VYBERTE SI REGION

Barevné fasády panelovým sídlištím uškodily, říká historička architektury

Paneláky tvoří výraznou část Olomouce, do historického centra ale nezasáhly. Přesto jim musela někde stará zástavba ustoupit. O minulosti výrazné proměny města vypráví výstava Příběh paneláku v Olomouckém kraji.

4.5.2015 4
SDÍLEJ:

Sídliště na Lazcích a Klášterní HradiskoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Na její přípravě se podílela historička umění Martina Mertová (na snímku vpravo)  z Muzea umění Olomouc, která provádí první soustavnější mapování olomouckých paneláků.

„Snažím se kontaktovat ještě žijící architekty, to jsou nejlepší zdroje," začíná rozhovor pro Olomoucký deník.

Historička architektury Martina Mertová je spoluautorkou venkovní výstavy Příběh paneláku v Olomouckém krajiČím to, že od doby, co se sídliště postavila, se jim nikdo systematicky nevěnoval?
Nevěnoval. V 90. letech byli lidé na paneláková sídliště logicky naštvaní. V 70. a 80. letech už se dostala do tristního stavu. Už se šlo jen do výšky a větší hustoty. Ještě v dalším desetiletí výstavba dobíhala a lidé to šmahem odmítli. Viz ony králíkárny, jak je označil Václav Havel. Pejorativní nálepku dostaly na dvacet let. Teď zažíváme znovuoživený zájem nejen mezi odborníky.

Jak si ho vysvětlit?
Jde hlavně o mladší generaci. Tedy lidi, kteří na sídlištích vyrostli a mají je spojené s dětstvím, s domovem. Nepromítají si do nich politické pozadí jako jejich rodiče s odporem ke komunistickému režimu. Také to souvisí se zájmem o popkulturu 70. a 80. let.

Jaké jsou začátky panelových sídlišť v Olomouci? Který panelák je nejstarší?
V polovině 50. let se ve Zlíně začaly vyvíjet panelové soustavy a právě zlínský typ domu G40 byl první celopanelovou konstrukcí, která se objevila v Olomouci. Ve dvou exemplářích se postavil na dnešní ulici Vejdovského, dříve se jmenovala Dimitrovova. Naproti dnešního Úřadu práce.

Změnil se?
Pozná ho jen odborník. Jako většina je totiž schovaný pod polystyrenem a barvičkami. Čitelný je ale dost, protože měl na sobě tenké pilastry. Stavěli ho v době socialistického realismu a tehdy se architekti do výstavby snažili promítnout něco z klasické architektury. Tady je to třeba vidět na tvarování balkonů.

Rozestavěné sídliště III. pětiletky z 60. let v okolí Foerstrovy ulice

Rozestavěné sídliště III. pětiletky z 60. let v okolí Foerstrovy ulice. Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc

Architekt upozaděn, hlavní jsou kvóty

Jak to šlo v Olomouci potom?
Souběžně se stavbou těch dvou paneláků v roce 1956 se stále používala cihla. V centru se stavělo v prolukách, kam se umisťovaly cihlové bytovky. Stejně tak první sídliště byla cihlová. Už se začínalo s typizovanými řadami, ale než se dostalo na panelovou prefabrikaci, chvíli to trvalo. Překlady oken, schodiště a stropy už se nicméně začínaly dělat jako prefabrikáty.

Změna tedy přišla v 60. letech…
Panelová sídliště měla tehdy architektonickou vizi. Nebyla přehuštěná, autoři se snažili pracovat kreativně s veřejným prostranstvím. Mělo jít o domy v zelených parcích. S nástupem normalizace, v 70. a 80. letech, se všechno strašně technokratizovalo. Architekt byl upozaděn a musel se řídit kvótami a tabulkami, aby se vešel do hustoty zastavění, do počtu požadovaných bytů.

Bouralo se v Olomouci kvůli sídlištím?
V tomto je Olomouc docela jedinečná. Místní architekti si byli vědomi toho, že město musí být ochráněno. Nikdy nepustili panelovou výstavbu tak blízko historického jádra, jako se to bohužel stalo v mnoha jiných městech, která nepožívala tak vysoké památkové ochrany. Olomouc už tehdy byla památkovou rezervací.

Třída Kosmonautů - sídliště postavené v 1. polovině 60. let

Třída Kosmonautů - sídliště postavené v 1. polovině 60. let. Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc

Sídliště na třídě Kosmonautů. Ilustrační foto

Dnešní podoba sídliště na třídě Kosmonautů. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč

Nejpovedenější? Kosmonautů

Nicméně původní zástavba někde ustoupit musela?
Bouraly se okraje. Dokladem toho je sídliště F1, jak se tehdy nazývala dnešní Nová Ulice podél ulice I. P. Pavlova. Tam zanikla původní obec. Nebylo to ale úplně barbarské: zůstal třeba kostel, sochy, cenné hodnotnější vily z 20. století. Demolovalo se také na Povelu. Uprostřed je také nechaná kaplička, za ní jsou tři paneláky a dál ulice s malými domky. Tam je vidět, kde se bourání zastavilo.

Co podle vás kapličky a podobně uchránilo?
I představitelé tehdejší moci si byli vědomi toho, o co město přichází. Jenže s tlakem na vyšší standard „bydlení pro všechny", to nešlo jinak udělat. Za město do polí paneláky nepustil úřad chránící zemědělský půdní fond. Takže si pro sídliště museli udělat prostor. Určený pro takzvanou komplexní bytovou výstavbu byl například i starý Hejčín. V tomto případě však demolici, která mu hrozila, zažehnali památkáři. Spousta lidí tehdy přišlo o své původní domovy, na druhou stranu několikanásobek obyvatel získal byty s výrazně lepším životním standardem.

Která olomoucká sídliště lze považovat z dnešního pohledu za nejpodařenější?
Architekti měli ještě jakž takž volnou ruku třeba na třídě Kosmonautů nebo na sídlišti 3. pětiletky v jeho první fázi. To je v Neředíně kolem Foerstrovy ulice. Tam je však spousta domů v cihle, včetně atypického, dvakrát zalomeného „S bloku". Tam je vidět upřímná snaha kultivovat veřejný prostor.

Rozestavěné sídliště F1. Na ulici I. P. Pavlova můžeme ještě vidět zbytky původní zástavby. Demolici unikl kostel P. M. Pomocnice a několik domů z první poloviny 20. století.

Rozestavěné sídliště F1. Na ulici I. P. Pavlova můžeme ještě vidět zbytky původní zástavby. Demolici unikl kostel P. M. Pomocnice a několik domů z první poloviny 20. století.  Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc

Lazce: domy do tvaru hvězdic

Většina sídlišť ale vypadá jinak…
S rostoucím tlakem centralizovaných úřadů na počet bytových jednotek nezbylo než sázet domy jeden vedle druhého. A když chtěli architekti zachovat větší zelené území, vznikaly pověstné „Mačkalovy", kde se lidé dívají jeden druhému do okna. Například kolem dnešního Parku Malého prince nebo poslední fáze výstavby Nových Sadů. Jejich podobu ovlivňovalo například i položení jeřábové dráhy tak, aby výstavba co nejrychlejší. Architekti se s tím ale snažili bojovat. Dokladem jsou třeba Lazce, kde jsou domy poskládané do tvaru hvězdic, neúplných pláství.

Jací architekti byli pro olomoucká panelová sídliště nejvýznačnější?
Úkoly řešily ateliéry Stavoprojektu Olomouc pod vedením hlavních architektů. Vít Adamec pracoval hlavně v Olomouci, Karel Typovský dostal za úkol města jako Přerov, Šumperk, Rožnov. Zmínit musíme i Radima Pluskala, Jaroslava Nováčka, Zdeňka Coufala nebo Ladislava Pospíšila. Olomoucký Stavoprojekt zkrátka působil i jinde, takže třeba podobnou třídu Kosmonautů můžeme najít v Přerově nebo v Šumperku..

S jakou životností tehdy počítali?
Říkalo se, že životnost paneláků se odhaduje na třicet až padesát let. Jak vidno, nejstarší už mají přes šedesát let a stále slouží.

V popředí sídliště 1. pětiletky v Neředíně - postavené v letech 1947 - 1951

V popředí sídliště 1. pětiletky v Neředíně - postavené v letech 1947 - 1951. Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc

Veřejná prostranství se změnila k horšímu

Jak se díváte na zateplování a přebarvování paneláků?
Z estetického hlediska je to minimálně zpochybnitelné, protože snahou je popřít podstatu toho, co panelová sídliště byla: panelový rastr, který nepotřebuje různost. Ta má spočívat v usazení v prostoru, v parkových úpravách. Po revoluci si lidé mysleli, že když každý panelák natřou jinak, dosáhnout větší individualizace. Celkovému dojmu to ale spíš uškodilo.

Nicméně změnila se i veřejná prostranství mezi paneláky…
Většinou k horšímu. Zeleň je zanedbaná, uživatelské i umělecké vybavení je zdevastované. Kromě graffiti od roku 1989 nové umění nepřibývá. Největší nešvar jsou rostoucí parkovací místa, což by se do budoucna mělo spravit zejména lepší infrastrukturou­ MHD.

Na výstavě bude i panel o Přerově. Jak vypadají panelová sídliště tam?
Výstava přibližuje sídliště Šířava, které se stavělo dvacet let. Panelová výstavba se na rozdíl od Olomouce v mnoha místech zanořila do historické tkáně města. Obrovský deskový dům Přerovanka, sám o sobě krásný, nadělal v historické struktuře velkou paseku.

Martina Mertová (*1978)

Historička architektury. Pracovala jako památkářka se specializací na ochranu památek moderní architektury.

Jako kurátorka sbírky architektury Muzea umění Olomouc se starala o dokumentaci architektonické produkce dvacátého století.

Píše texty o současné architektuře, je spoluautorkou knih Slavné vily Olomouckého kraje, SIAL – sdružení inženýrů a architektů Liberec, NAPREJ! Česká sportovní architektura 1567–2012 nebo Kroměříž. Historické město a jeho památky.

Působí ve sdružení Za krásnou Olomouc, je matkou tří dětí.

Autor: Ondřej Zuntych

4.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Soud pravomocně osvobodil exprimátora Českých Budějovic Thomu

Praha - Pražský vrchní soud dnes zprostil viny ze zneužití pravomoci bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomu. Vyhověl mužovu odvolání a zrušil rozsudek, který Thomu posílal na pět let do vězení, a navíc mu ukládal jak pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí, tak i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Senát zároveň zamítl odvolání státního zástupce, který požadoval Thomu potrestat přísněji i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies