VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cestovatel Václav Sůra: V iglú se spí nádherně, sám si ho i stavím

Jeho první polární výprava vedla na Špicberky. V roce 1999 se svojí tehdy devítiletou dcerou Sárou vystoupal na grónský ledovec. S výpravou se také pustil až na Severní pól. Za jedno z největších dobrodružství považuje přechod zamrzlého jezera Bajkal, při kterém zdolal v drsných podmínkách a teplotách až -40 °C trasu 650 km.

19.8.2012
SDÍLEJ:

Cestovatel Václav SůraFoto: archiv cestovatele

Jaká nejzajímavější místa jste kdy navštívil?
Jelikož jsem polárník, tak jsou to samozřejmě většinou místa spojená s královstvím sněhu a ledu. Zamiloval jsem si celou Arktidu. Žil jsem třeba pár týdnů na severu Grónska s Eskymáky v nejsevernější eskymácké vesnici na světě – bydlí tam pouze něco okolo 80 obyvatel. Také jsem byl na „nejpustějším místě na světě", což je centrální Arktida, konkrétně Severní pól, kde jsem byl již třikrát, dvakrát jsem tam došel na lyžích a jednou jsem tam letěl dotočit svůj dokument. Vícekrát jsem navštívil Špicberky, ale také například Sibiř. I Skandinávii jsem si velice oblíbil.

Která země ve vás zanechala nejhlubší dojem?
Asi to bude Grónsko, je tam i kus odledněných hor s nespočtem jezer a jezírek, nádherná krajina s výhledy na grónský ledovec, pár inuitských vesniček, jež svými barevnými domečky na břehu moře působí veli-ce „útulně".

Zažil jste pocit, kdy víte, že vás nějaký vjem při cestování ovlivnil na celý život?
Každá polární expedice je nezapomenutelná, pokud tomu člověk „propadne" – jako já, je to pak opravdu vášeň na celý život.

Cestujete sám, nebo ve skupině?
Sám nikdy! Minimálně ve dvou.

Jak při cestování nejčastěji nocujete?
Výpravy rozděluji na dvě části – cesta civilizací, což je cesta na start expedice a pak cesta zpět. A pak je vlastní expedice. Při první části spím různě – u lidí doma, v hotelech, penzionech, ale také dost často v letištních halách, v parku, zkrátka dle okolností, jak se dá. Při vlastní expedici spím hlavně ve stanu, občas pokud narazím na chatičku, tak nepohrdnu jejím pohodlím.

V Česku si žijeme poměrně nad poměry, alespoň v porovnání s různými zeměmi. Je těžké se při cestování vzdát „luxusu", jako je teplá voda a kvalitní matrace?
Pro mě vůbec, naopak, patří to k expedici a doslova se těším na spaní v péřovém spacáku, kdy vás od okolní nehostinné, ale nádherné krajiny dělí jen několik desetin milimetru stanové plachty. Dost často mám pod sebou několik set až tisíc metrů vody. Například při cestě na Severní pól jdete jenom po zamrzlém Severním ledovém oceánu. Stan stavíte na krách, pod kterými je hloubka okolo čtyř kilometrů.

Čeho se „západní" člověk při ubytování na cestách vzdá nejsnáze? A čeho jste se naopak vzdával nejhůře?
Na cestách jste všude „jen na návštěvě", a tak se nestaráte o standardní údržbu bytu nebo v mém případě rodinného domu. Těm opravám ale stejně neutečete, ony na vás počkají, až se vrátíte. Jinak nemám vůbec s ničím problém, já si to „bydlení" na cestách užívám. Rád spím třeba v autě, je to takový pocit volnosti…

V jakém nejzajímavějším obydlí jste kdy přenocoval?
Těch bylo několik. Třeba při cestě na sever Grónska jsme čekali s kolegou na letadlo a museli přespat na americké vojenské letecké základně. Nesměli jsme opustit budovu, a pokud jsme cokoliv potřebovali, byl tam telefon a do půl hodiny přijel vojenský jeep a přivezl nám třeba jen dvě jablka, na které jsme dostali po týdnech instantního vaření chuť.

Přespal jste někdy v iglú?
Ano, několikrát, ale pokaždé jsem si ho postavil sám. Spí se v něm nádherně. Všem to mohu jen doporučit!

Cestoval jste už jako dítě, vzali vás rodiče třeba pod širák? A spíte tak případně i dnes?
Rodiče se mnou v dětství cestovali hodně. Převážně jsme jezdili pod stan, večer ohýnek, kytara… Pod širák jsem začal jezdit až tak kolem čtrnácti, kdy jsem s partou kamarádů často vyrážel trampovat. Do dneška občas rád pod širákem přespím.

Máte doma suvenýry z cest? Vystavujete si je?
Pár suvenýrů doma vystaveno mám, nejvíce jich mám ve své firmě v kanceláři, tam jsou stěny doslova ověšeny expedičními vlajkami. Je tam třeba i pověšený dráp z ledního medvěda.

Jaký další zajímavý suvenýr jste si přivezl?
Například hřebík, na kterém je uzel a je zasazen do bílého mramoru – ten dostanete na polární stanici za dosažení Severního pólu expedičním způsobem.

Když se vrátíte z cesty domů, kam v domě jdete s největším požitkem? Do oblíbeného křesla, teplé vany…
Tu vanu jste trefila přesně. Pokud jdete v teplotách okolo –30 °C a máte jen to, co si táhnete na svých saních, a spíte ve stanu, tak je vám jasné, že o nějakém mytí nemůže být ani řeč. Po návratu do civilizace se samozřejmě vysprchujete, než odcestujete domů, ale ta horká vana doma je prostě nenahraditelná.

Bydlí s vámi doma zvířátka?
Ano, dva malí pejsci – bischon a yorský teriér.

Kolik času v roce strávíte na cestách a kolik doma?
Expedice jsou velice náročné jak na finance, tak na přípravu. Většinou jsem jednou za rok na zhruba měsíční výpravě. Během roku hodně cestuji po různých festivalech a přednáškách.

Živí vás cestování?
Částečně, hlavní moje „obživa" je má firma zabývající se reklamou.

Jak čerpáte informace pro plánované cesty?
Poslední léta hlavně na internetu a e-mailem od mých kolegů, třeba i ze zahraničí.

Máte přátele mezi ostatními cestovateli?
Cestovatelů mám známých opravdu hodně. Nejvíce se potkáváme právě na již zmiňovaných cestovatelských festivalech. Z „mého oboru" se samozřejmě kamarádím léta s naším bezesporu nejlepším polárníkem všech dob Mirkem Jakešem. Hodně mne ze začátku naučil a hodně jsme toho i spolu prožili.

Jaké máte cestovatelské cíle?
Plánů mám v hlavě ještě stále dost. Nerad je dopředu prozrazuji. Každá cesta, kterou podniknu a ve zdraví se vrátím domů, mě velice naplňuje a posouvá dále. Mám stále jedno největší přání – aby mi zdraví umožnilo co nejdéle cestovat!

Michaela Červená

Autor: Redakce

19.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Londýně demonstrovali lidé proti brexitu.
AKTUALIZUJEME
1 6

Mayová spustila odpočítávání brexitu a vyzývá Brity k jednotě

Tragická nehoda ve Špindlu
AKTUALIZOVÁNO
4 6

Muž jel ve Špindlu po sjezdovce na matraci, po nárazu do tribuny zemřel

AKTUALIZOVÁNO

Tvaroh s marží 97 procent. Výrobci zápasí s řetězci

Výrobci potravin si stěžují na obchodní řetězce. Při výkupu jejich výrobků je nutí k poskytování stále větších slev. Zákazníci je však nepocítí a za potraviny platí vysoké ceny. Řetězce si do nich podle výrobců započítávají příliš vysoké marže.

AKTUALIZOVÁNO

Ředitel se přiznal ke zneužívání studentů. Neuvědomil jsem si to, hájil se

Bývalý ředitel pražské Střední školy elektrotechniky a strojírenství Lumír Kymr se ve středu u soudu přiznal ke zneužívání mladistvých studentů při školních pobytech na chatě. Podle obžaloby v letech 2010 až 2016 prováděl celkem deseti chlapcům masáže celého těla včetně přirození, spal s nimi nahý, sprchoval se s nimi nebo vzájemně masturbovali. Za znásilnění, sexuální nátlak a ohrožení výchovy dítěte muži hrozí až desetileté vězení.

Rozhledna jako dům. Podívejte se

Dnes vás nepozveme do domu či bytu. Podíváme se do kraje. Podíváme se na Tatry z vrcholu Zámčisko nad slovenským Popradem. Tedy zatím jen z projektu vyhlídkové věže od Henkai architekti.

Krajta pozřela dospělého muže, tělo se našlo v jejích útrobách

Tělo pohřešovaného pětadvacetiletého Indonésana bylo objeveno v útrobách krajty mřížkované na ostrově Sulawesi. Muž jménem Akbar byl nezvěstný od neděle, kdy odešel z domova sklízet palmový olej, napsal dnes zpravodajský server BBC News.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies