VYBERTE SI REGION

Benešova vila opět otevře. Pomohl prezident Miloš Zeman

Nečasova vláda letos na jaře památnou stavbu v Sezimově Ústí zavřela. Teď se do ní lidé podívají alespoň v září a říjnu.

19.8.2013
SDÍLEJ:

Benešova vila v Sezimově Ústí. Foto: Václav Pancer

Poslední vůle Hany Benešové přestala být jen cárem papíru. Vědci a politici, kteří zjara ostře kritizovali Nečasovu vládu za to, že pro veřejnost zavřela Benešovu vilu v Sezimově Ústí, zalobbovali u prezidenta Miloše Zemana. A uspěli. Úřad vlády opět rozšíří návštěvní hodiny a dny.

Jarní plán zněl, že dovnitř se lidé podívají jen o víkendu 26. až 28. října. Nový šéf Úřadu vlády Radek Augustin ale rozhodl, že Dny otevřených dveří budou také dvakrát v září a jeden víkend v říjnu. „Zpřístupnění sídla manželů Benešových samozřejmě znamená určité organizační 
i finanční náklady. Jsem však přesvědčen o tom, že jde 
o účelně vynaložené prostředky a že jsme povinováni naplňovat odkaz paní Hany Benešové, aby vila byla přístupná," řekl Radek Augustin.

Beenšova vila v Sezimově Ústí lákala tisíce lidí. Úřad vlády ČR ji však nyní zavře, jde tak přímo proti závěti Hany Benešové.Akci za znovuotevření vily Hany a Edvarda Benešových spustil Martin Doležal, starosta Sezimova Ústí. Začátkem července napsal na Úřad vlády žádost, které následně úředníci vyhověli. „Oznámili mi, že akceptují mé argumenty a přehodnotili přístup k budově a provozu vily. Je pravda, že jsme lobbovali u prezidenta Miloše Zemana," popsal starosta.

Oběd s prezidentem

Velkou radost měla 
z rozhodnutí Úřadu vlády Věra Olivová, předsedkyně Společnosti Edvarda Beneše. Potvrdila, že spolu se zástupci Svazu bojovníků za svobodu byli na obědě s Milošem Zemanem, který je podpořil. Sama se přimlouvala ještě u prezidentova tajemníka. „Především je ohromné, že to změnili. Uvidíme, mám naději, že to bude dobré. Faktem je, že když jsme potřebovali, 
i Václav Klaus nám vždy vyšel vstříc," reagovala vědkyně.

Za vstřícný krok považuje změnu vládního pohledu Jakub Smrčka, ředitel Husitského muzea v Táboře. Alespoň částečně se podle něho naplní oprávněné požadavky kulturní veřejnosti. „A napraví nečekané rozhodnutí předchozího vedení Úřadu, které považuji za nesprávné. V dalších letech by ale takový model pěti návštěvních dnů ve vile manželů Benešových představoval nabídku nedostatečnou," míní Smrčka.

Benešova vila

Na rozdíl od něho je starosta Sezimova Ústí spokojený. Ve srovnání s obdobím před rekonstrukcí vily, která skončila v květnu 2009, považuje nynější stav za dostačující. „Je skvělé, že se to povedlo. Jen je škoda, že to nepřišlo o hlavních prázdninách – návštěvníci, kteří k nám přijeli v červenci a srpnu, jsou o prohlídky ochuzeni a podzimní nápor nebude tak velký, jako by byl během prázdnin," doplnil Martin Doležal.

Edvard Beneš má letos 65. výročí úmrtí, příští rok se bude připomínat 130 let od jeho narození. Ve vile strávil poslední chvíle svého života. Dům s pozemky odkázala Hana Benešová v roce 1973 táborskému muzeu, aby sloužil jako památník jejího manžela. Za socialismu však byl přestavěn na vládní rekreační sídlo. Nyní už se nepočítá s tím, že by se ve vile státní úředníci běžně rekreovali. Ve druhém nadzemním podlaží jsou ale prostory pro vládní návštěvy i premiérský pokoj.

Návštěvníky čeká prohlídka exteriéru, oblíbeného prezidentova zákoutí v přízemní hale, dále jídelny, pracovny 
a ložnice. Součástí komentované prohlídky je i procházka zahradou, zakončená u hrobky manželů Benešových.

Zavřené dveře lidi zklamaly

Husitské muzeum pečuje o Památník E. Beneše. Ví tak z první ruky, jak lidé na zavřenou vilu reagují. „Vyjadřují velkou nespokojenost,“ říká Jakub Smrčka, ředitel Husitského muzea v Táboře. 

Benešova vila v Sezimově Ústí, opravený interiér.Jak velký zájem o prohlídku vilu jste zaznamenali od května, ptají se lidé často? A jak reagují na to, že je vila nepřístupná?
Návštěvníci Památníku dr. E. Beneše, který je umístěn poblíž vily a hrobky manželů Benešových v Sezimově Ústí, prokazují neustálý zájem 
o prohlídku vily a velké podivení a nespokojenost nad tím, jak byla tato kulturní památka znepřístupněna. Naši pracovníci v památníku jsou pak často adresáty jejich výhrad.

Jak často by měla být vila otevřená a za jakých podmínek?
Měla by být přístupna 
v režimu, jaký byl stanoven pro její prohlídky v minulých letech, ještě před rekonstrukcí. Jednalo se o státní svátky 1. a 8. května, 5. a 6. července, 28. září, 28. října, 17. listopadu a o výroční dny manželů Benešových, tj. 28. května a 3. září, 16. července a 2. prosince. Je to jedenáct dnů v roce, shodou okolností ideálně rozložených a s vnitřní symbolickou logikou. Je to únosné pro provozovatele a přístupné pro návštěvníky.

V čem spatřujete největší kouzlo vily po její opravě?
Vila díky citlivé rekonstrukci v letech 2006 až 2009, 
k níž došlo z rozhodnutí Mirka Topolánka, přiblíží autentické okamžiky moderní československé státnosti a její neokázalé vkusné vybavení připomíná ušlechtilé demokratické tradice i složité mezníky našich nedávných dějin. Velmi zajímavým a do jisté míry symbolickým momentem je skutečnost, že rekonstrukce odstranila nabubřelé kreace socialistické architektury štrougalovské éry a po desetiletích se o významný krok přiblížila naplnění poslední vůle paní Hany Benešové z roku 1974. Nelze ale zapomenout ani na krásný lesopark a zahradu, které dotvářejí důstojnou atmosféru tohoto místa. 

Historie slavné stavby

Areál na soutoku Kozského potoka a Lužnice. Na místě, kde kázal Jan Hus, si nechal v letech 1930 – 1931 architektem Petrem Kropáčkem vilu postavit Edvard Beneš jako místo odpočinku. Po prosinci 1935 se dům změnil 
v sídlo prezidenta, což přispělo k rozkvětu Sezimova Ústí. Během okupace vyplenilo vilu gestapo 
a německá armáda. Vedle nábytku či uměleckých předmětů rozkradli Němci i knihovnu, čítající 12 000 svazků. Po komunistickém puči v roce 1948 přesídlil Beneš do vily natrvalo a 3. září 1948 zde zemřel. Vilu vlastní Úřad vlády ČR. Nyní jsou ve vile opravené interiéry, přístupné jsou pracovna a ložnice.
Zdroj: www.sezimovo-usti.cz

VÁCLAV K0BLENC
JAROSLAVA MIKEŠOVÁ, ČTK

Autor: Redakce

19.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies