VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Privatizace bytů na Lesné? Zapomeňte, vzkazuje Brno

Obyvatelé městských bytů v ulici Heleny Malířové v brněnské Lesné si stěžují na jejich stav. Chtějí je zprivatizovat a opravit. Město si ale byty hodlá nechat.

7.1.2014
SDÍLEJ:

Panelový dům - ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Attila Racek

Okna netěsní, do domu zatéká a v bytech jsou staré elektrické rozvody. Když zapneme mikrovlnou troubu, vyhodíme pojistky. Na to si stěžují obyvatelé paneláků v ulici Heleny Malířové ze vchodů s číslem 4 až 14. Lidé proto chtějí byty zprivatizovat a opravit je. Město to ale odmítá.

Podle dokumentů, které má k dispozici Brněnský deník Rovnost, město privatizaci nechce hlavně proto, že v roce 2001 do domů dalo osmaosmdesát milionů. Na opravy a přístavbu nových bytů. „Jenže to bylo předražené a zfušované. Prakticky vyměnili pouze stoupačky. U oken jen vyndali sklo a dali nové. Nechali staré dřevěné rámy, které jsou zprohýbané. Podle odborníků, se kterými jsme mluvili, práce rozhodně neodpovídají ceně, kterou za ně město zaplatilo," uvedla jedna z obyvatelek ulice.

Opravy tehdy ve výběrovém řízení zadala městská část Brno-sever, pod kterou Lesná spadá. Jestli kvalita prací odpovídala ceně, současný starosta městské části Rostislav Hakl není schopný říct. „Museli bychom udělat stavebně-technické posouzení kvality těch prací," řekl. Ze zápisu kontrolního výboru Brna-severu z října 2012 navíc vyplývá, že některé faktury byly zřejmě skartované.

Nevhodné dodatky

Obyvatelé ulice Heleny Malířové se proto obrátili na sdružení Transparency International. To ale žádné zásadní pochybení neobjevilo. „Zadání zakázky bylo zřejmě v pořádku. Radnice je vypsala za účinnosti zákona z roku 1994, který měl o dost volnější podmínky než současný. Jediné, co může být nevhodné, je uzavření několika dodatků k původní smlouvě. Tři ze čtyř přitom rozšiřují předmět prací i konečnou cenu, která se tak zvýšila o jedenáct milionů," uvedl právník organizace Petr Leyer.

Z dokumentů, které má Brněnský deník Rovnost k dispozici, vyplývá, že tehdejší opravy některé problémy vůbec neřešily. Například elektrické rozvody v bytech. „Jsou staré už asi padesát let. Stejně jako zásuvky. Když chci vyprat, nesmím mít puštěnou ani ledničku, aby mi nevypadly pojistky," postěžovala si obyvatelka dalšího z bytů, která nechtěla zveřejnit jméno. Na podobné problémy přitom redaktora Brněnského deníku Rovnost upozornili i jiní nájemníci těchto domů.

I přes několik zamítnutí se proto snaží o privatizaci dál. Už dřív je v tom podpořilo i vedení městské části. V prosinci získali lidé také podporu bytového odboru brněnského magistrátu. „Žádost o přeřazení do seznamu domů k prodeji odbor projednal. Předal ji Komisi bydlení Rady města Brna. Ta požadavek projedná s dalšími návrhy na změny, které jí předloží další městské části," uvedla mluvčí brněnského magistrátu Soňa Haluzová.

Mluvčí magistrátu upozornila, že to, jak komise rozhodne, není dopředu jasné. jak komise o žádosti rozhodne, není jasné. „Nemůžeme to předjímat," upozornila Haluzová.

O výsledku ale obyvatele každopádně informujeme," poznamenala Haluzová. Starosta Brna-severu Hakl podotkl, že o špatném stavu domů ví. „Souvisí to s jejich stářím a s tím, že zejména do roku 1989 byla jejich údržba zanedbávaná. Každý rok dáme na opravy a údržbu domů v naší městské části 220 až 270 milionů korun. A pokud se město rozhodne domy v ulici Heleny Malířové číslo 4 až 14 nezprivatizovat, počítáme s jejich opravou," dodal. Zároveň upozornil, že na opravy všech svých domů by městská část potřebovala přibližně dvě miliardy korun.

Autor: Jan Němec

7.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Společnost ČEPS staví tyto ochranné transformátory v rozvodně Hradec u Kadaně. Právě na propojení s Německem totiž vzniká nejvíc neočekávaných přetoků elektrické energie.
1 6

Němci a Rakušané se dohodli o nás bez nás, zlobí se ČEPS

Marian Kotleba, vůdce extremistické strany Lidová strana Naše Slovensko.
5 7

Slovenský generální prokurátor chce zakázat Kotlebovu stranu

Obama v Berlíně: Nemůžeme se skrýt za zdí

Bývalý americký prezident Barack Obama se v Berlíně setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou a na společné debatě před zraky tisíců diváků vyzval k větší otevřenosti.

Černý den pro biologického otce z Nigérie. Ústavní soud mu neuznal otcovství

Občan Nigérie se u Ústavního soudu nedomohl uznání otcovství k dítěti, jež zplodil s Češkou. Ta byla v době intimního vztahu v manželském svazku, a právě proto – dle verdiktu nejvyšší soudní instance – nelze uznat stěžovatelovo otcovství.

AKTUALIZOVÁNO

Útok v Manchesteru: Britská policie přerušila spolupráci s Američany

Policie vyšetřující bombový útok na halu v britském Manchesteru přestala sdílet informace s USA po úniku do médií. Britští představitelé byli rozhořčeni, když se objevily fotografie haly těsně po útoku v amerických médiích. Podle posledních informací atentátník Salmán Abádí cestoval přes Prahu do Německa.

Kandidát na šéfa fotbalu: Já a mimozemšťan? Hlásím se

Mnozí ho rovnou pasovali do role outsidera. Možná i vy jste se divili, kdo to je Libor Duba. Muž, jenž chce vést český fotbal. Odpověď? Krizový manažer několika společností miliardáře Pavola Krúpy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies