdá problematický také samotný tvar budovy, která z některých úhlu od Želivského vypadá vcelku dobře, ale v dálkových pohledech, například z Parukářky, spíše naopak.

Staví se v Praze často budovy se skleněnou fasádou nebo se to lidem jenom zdá, protože „běžné" domy třeba nepoutají takovou pozornost?

Domy s celoprosklenou fasádou se stavějí poměrně často. Jedná se především o nové administrativní budovy ať už v centru města, nebo na jeho okrajích. Méně se celoprosklené fasády uplatňují u nových obytných domů, kde není přílišná transparentnost žádoucí. Vždy ale záleží na míře prosklení, čili poměru plných a prosklených ploch fasády, který značně ovlivňuje její estetický účinek. Největší pozornost budí domy se skleněnou fasádou v historickém centru, a to kvůli svému kontrastu s okolní zástavbou. Všimněte si, jak se v minulosti měnil poměr plných ploch a zasklení a kde je optimální mez.

Jsou „skleněné domy" módní trend nebo už tato podoba budov trvá delší dobu?

Tendenci mít co největší okna na úkor plných ploch fasády lze v architektuře pozorovat po celé dvacáté století. Funkcionalistické stavby z období první republiky se vyznačují průběžnými pásovými okny a prvními pokusy o celoprosklené fasády z lehkých kovových profilů. Takovou má například obchodní dům Bílá Labuť dokončený v roce 1939. Jejich masové rozšíření však nastává až v šedesátých letech a souvisí s rozvojem zprůmyslněného stavebnictví a celkovou unifikací.

Jaké „skleněné domy" v Praze vnímáte jako povedené či případně méně povedené?

Za povedené považuji „skleněné" paláce první republiky, které dokázaly být zcela moderní a přesto se dobře začlenily do historického prostředí. Napadají mě například obchodní dům Baťa, palác Astra a Stýblovy domy na Václavském náměstí nebo třeba Veletržní palác a skleněný dům Richarda Podzemného v Dejvicích. Z těch soudobých se mi pak nejvíce líbí palác Euro ateliéru DaM na Můstku. Za spíše nepovedené považuji některé realizace po roce 1989, jako například Charles Square Centre na Karlově náměstí a Palác Myslbek v ulici Na Příkopě. Myslím, že uniformní modulové fasády prosklené od podlahy ke stropu do historického centra nepatří, působí zde příliš cizorodě.

Jak cizorodost zmírnit?

Stačí kousek plné plochy, parapetní zídka, náznak členění na stěnu a okna a hned se dům lépe začlení. Problémem celoprosklených fasád je také fakt, že nemají vlastní tvář a vlastně jen zrcadlí své okolí. Neumějí přirozeně stárnout tak jako omítka, cihla nebo kámen. Ovšem uvidíme, jak se na ně budeme dívat za 100 let.

Jaké jsou ještě další nevýhody a výhody skleněných fasád?

V případě skleněných fasád se jejich výhody mohou snadnou stát nevýhodami. Tak například výhodou je maximální vizuální kontakt s vnějším prostředím a prosvětlenost vnitřních prostorů. Jenže zároveň se tím zvyšují nároky na tepelnou a akustickou izolaci, klimatizaci, stínění a požadavek soukromí. Ne každému je příjemné sedět „ve výloze". Výhodou pro stavebníky je pak také rychlost a jednoduchost instalace modulové fasády.

Čtěte také: Nejošklivějším domem v Praze je Crystal. Špatně si vedou i další skleněné budovy

Autor: Benedikt Lederer

14.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Andrej Babiš
15 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.
7

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Premiér Sobotka vyzval prezidenta Macrona: Zvyšujte platy v České republice

V Bruselu se dnes dopoledne odehrála důležitá schůzka mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a státy Visegrádské skupiny. Setkání navrhl už před dvoudenním summitem EU v Bruselu Emmanuel Macron a jak předpokládal, hlavním tématem měla být politika přerozdělování uprchlíků a odpor střední Evropy k povinným kvótám. Toto téma však nakonec zcela zapadlo. Maďarsko, Polsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česko vyložily na stůl zcela jiné karty.

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Třímetrový byt za 50 tisíc eur. Ceny pařížských nemovitostí letí raketově vzhůru

Honba Britů za životem v Evropské unii, která jim za dva roky zavře dveře, se neprojevuje jenom v mnohonásobném zvýšení žádostí o občanství v některé z unijních zemí. Britové začínají nakupovat nemovitosti a bohaté země EU z toho začínají profitovat. Francie v první řadě.

DOTYK.CZ

Babiš chce v Praze Muchovo muzeum. Není to priorita, oponuje Krnáčová

Jeden z úvodních projevů pátečního dne mezinárodní konference o urbanistice reSite přednesl Andrej Babiš. Oznámil v něm, že chce v Praze Muchovo muzeum, které by se stalo stánkem pro Slovanskou epopej. Primátorka Andrea Krnáčová mu vzápětí oponovala, že Praha musí řešit jiné věci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies