VYBERTE SI REGION

Budou třešně už koncem května?

Velmi mírná zima a teplé i slunečné jaro uspíšily letos vegetační vývoj zhruba o měsíc. Například ovocnáři uvádějí, že sklízet by letos mohli minimálně o tři týdny dříve, než bývá běžné.

27.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

„Zatím je ten vegetační vývoj urychlen zhruba o měsíc. Takže zhruba o měsíc dříve bychom se mohli dočkat i sklizně. Je tam ale pořád velký otazník. Hodně bude záležet na počasí v následujících týdnech," upozornil předseda ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Pokud by vydržel stávající ráz počasí, mohli by třeba ovocnáři sklízet rané třešně už koncem května. „Kromě jabloní už odkvetly všechny ovocné stromy. Sluníčka je také dost, tak se dá očekávat, že ovoce by mělo být i chutné a mít dostatek cukru. Aby to bylo úplně ideální, potřebovali by sadaři, aby zapršelo a stromy měly dost vláhy. Kromě sucha ale pořád hrozí i ranní mrazíky, a jak tomu je u ovocnářů každým rokem, velkým nebezpečím bývají bouřky s krupobitím," upozornil šéf ovocnářské unie na nebezpečí, která by mohla letošní úrodě ovoce uškodit.

Podle něj ovocnáři vysledovali, že obdobně urychlený vývoj byl v posledních dvaceti letech zaznamenán už i v roce 1998 a pak v roce 2007. „Porovnávali jsme období, kdy kvetly meruňky," dodal Martin Ludvík.

Leze to ze země, pochvalují si zahrádkáři

Předsedkyně základní organizace zahrádkářů Na Salmě ve Slezské Ostravě Ludmila Müllerová také míní, že příroda to letos bere hopem. „Je to všechno uspíšené minimálně o čtrnáct dnů, možná i tři týdny. Například už teď kvetou jahody. Když bude držet počasí, budeme je sklízet koncem května, jinak se sklízejí až v půlce června."

„Ze země se tlačí ven i zelenina: ředkvičky, špenát, mrkev i salát. Dokonce už lezou ven brambory. Česnek, pokud nám počasí bude přát i nadále, bychom pak sklízeli v červenci. Po něm bychom hned mohli zasadit do země brambory, koncem října bychom už je mohli vykopávat," upozorňuje Ludmila Müllerová na příležitost obohatit úrodu, kterou letos možná zahrádkářům nabídne příznivé počasí. Tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR Josef Králíček Deníku řekl, že výsadba raných brambor byla například v Polabí zahájena už v první březnové dekádě. Pokud vydrží počasí, mohly by se rané brambory v této oblasti sklízet už koncem května.

„Schválně říkám mohly, protože počasí se může zhoršit a ty naše odhady se pak nevyplní," dodal tajemník Josef Králíček.

Včelaři: První snůška do měsíce

Také včelaři z Ostravy hlásí, že díky tomu, jak rychle se letos příroda vyvíjí, by mohli stáčet med z první snůšky už v druhé polovině května. „Pokud se nezhorší počasí, budeme první med stáčet odhadem za měsíc, možná i o nějaký ten den dříve. Takže ve srovnání s běžnými roky budeme mít první med asi o tři týdny dříve," uvedl Jan Rajsigl, předseda ZO Českého svazu včelařů ve Slezské Ostravě. Sám chová dvacet včelstev. Včelař Jiří Toman, který má v Proskovicích a Kyjovicích přes šedesát včelstev, říká, že stávající počasí je pro včelky ideální. „Je teplo, dusno a vlhko. Med bychom měli stáčet určitě dříve a zatím to vypadá, že snůška mohla být velmi slušná. Teď jenom aby vydrželo počasí a nepřišly nějaké mrazíky," doufá Jiří Toman.

Autor: Břetislav Lapisz

27.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Přemysl Šíma.
5

Soud se začal zabývat prodejem pozemků v pražském Zeleném údolí

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies