VYBERTE SI REGION

Architekt: Skleněné domy nemají vlastní tvář a vlastně jen zrcadlí své okolí

Mnoho nově vzniklých budov v Praze má místo omítky sklo, které se u lidí netěší příliš oblibě, alespoň to tak vypadá při pohledu na výsledky ankety Skleněné peklo, které byly tento týden představeny, a kde nelichotivé první místo obsadila budova Crystal na Vinohradech. Problémy skleněných fasád přiblížil architekt Petr Kučera.

14.4.2016
SDÍLEJ:

Architekt Petr Kučera se mimo jiné zajímá o historii pražských budov.Foto: DENÍK/Benedikt Lederer

Jak moc překvapivá je pro vás „výhra" budovy Crystal v anketě Skleněné peklo?

Příliš mě výsledek nepřekvapil, mino jiné kvůli tomu, že bydlím v jeho sousedství. Což platí i pro druhý hotel Don Giovanni. Ten je pro mě klasickou stavbou porevoluční architektury, konkrétně 90. let. Šlo o dobu, která v protikladu k předchozím desetiletím šedi hýřila pestrými barvami a všemožnými tvary. Samotná stavba mi připadá jako dort nebo krabice na klobouky, ačkoli má znázorňovat motýla při pohledu shora. Crystal je pak pro mě symbolem dnešní doby.

Ta se značí čím?

V módě jsou výškové budovy, ale úroveň invence do nich vložené většinou nedosahuje výšky jimi dosažené. Úroveň fasád u výškových administrativních budov je často podprůměrná. Takové budovy jsou spíše stroje na vydělávání peněz než kvalitní architekturou. Snaha mít co nejvíce metrů čtverečních za co nejméně peněz se pak často projevuje právě na fasádách, protože nájemníkům stačí, když tam nefouká a neprší. U Crystalu se mi zdá problematický také samotný tvar budovy, která z některých úhlu od Želivského vypadá vcelku dobře, ale v dálkových pohledech, například z Parukářky, spíše naopak.

Staví se v Praze často budovy se skleněnou fasádou nebo se to lidem jenom zdá, protože „běžné" domy třeba nepoutají takovou pozornost?

Domy s celoprosklenou fasádou se stavějí poměrně často. Jedná se především o nové administrativní budovy ať už v centru města, nebo na jeho okrajích. Méně se celoprosklené fasády uplatňují u nových obytných domů, kde není přílišná transparentnost žádoucí. Vždy ale záleží na míře prosklení, čili poměru plných a prosklených ploch fasády, který značně ovlivňuje její estetický účinek. Největší pozornost budí domy se skleněnou fasádou v historickém centru, a to kvůli svému kontrastu s okolní zástavbou. Všimněte si, jak se v minulosti měnil poměr plných ploch a zasklení a kde je optimální mez.

Jsou „skleněné domy" módní trend nebo už tato podoba budov trvá delší dobu?

Tendenci mít co největší okna na úkor plných ploch fasády lze v architektuře pozorovat po celé dvacáté století. Funkcionalistické stavby z období první republiky se vyznačují průběžnými pásovými okny a prvními pokusy o celoprosklené fasády z lehkých kovových profilů. Takovou má například obchodní dům Bílá Labuť dokončený v roce 1939. Jejich masové rozšíření však nastává až v šedesátých letech a souvisí s rozvojem zprůmyslněného stavebnictví a celkovou unifikací.

Jaké „skleněné domy" v Praze vnímáte jako povedené či případně méně povedené?

Za povedené považuji „skleněné" paláce první republiky, které dokázaly být zcela moderní a přesto se dobře začlenily do historického prostředí. Napadají mě například obchodní dům Baťa, palác Astra a Stýblovy domy na Václavském náměstí nebo třeba Veletržní palác a skleněný dům Richarda Podzemného v Dejvicích. Z těch soudobých se mi pak nejvíce líbí palác Euro ateliéru DaM na Můstku. Za spíše nepovedené považuji některé realizace po roce 1989, jako například Charles Square Centre na Karlově náměstí a Palác Myslbek v ulici Na Příkopě. Myslím, že uniformní modulové fasády prosklené od podlahy ke stropu do historického centra nepatří, působí zde příliš cizorodě.

Jak cizorodost zmírnit?

Stačí kousek plné plochy, parapetní zídka, náznak členění na stěnu a okna a hned se dům lépe začlení. Problémem celoprosklených fasád je také fakt, že nemají vlastní tvář a vlastně jen zrcadlí své okolí. Neumějí přirozeně stárnout tak jako omítka, cihla nebo kámen. Ovšem uvidíme, jak se na ně budeme dívat za 100 let.

Jaké jsou ještě další nevýhody a výhody skleněných fasád?

V případě skleněných fasád se jejich výhody mohou snadnou stát nevýhodami. Tak například výhodou je maximální vizuální kontakt s vnějším prostředím a prosvětlenost vnitřních prostorů. Jenže zároveň se tím zvyšují nároky na tepelnou a akustickou izolaci, klimatizaci, stínění a požadavek soukromí. Ne každému je příjemné sedět „ve výloze". Výhodou pro stavebníky je pak také rychlost a jednoduchost instalace modulové fasády.

Čtěte také: Nejošklivějším domem v Praze je Crystal. Špatně si vedou i další skleněné budovy

Autor: Benedikt Lederer

14.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies