Sviluška ovocná, sviluška chmelová, hálčivci či vlnovníkovci dokážou na vinicích a v ovocných zahradách způsobit zasychání rašících letorostů, negativně ovlivňují vyzrávání dřeva a celkově snižují kvalitu i množství plodů.

K likvidaci výše zmíněných škůdců se s úspěchem nejen v Česku a na Slovensku, ale i ve Francii, Německu a Rakousku používá biologická metoda pomocí dravého roztoče zvaného Typhlodromus pyri. Je to drobný, asi 0,6 mm velký roztoč mléčně bílé barvy. Pro člověka, teplokrevné živočichy a včely je napros- to neškodný.

Tento roztoč má obdivuhodnou bioregulační kapacitu. Jedna samice druhu Typhlodromus pyri vysaje za jeden den asi osm dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců. Během svého života tak zneškodní asi 450 dospělých svilušek a zhruba 18 000 hálčivců. Na jednom keři vinné révy je během jednoho vegetačního období populace dravého roztoče teoreticky schopna zlikvidovat více jak milion svilušek a více jak 40 milionů hálčivců. Přitom je to způsob ochrany naprosto ekologický, který nezatěžuje životní prostředí a neustále pracuje bez jakéhokoliv zásahu člověka.

Jeden plstěný pás obsahuje zhruba 20 přezimujících samic, je proto nutné tyto pásy uchovávat v teplotě do pěti stupňů Celsia a s umístěním na stromy neotálet, na každý ovocný strom připevněte minimálně tři plstěné pásky s roztoči. Výsadba roztoče Typhlodromus pyri se provádí pouze jednou za celou dobu existence sadu nebo vinice.

Pokud by došlo k úplnému vyhubení škůdců, dokáže roztoč dlouhodobě hladovět nebo žije z pylu či spór fytopatogenních hub. Obava, že zahyne, je tedy zbytečná. Využití tohoto predátora je v porostech jádrovin, peckovin, ořešáků a vinné révy.

Více najdete na webu www.telereceptar.cz/denik.

Jan Kopřiva