VYBERTE SI REGION

Brněnští politici připouštějí zdražení odpadů

Až o tři sta korun více může příští rok platit každý Brňan za svoz komunálního odpadu. Poslanci totiž schválili novelu zákona o místních poplatcích, která ruší dosavadní pětisetkorunový strop. Pokud projde i senátem, mohou zastupitelé zvednout poplatek až na úroveň částky, kterou svoz odpadů skutečně stojí.

13.2.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Fuchs

Brněnští politici zatím ale v otázce zdražování jednotní nejsou. Sílí mezi nimi spíše hlasy volající po změně systému výběru tak, aby každý platil za odpady, které sám vyprodukuje.

Poplatek v Brně je už několik let na maximální výši, tedy pěti stech korunách za . „Za každého občana k tomu ročně doplácíme ještě dvě stě padesát až tři sta korun,“ uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.

I proto se představitelé města myšlence na zdražování zcela nebrání. V případě změny výše poplatku formou zákona bude určitě toto téma součástí jednání v koalici i přímo v sociální demokracii. Ale výsledek nebudu předjímat,“ uvedl primátor a šéf brněnské ČSSD Roman Onderka.

Jeho stranický kolega a náměstek pro životní prostředí Ladislav Macek naznačil více. „Dokáži si představit, že se poplatky přiblíží reálné ceně za svoz odpadů. Ale určitě ji nebudeme zvedat na tisíc korun,“ řekl Macek.

Podle předsedy klubu zastupitelů koaliční ODS a starosty městské části Brno střed Libora Šťástky je třeba před zdražením zkusit přehodnotit systém jejich výběru. „Ten stávající je vázán na trvalý pobyt. Ale v Brně žije a pracuje i spousta dalších lidí. Musíme se zamyslet nad tím, jak vybírat peníze přímo za vyprodukovaný odpad. Při jednání o výši poplatků je na to vhodná doba. Nejdříve porovnat ztráty města při současném stavu s tím po případné změně a teprve pak přemýšlet zda zdražovat,“ řekl Šťástka.

Podobnou připomínku má šéf opozičních zelených Martin Ander. „Zdražování není potřeba. Je nutné změnit výběr poplatků. V minulém volebním období jsem jako náměstek takovou změnu připravoval. Lidé by měli platit za vyprodukovaný odpad. Tedy za to, jak velkou má jejich dům popelnici,“ naznačil Ander.

Primátorovi se ale jeho myšlenka moc nelíbí. „Ani v minulé koalici nezískal Anderův návrh podporu. Byl bych velmi opatrný v rozhodnutí měnit zavedený systém,“ řekl Onderka.

Ostře proti zdražení jsou ale i lidovci. „V době, kdy máme nejdražší teplo v republice pro něj ruce nezvedneme. Město by mělo dotovat to, co lidé potřebují,“ řekl brněnský předseda strany Daniel Rychnovský. Podobný názor má i šéf komunistů Ladislav Býček. „Nejsem přesvědčený, že je zdražení nutné,“ řekl.

Zástupci TOP 09 si chtějí na případné zdražení teprve obrázek udělat. „V zásadě jsme proti zvyšování poplatků pro Brňany. Ale pokud to bude nezbytně nutné, je možné, že návrh podpoříme,“ řekla místopředsedkyně brněnské organizace strany Irena Matonohová.

Autor: Petr Jeřábek

13.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Hostinec U Brabců.
3 11

Hostinec U Brabců se možná vyhne demolici, Praha 9 ho chce odkoupit

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Na Moravě se budou tvořit sněhové jazyky, v Čechách hrozí silný mráz

Praha - Na většině území Moravy se mohou do středečního večera tvořit od středních poloh sněhové jazyky, vedle toho na východě a severovýchodě Čech hrozí v noci na středu silný mráz. Teploty tam mohou spadnout pod minus 12 stupňů Celsia. Informoval o tom dnes Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bude mrznout v celém Česku ale minimálně do konce týdne.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies