VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Barevné fasády panelovým sídlištím uškodily, říká historička architektury

Paneláky tvoří výraznou část Olomouce, do historického centra ale nezasáhly. Přesto jim musela někde stará zástavba ustoupit. O minulosti výrazné proměny města vypráví výstava Příběh paneláku v Olomouckém kraji.

4.5.2015 4
SDÍLEJ:

Sídliště na Lazcích a Klášterní HradiskoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Na její přípravě se podílela historička umění Martina Mertová (na snímku vpravo)  z Muzea umění Olomouc, která provádí první soustavnější mapování olomouckých paneláků.

„Snažím se kontaktovat ještě žijící architekty, to jsou nejlepší zdroje," začíná rozhovor pro Olomoucký deník.

Historička architektury Martina Mertová je spoluautorkou venkovní výstavy Příběh paneláku v Olomouckém krajiČím to, že od doby, co se sídliště postavila, se jim nikdo systematicky nevěnoval?
Nevěnoval. V 90. letech byli lidé na paneláková sídliště logicky naštvaní. V 70. a 80. letech už se dostala do tristního stavu. Už se šlo jen do výšky a větší hustoty. Ještě v dalším desetiletí výstavba dobíhala a lidé to šmahem odmítli. Viz ony králíkárny, jak je označil Václav Havel. Pejorativní nálepku dostaly na dvacet let. Teď zažíváme znovuoživený zájem nejen mezi odborníky.

Jak si ho vysvětlit?
Jde hlavně o mladší generaci. Tedy lidi, kteří na sídlištích vyrostli a mají je spojené s dětstvím, s domovem. Nepromítají si do nich politické pozadí jako jejich rodiče s odporem ke komunistickému režimu. Také to souvisí se zájmem o popkulturu 70. a 80. let.

Jaké jsou začátky panelových sídlišť v Olomouci? Který panelák je nejstarší?
V polovině 50. let se ve Zlíně začaly vyvíjet panelové soustavy a právě zlínský typ domu G40 byl první celopanelovou konstrukcí, která se objevila v Olomouci. Ve dvou exemplářích se postavil na dnešní ulici Vejdovského, dříve se jmenovala Dimitrovova. Naproti dnešního Úřadu práce.

Změnil se?
Pozná ho jen odborník. Jako většina je totiž schovaný pod polystyrenem a barvičkami. Čitelný je ale dost, protože měl na sobě tenké pilastry. Stavěli ho v době socialistického realismu a tehdy se architekti do výstavby snažili promítnout něco z klasické architektury. Tady je to třeba vidět na tvarování balkonů.

Rozestavěné sídliště III. pětiletky z 60. let v okolí Foerstrovy ulice

Rozestavěné sídliště III. pětiletky z 60. let v okolí Foerstrovy ulice. Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc

Architekt upozaděn, hlavní jsou kvóty

Jak to šlo v Olomouci potom?
Souběžně se stavbou těch dvou paneláků v roce 1956 se stále používala cihla. V centru se stavělo v prolukách, kam se umisťovaly cihlové bytovky. Stejně tak první sídliště byla cihlová. Už se začínalo s typizovanými řadami, ale než se dostalo na panelovou prefabrikaci, chvíli to trvalo. Překlady oken, schodiště a stropy už se nicméně začínaly dělat jako prefabrikáty.

Změna tedy přišla v 60. letech…
Panelová sídliště měla tehdy architektonickou vizi. Nebyla přehuštěná, autoři se snažili pracovat kreativně s veřejným prostranstvím. Mělo jít o domy v zelených parcích. S nástupem normalizace, v 70. a 80. letech, se všechno strašně technokratizovalo. Architekt byl upozaděn a musel se řídit kvótami a tabulkami, aby se vešel do hustoty zastavění, do počtu požadovaných bytů.

Bouralo se v Olomouci kvůli sídlištím?
V tomto je Olomouc docela jedinečná. Místní architekti si byli vědomi toho, že město musí být ochráněno. Nikdy nepustili panelovou výstavbu tak blízko historického jádra, jako se to bohužel stalo v mnoha jiných městech, která nepožívala tak vysoké památkové ochrany. Olomouc už tehdy byla památkovou rezervací.

Třída Kosmonautů - sídliště postavené v 1. polovině 60. let

Třída Kosmonautů - sídliště postavené v 1. polovině 60. let. Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc

Sídliště na třídě Kosmonautů. Ilustrační foto

Dnešní podoba sídliště na třídě Kosmonautů. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč

Nejpovedenější? Kosmonautů

Nicméně původní zástavba někde ustoupit musela?
Bouraly se okraje. Dokladem toho je sídliště F1, jak se tehdy nazývala dnešní Nová Ulice podél ulice I. P. Pavlova. Tam zanikla původní obec. Nebylo to ale úplně barbarské: zůstal třeba kostel, sochy, cenné hodnotnější vily z 20. století. Demolovalo se také na Povelu. Uprostřed je také nechaná kaplička, za ní jsou tři paneláky a dál ulice s malými domky. Tam je vidět, kde se bourání zastavilo.

Co podle vás kapličky a podobně uchránilo?
I představitelé tehdejší moci si byli vědomi toho, o co město přichází. Jenže s tlakem na vyšší standard „bydlení pro všechny", to nešlo jinak udělat. Za město do polí paneláky nepustil úřad chránící zemědělský půdní fond. Takže si pro sídliště museli udělat prostor. Určený pro takzvanou komplexní bytovou výstavbu byl například i starý Hejčín. V tomto případě však demolici, která mu hrozila, zažehnali památkáři. Spousta lidí tehdy přišlo o své původní domovy, na druhou stranu několikanásobek obyvatel získal byty s výrazně lepším životním standardem.

Která olomoucká sídliště lze považovat z dnešního pohledu za nejpodařenější?
Architekti měli ještě jakž takž volnou ruku třeba na třídě Kosmonautů nebo na sídlišti 3. pětiletky v jeho první fázi. To je v Neředíně kolem Foerstrovy ulice. Tam je však spousta domů v cihle, včetně atypického, dvakrát zalomeného „S bloku". Tam je vidět upřímná snaha kultivovat veřejný prostor.

Rozestavěné sídliště F1. Na ulici I. P. Pavlova můžeme ještě vidět zbytky původní zástavby. Demolici unikl kostel P. M. Pomocnice a několik domů z první poloviny 20. století.

Rozestavěné sídliště F1. Na ulici I. P. Pavlova můžeme ještě vidět zbytky původní zástavby. Demolici unikl kostel P. M. Pomocnice a několik domů z první poloviny 20. století.  Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc

Lazce: domy do tvaru hvězdic

Většina sídlišť ale vypadá jinak…
S rostoucím tlakem centralizovaných úřadů na počet bytových jednotek nezbylo než sázet domy jeden vedle druhého. A když chtěli architekti zachovat větší zelené území, vznikaly pověstné „Mačkalovy", kde se lidé dívají jeden druhému do okna. Například kolem dnešního Parku Malého prince nebo poslední fáze výstavby Nových Sadů. Jejich podobu ovlivňovalo například i položení jeřábové dráhy tak, aby výstavba co nejrychlejší. Architekti se s tím ale snažili bojovat. Dokladem jsou třeba Lazce, kde jsou domy poskládané do tvaru hvězdic, neúplných pláství.

Jací architekti byli pro olomoucká panelová sídliště nejvýznačnější?
Úkoly řešily ateliéry Stavoprojektu Olomouc pod vedením hlavních architektů. Vít Adamec pracoval hlavně v Olomouci, Karel Typovský dostal za úkol města jako Přerov, Šumperk, Rožnov. Zmínit musíme i Radima Pluskala, Jaroslava Nováčka, Zdeňka Coufala nebo Ladislava Pospíšila. Olomoucký Stavoprojekt zkrátka působil i jinde, takže třeba podobnou třídu Kosmonautů můžeme najít v Přerově nebo v Šumperku..

S jakou životností tehdy počítali?
Říkalo se, že životnost paneláků se odhaduje na třicet až padesát let. Jak vidno, nejstarší už mají přes šedesát let a stále slouží.

V popředí sídliště 1. pětiletky v Neředíně - postavené v letech 1947 - 1951

V popředí sídliště 1. pětiletky v Neředíně - postavené v letech 1947 - 1951. Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc

Veřejná prostranství se změnila k horšímu

Jak se díváte na zateplování a přebarvování paneláků?
Z estetického hlediska je to minimálně zpochybnitelné, protože snahou je popřít podstatu toho, co panelová sídliště byla: panelový rastr, který nepotřebuje různost. Ta má spočívat v usazení v prostoru, v parkových úpravách. Po revoluci si lidé mysleli, že když každý panelák natřou jinak, dosáhnout větší individualizace. Celkovému dojmu to ale spíš uškodilo.

Nicméně změnila se i veřejná prostranství mezi paneláky…
Většinou k horšímu. Zeleň je zanedbaná, uživatelské i umělecké vybavení je zdevastované. Kromě graffiti od roku 1989 nové umění nepřibývá. Největší nešvar jsou rostoucí parkovací místa, což by se do budoucna mělo spravit zejména lepší infrastrukturou­ MHD.

Na výstavě bude i panel o Přerově. Jak vypadají panelová sídliště tam?
Výstava přibližuje sídliště Šířava, které se stavělo dvacet let. Panelová výstavba se na rozdíl od Olomouce v mnoha místech zanořila do historické tkáně města. Obrovský deskový dům Přerovanka, sám o sobě krásný, nadělal v historické struktuře velkou paseku.

Martina Mertová (*1978)

Historička architektury. Pracovala jako památkářka se specializací na ochranu památek moderní architektury.

Jako kurátorka sbírky architektury Muzea umění Olomouc se starala o dokumentaci architektonické produkce dvacátého století.

Píše texty o současné architektuře, je spoluautorkou knih Slavné vily Olomouckého kraje, SIAL – sdružení inženýrů a architektů Liberec, NAPREJ! Česká sportovní architektura 1567–2012 nebo Kroměříž. Historické město a jeho památky.

Působí ve sdružení Za krásnou Olomouc, je matkou tří dětí.

Autor: Ondřej Zuntych

4.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Summit lídrů 27 zemí Evripské unie se v Římě.
1 5

Brexit? Tragédie, znělo na summitu. Lídři zemí EU jsou i nadále pro jednotu

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

DOTYK.CZ

Show se dá udělat i na téma: Jak jsme to podělali

Vystoupení v Caruso Show, rozjezd životně-stylového časopisu Krausmagazin, Stay Zmrd v Českých Budějovicích… Své největší krachy a průšvihy připomněli ve čtvrtek 23. března na večeru Fuckup Nights Prague v pražské Lucerně například zpěvák Monkey Business Matěj Ruppert, marketér a reklamní odborník Josef Havelka nebo stand up komik Nikola Džokič.

Americký konvoj projíždí ČR. Součástí jsou i obrněné vozy Stryker

Hraničním přechodem v Rozvadově dnes postupně projíždí konvoj britských a amerických vojáků. Prvních 18 z celkem 125 vozidel vyrazilo z Rozvadova směrem do vnitrozemí před půl desátou. Zhruba o dvě hodiny později přejely českou hranici čtyři části konvoje z celkových sedmi. Po dálnici D5 teď vojáci zamíří do Ostrova u Stříbra, kde natankují svou vlastní naftu.

Hnutí STAN povede do voleb staronový předseda, pozici lídra uhájil Gazdík

Šéfem hnutí Starostové a nezávislí (STAN) je nadále Petr Gazdík. Na volebním sněmu hnutí ho zvolilo 135 ze 145 hlasů. Získal tak 93 procent hlasů. Výsledky oznámil předseda volební komise Zdeněk Hověžák (STAN). Gazdík byl jediný kandidát na předsedu. Sněm volí i místopředsedy. Rozhodovat bude také o koalici s lidovci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies