VYBERTE SI REGION

Bydlet ve vlastním, nebo zvolit nájem?

Odborníci se shodují, že jednoznačná odpověď, která z nabízených variant je výhodnější, neexistuje. Obě možnosti mají totiž nejen své klady, ale i zápory.

16.8.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Pro někoho může být výhodnější splácet hypoteční úvěr, což ale také znamená, že kvůli bytu může být několik let vázán na jedno místo, pro jiného je ale lepší varianta platit nájemné a mít možnost velmi rychle změnit bydliště a odstěhovat se za prací třeba na druhý konec republiky.

Co všechno je dobré promyslet?

Podle většiny odborníků je prioritou určit, kolik peněz může domácnost měsíčně věnovat na zajištění vlastního bydlení. S přihlédnutím k této částce je pak třeba určit, na jak vysokou hypotéku nebo půjčku můžeme v případě, že jsme se rozhodli pro vlastní bydlení, dosáhnout. Zjednodušeně lze říci, že pokud bydlíme v lokalitě, kde je nájem vyšší, vyplatí se uvažovat o půjčce nebo hypotéce, jejichž úroky postupem času klesají.

Výši splátky si navíc můžeme zvolit sami a v případě finanční nouze se nabízí možnost byt či dům prodat, případně jej vyměnit za menší, levnější a získat tak finanční rezervu.

Zájemci o vlastní bydlení podle něj také často argumentují tím, že koupí vlastního bytu si zajistí jistotu střechy nad hlavou a nemůže se jim stát, že je někdo z bytu vystěhuje. To je ovšem pravda jen částečně. Tuto jistotu totiž vlastník nemovitosti získá až po uhrazení poslední splátky úvěru či hypotéky.

Než tak člověk skutečně bydlí ve vlastním, může to trvat (podle doby, na kterou je půjčka uzavřena), třeba i deset, dvacet nebo třicet let. Je navíc třeba vzít v úvahu také to, že s vlastnictvím nemovitosti jsou spojeny i další náklady, například různé daně a poplatky, případně i investice do nutných oprav.

Vlastní byt: Odpadá nájem, některé další poplatky ale zůstávají

Osobní vlastnictví je nejvyhledávanější a také nejprestižnější formou bydlení. Odpadá platba za nájem, do hry ale vstupují vysoké náklady na pořízení bytu či domu, navýšené o úroky a poplatky za úvěr od hypoteční banky nebo stavební spořitelny, poplatky na nezbytnou údržbu, pojištění a další.

Obecně lze podle odborníků pořízení vlastního bytu doporučit v případech, kdy naše měsíční platby za pronájem jsou srovnatelně vysoké se splátkami úroku hypotéky, máme vytvořenu určitou finanční rezervu, banka schválí naši žádost o hypoteční úvěr, případně nám budou stačit prostředky z úvěru ze stavebního spoření. Musíme ale počítat i s tím, že úvěr nám pořizovací částku navýší v průměru o třicet procent, v případě dlouhodobějšího splácení třeba i o více než sto procent.

Kratší doba splatnosti sice utlumí celkové přeplacení, ovšem může zase vyhnat měsíční splátky vysoko nad tržní nájemné. Výhodou ovšem může být to, že zatímco peníze vynaložené za nájem už nikdy neuvidíme, vlastní nemovitost cenu nikdy neztratí a v případě potřeby ji můžeme prodat nebo předat svým dětem.

Nájemní bydlení má tradici i ve vyspělých zemích západní Evropy

Vlastní bydlení lze považovat za investici, která se může po čase vrátit. Podle odborníků je vždy důležité pečlivě spočítat všechny náklady (například platbu daně z převodu nemovitosti, platbu za vyhotovení znaleckého posudku, provizi realitní kanceláři a další) a zvážit všechna pro a proti. Jedním z nich je i to, že když se dostaneme do potíží a neplatíme, tak o nemovitost můžeme přijít. Na druhé straně může koupě nemovitosti znamenat, že další generace naší rodiny už bude bydlet ve vlastním.

Obliba takzvaně vlastního bydlení je v naší republice podle odborníků nevídaná. „V polovině devadesátých let minulého století došlo v ČR k potlačení role nájemního bydlení a razantnímu přechodu na bydlení vlastnické. Tento vývoj byl překvapivý a zcela v rozporu se zkušenostmi ve vyspělých evropských zemích,“ říká Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR.

Podle něj lze hledat příčiny tohoto stavu v masivním prodeji obecních bytů za nízké ceny, ve vyšším tempu růstu nájemného proti nákladům za družstevní byty a byty ve vlastnictví i ve vyšším růstu cen služeb poskytovaných s užíváním bytů než nájemného. „Teprve v současné době dochází na základě důkladných analýz k úpravě bytové politiky ve prospěch nájemního bydlení, které má dvě nepominutelné výhody.

Jde o mobilitu pracovních sil a tím i značný ekonomický stimul, pro začínající rodiny umožňuje bydlení i bez vstupního kapitálu a rizik z hypotéčního úvěru v případě ztráty zaměstnání či jiných rodinných problémů.

Zkušenosti z vyspělých evropských zemí s podobnou historickou tradicí jako Rakousko, Německo, země Beneluxu, Skandinávie, Dánsko, Francie, Itálie potvrzují, že v městských aglomeracích bydlí v nájemních bytech více než padesát procent domácností,“ upřesnil Taraba.

S využitím internetu téma připravil Břetislav Lapisz

Autor: Břetislav Lapisz

16.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies