VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Botanička: Bylinky ze slunného místa jsou voňavější

Příchod jara znamená jasný signál vyrazit do zahrady. Lidé dnes chtějí žít zdravě, a tak mnohá jídla dochucují bylinkami. Kromě toho, že si je samozřejmě každý může koupit v obchodě, může je pěstovat i doma.

28.3.2014
SDÍLEJ:

Botanička pracuje pro Centrum Veronica. Foto: Archiv Karly Vincenecové


A právě jaro je vhodným obdobím, kdy si bylinkovou zahrádku založit. Jednačtyřicetiletá Karla Vincenecová (na snímku) z Centra Veronica poradila, jakým bylinkám se u nás daří a na co dbát při založení zahrádky.

Když si chce člověk založit bylinkovou zahrádku, musí vybírat i podle místa ?

Většinu bylinek běžně používaných v kuchyni si ceníme pro jejich aromatické vlastnosti. Éterických látek se na slunci tvoří více, bylinky rostoucí na slunci jsou tedy voňavější a žádanější.Proto bych zvolila slunné místo.

Musí mít bylinky nějakou speciální půdu?

Každý rostlinný druh má nějaké speciální nároky, většina bylinek však může růst v běžné úrodné půdě, kterou máme k dispozici. Teplomilným, suchomilným bylinkám vyhovuje půda lehčí a propustnější, čehož můžeme dosáhnout přimícháním hrubšího písku do zeminy.

Kdy je nejlepší doba pro její založení a proč?

Nejlepší doba je zjara, neboť tehdy jsou rostliny schopny nejlépe zakořenit a růst. Přesadit bylinu z květináčku je však možné kdykoliv, je-li to 
v parném létě, je lepší rostliny přesazovat navečer.

Popište prosím stručně, co všechno k tomu člověk potřebuje?

Jsme-li pevně rozhodnuti, že chceme pěstovat bylinky, je dobré odpovědět si na některé otázky – jak velké množství bylin chceme pěstovat, jaké máme prostorové možnosti, kolik času budeme zahrádce věnovat. Pokud si nejsme jisti a s pěstováním bylinek začínáme, můžeme si zasadit jen jeden nebo několik málo druhů na zkoušku. Bylinky sázíme na místa s ohledem na jejich požadavky. Tyto informace lze nalézt v odborné literatuře, na internetu i u prodejců. Bylinkovou zahrádku je možné založit na záhonku i v truhlíku na balkoně. Je též možné vytvořit si spirálovitě zatočenou stoupající zídku – bylinkovou spirálu, na které lze pěstovat bylinky s různými světelnými a vlhkostními nároky. Návod na vytvoření takovéto spirály lze nalézt na internetu a je pěkně popsán v knize Zdravá zahrada autorky Heleny Vlašínové.

Musí se zahrádka i nějak hnojit? Jak se o ni vůbec starat?

Bylinky většinou nejsou náročné na živiny. Je možné zeminu smíchat s dobře vyzrálým kompostem, případně ji obohatit vápníkem, například rozdrcenými vaječnými skořápkami. Přemíra živin (dusíku) podporuje jejich růst, rostliny jsou však méně aromatické. Průmyslová hnojiva nepoužíváme. Rostliny je možné zamulčovat například slámou nebo dřevěnou štěpkou, je možné vysypat okolí teplomilných bylin oblázky, které dobře akumulují teplo.

Mají bylinkové záhonky nějaké škůdce a jak se proti nim bránit?

Je-li bylinková zahrádka pestrá, zpravidla škůdci netrpí. Pokud byste měli pocit, že vám na zahrádce někdo „škodí", přilákejte na zahrádku jejich přirozené nepřátele – dravý hmyz čili slunéčka, střevlíky, pavouky, zlatoočka, ještěrky či ptáky. Pesticidy nepoužíváme – bylinky přece budeme konzumovat. Je však možné použít prostředky biologické ochrany rostlin.

Jakým bylinkám se u nás nejvíce daří?

V našich krajích se dobře daří kopřivě, což je léčivka 
s mnohostranným použitím, kterou za bylinku moc nepovažujeme. Dobře se u nás daří například mátě nebo meduňce, na světlých teplých místech roste mateřídouška, dobromysl, bazalka, majoránka, levandule, rozmarýn, saturejka. Na zeleninových zahradách najdeme libeček, kopr, pažitku, petržel.

Jaké jídlo s přispěním bylinek je vaším nejoblíbenějším, můžete čtenářům říct recept?

Oblíbených bylinek i jídel s nimi mám několik. Kupříkladu placky s bazalkou. 
Z celozrnné mouky (žitná, pšeničná, směs různých druhů), vody, oleje, drobně nakrájené bazalky a trošky soli vypracuji středně tuhé těsto, které nechám v chladu hodinu odpočinout. Poté vyválím tenké placky, které krátce opeču z obou stran na slabě vymazané horké pánvičce nebo v troubě. Pokud mi těsto zbude, lze jej uschovat několik dní zakryté 
v misce v ledničce. Čtenáři mohou přijet ochutnat ukázku využití bylinek a plevelů v kuchyni na Zahradní slavnost do Hostětína, která se bude konat 1. května v areálu Centra Veronica Hostětín od 13 hodin.

Autor: Blanka Malušová

28.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies