VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zaniknou malé pražské městské části? Dozvíme se to už v říjnu

Možný zánik občanských aktivit a angažovanosti, růst nezájmu o dění v nejbližším okolí, likvidace místních spolků, a podobně. Na druhé straně snaha o nesmyslnou a ekonomicky neopodstatněnou centralizaci. Tak nahlížejí starostové tak zvaných „malých městských částí" na zatím teoretický záměr magistrátu přičlenit jejich radnice ke dvaadvaceti větším, a tím ušetřit peníze. Pro pětatřicet zatím samostatných radnic by to de facto znamenalo zánik.

21.8.2012
SDÍLEJ:

RING VOLNÝ. Budova magistrátu v Jungmannově ulici byla svědkem fyzického útoku na úřednici.Foto: DENÍK/Milan Jaroš

O tom, zda-li je další fungování jmenovaných radnic hospodárné či nikoliv, má rozhodnout audit, mířící na osm z nich. Výstup bude porovnán auditem ze tří „velkých" radnic. „Posuzována bude samosprávná činnost a náklady s ní spojené," nastínil záběr na začátku srpna zadaného auditu odpovědný radní hlavního města Lukáš Manhart. Sám nesdílí obavy „malých radnic". Je přesvědčen, že poté, co bude schválen nový územní plán, přibude městským částem o mnoho více rozhodovacích kompetencí, což však bude vyžadovat zjednodušení systému.

Analýza ukáže

„Rušení radnic je jen jednou z možností, nikoliv jedinou. Ukáže to analýza. My však musíme zefektivnit fungování samosprávy města, které je nyní značně nepřehledné," poznamenal Manhart s odkazem na současné členění města. Praha čítá sedmapadesát městský částí. Každá disponuje místní radnicí, respektive úřadem, voleným zastupitelstvem a samozřejmě starostou. Ovšem pouze dvaadvacet z nich, těch takzvaně „velkých" se řadí mezi správní obvody s působností státní správy.

V praxi to znamená, že obvody, tedy „velké" městské části už nyní zajišťují „malým" servis, například v podobě stavebního úřadu.

Podle odpovědného radního hlavního města Lukáše Manharta je nutno vzít v úvahu, že v některých „malých městských částech" žijí řádově jen stovky obyvatel.

„Pětatřicet městských částí čítá zhruba sto tisíc obyvatel. Na zbylých dvaadvacet pak připadá zhruba milion a sto tisíc obyvatel. To je nelogické a z hlediska obyvatel velkých částí i nespravedlivé," upřesnil Manhart.

Umlčet, nebo ušetřit?

Pokud se tedy magistrát nakonec přikloní k variantě rušení některých malých městských částí, půjde skutečně jen o zjednodušení samosprávy, nebo je ve hře i cosi jiného? Například starosta Křeslic Antonín Zápotocký, známý vytrvalým odbojem proti budování vestecké spojky, mimoúrovňové křižovatky u Průhonic a obřího administrativně obchodního centra na jihovýchodě Prahy je přesvědčen, že jde především o odsunutí lidí, kteří jsou ve vedení větších městských částí, potažmo magistrátu tak říkajíc na obtíž. Podle jeho mínění se mají tímto krokem uvolnit ruce investorům a developerům, kterým údajně jdou velké městské části na ruku.

Podobně smýšlí také starosta Suchdola Petr Hejl. On sám vedle obyvatel Suchdola v uplynulých letech pocítil, co znamená upadnout v nemilost magistrátu. Kvůli vytrvalému blokování dostavby Pražského okruhu do městské části za minulých osm let nepřitekla ani koruna na nejzákladnější údržbu infrastruktury. „Takto by se zbavili potížistů, podobně, jako se to stalo v případě sousedního Dolního Sedlce, který se před sedmi lety připojil k Praze 6. Nyní místní litují, protože radnice Prahy 6 podpořila pro ně nepřijatelnou bytovou výstavbu," podotkl před časem Hejl. Ve shodě se starosty dalších „malých městských částí" se domnívá, že jde v první řadě o získání kontroly nad územním plánem, respektive o pozemky pro novou výstavbu.

O šetření prostředky rozhodně nejde podle starostky Šeberova Petry Venturové či starostky Slivence Jany Plamínkové. Obě se shodují na tom, že právě „malé městské části" vykazují, a to i vzhledem k počtu obyvatel a úředníků, nesrovnatelně nižší režii na fungování samosprávy, nežli ty „velké." „Právě tam by se mělo se šetřením začít," míní obě političky.

Slučování? Pouze dobrovolně

Starosta Dolních Chaber Miroslav Malina je pro změnu rozmrzelý z představy, že případné sloučení jeho „malé městské části" s Prahou 8 by vedlo k postupnému uvadání a zániku zdejšího kulturního a spolkového života, který se točí právě kolem radnice. Sečteno podtrženo případné rušení a slučování městských částí nemá valnou politickou, natož veřejnou podporu.

Primátor Bohuslav Svoboda se před časem nechal slyšet, že není příznivcem roztříštěnosti místní samosprávy. Nicméně si prý nedovede představit jinou, nežli dobrovolnou cestu ke spojování „malých" s „velkými".

Autor: Jakub Krupka

21.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

Jeep po tragické havárii v Berlíně.

Němci se s tím nemažou. Za nehodu při pouličním závodě dostali mladíci doživotí

Moskva zbourá osm tisíc paneláků. Žije v nich víc lidí než v Praze

Místní úřady v Moskvě plánují rozsáhlou modernizaci bytového fondu. Celkem chtějí strhnout asi osm tisíc bytových domů, takzvaných Chruščovek, které vznikly v 50. letech minulého století za vlády Nikity Chruščova. Plán bude také zahrnovat přesídlení 1,6 milionu lidí, což je víc, než žije v celé Praze. 

Trestní stíhání exšéfa Hradní stráže Prskavce bylo zastaveno

Státní zástupkyně podmíněně zastavila trestní stíhání bývalého velitele Hradní stráže Petra Prskavce. Vyšetřován byl kvůli podezření z podvodu. Státní zástupkyně pro Prahu 6 Jindra Janáčová přímo nesdělila, že rozhodnutí se týká Prskavce, vyplývá to ale z kontextu.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Poslanci ČSSD odmítají spojovat Mládkova nástupce se sjezdem

Poslanci ČSSD odmítají, že by výběr nástupce dnes odvolaného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nějak souvisel s nadcházejícím sjezdem strany. Novinářům to dnes řekl místopředseda poslaneckého klubu strany Roman Váňa, podle něhož premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá zapotřebí obchodovat s funkcemi. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát naopak uvedl, že se obává, že Sobotka nadřadil své politické zájmy nad zájmy země. Sobotka chce jméno nového ministra oznámit po sjezdu sociální demokracie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies