VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ceny bytů v Praze jsou jedny z nejdražších v regionu

Praha zůstává i přes mírný pokles cen v roce 2012 s cenou nových bytů okolo 2500 eur (65.000 Kč) na metr čtvereční jednou z nejdražších metropolí ve střední Evropě. Cenová úroveň nového bydlení v Praze tak byla srovnatelná například s Berlínem nebo Bruselem.

26.6.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační snímek. Foto: Libor Běčák

Vyplývá to z výsledků studie společnosti Deloitte Index nemovitostí, která analyzovala vývoj cen nemovitostí a rezidenčních trhů ve 13 zemích Evropy.

„Cenová úroveň nových rezidenčních nemovitostí v Praze překračuje téměř o 900 eur/metr čtverečný (23.400 Kč/metr čtverečný) Varšavu a příliš nezaostává za Berlínem nebo Bruselem. Praha je zároveň jedním z mála evropských měst, kde ceny nových rezidenčních nemovitostí nadále překračují průměr dané země více než dvojnásobně. Podobně je na tom Londýn, Berlín, Frankfurt, Hamburk či Paříž," uvedla partnerka Deloitte odpovědná za odvětví nemovitostí ve střední Evropě Diana Rádl Rogerová.

V loňském roce byla nejdražším městem Evropy vnitřní část Londýna, kde se pohybuje průměrná cena za pořízení bytu téměř 10.000 eur/metr čtverečný. Růst cen byl zaznamenán také ve vnějších částech Londýna, kde částka dosáhla 6000 eur/m2. V Paříži průměrné tržní ceny starších bytů činily 8300 eur/metr čtverečný, na okrajích metropole pak zhruba 5500 eur/ metr čtverečný.

Bavorský Mnichov, který je nejdražší německé město z hlediska pořízení rezidenční nemovitosti, dosáhl v roce 2012 průměrnou cenu 5000 eur/metr čtverečný a společně s Moskvou nejvíce překračují průměr cen v dané zemi (255 procent). V Moskvě, Miláně a Římě či francouzském Lyonu a Marseille činí průměrná cena za rezidenční nemovitosti okolo 4000 eur/ metr čtverečný.

Největší cenový pokles? Ve Varšavě

Naopak nejlevnější rezidenční nemovitosti je možné nalézt v regionu střední Evropy. V Budapešti představovala v roce 2012 průměrná cena rezidenční nemovitosti 1198 eur/metr čtverečný a ve Varšavě 1656 eur/metr čtverečný.

Nejvýraznější cenový růst nových bytů v roce 2012 meziročně zaznamenal Berlín (13 procent), Londýn (12 procent) a Moskva (11 procent). Naopak největší cenový pokles byl zjištěn ve Varšavě (minus osm procent ) a Amsterdamu (minus sedm procent).

Dostupnost vlastního bydlení se ve sledovaných evropských zemích výrazně liší. Zatímco v Dánsku je k pořízení nového rezidenčního bydlení zapotřebí 2,2 násobek průměrného ročního hrubého příjmu, v Rusku je nutné počítat s 10,1 násobkem. V ČR je na pořízení nového bytu zapotřebí asi sedm ročních hrubých platů, bydlení je tak zde dostupnější než v Maďarsku, Polsku či Itálii.

Intenzita bytové výstavby na rezidenčním trhu v Evropské unii se meziročně snížila z 3,9 v roce 2011 na 3,3 dokončeného bytu na 1000 obyvatel v roce 2012. Nejvíce dokončených bytů ve vybraných zemích Evropy bylo ve Francii a v Rakousku.

„Bytová výstavba v ČR činila v roce 2012 téměř 84 procent průměru EU, což je mírný nárůst proti předchozím rokům. Tento nárůst je však hlavně způsoben v důsledku poklesu bytové výstavby v unii. V absolutních číslech bytová výstavba loni v Česku dosáhla 2,81 dokončeného bytu na 1000 obyvatel," dodal manažer pro oblast nemovitostí v Deloitte Petr Hána.

Autor: ČTK

26.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies