VYBERTE SI REGION

Dalibor Gondík: Od přírody jsem děsný lenoch

Prostřednictvím televize radí se sestrou Adélou, jak správně udržovat zahradu i domácnost během roku. Nyní usedne jako porotce v kutilské soutěži. Je ale samotný Dalibor Gondík kutil tělem i duší? A jaké jsou jeho další profesní a životní záliby? Zeptali jsme sev rozhovoru pro Deník.

12.10.2015 3
SDÍLEJ:

Dalibor Gondík. Foto: ČTK

Jste jedním z porotců soutěže Dílna roku. Jedna disciplína se týká zlepšováků. Vzpomenete si na nějaký, který vás za dobu vašeho moderování oslovil?

Za těch více než patnáct let jsem jich už pár viděl. Ale asi nejvíc mě zaujal nápad na jednoduché skládání triček jednou rukou Tomáše Vrbaty z Prahy. Neuvěřitelná rychlost a hlavně dokonalost výsledku mě úplně dostala. Škoda,že se to nedá popsat slovy. To se musí vidět!

Jaká je vaše představa ideální dílny? Uspěla by v některé z hodnocených kategorií?

Moje dílna by měla vypadat asi takto. Vše by mělo být na svém místě, srovnané klíče, šroubováky, kabílky, tierepy, gafy, kladiva, vrtáky… V tomto jsem vážně takový blázen. Ale doma to tak bohužel vlastně nemám, protože žádnou dílnu nevlastním, pouze takovou skříň na nářadí. Ale tam je to srovnáno také, i když tak nějak všechno dohromady.

vizitka
- Vystudoval pražskou konzervatoř a ihned nato dostal angažmá v divadle ABC, kde působí doteď.
- Příznivci oblíbených kutilských pořadů ho ale znají spíše z televize. Spolu se svou sestrou Adélou jich moderoval několik – Snídaně s Novou a GoGo show, Gondíci s. r. o.
- Stal se také známou tváří běhu proti epilepsii. Běhá ale především pro radost.
- Jeho největší zálibou je prý zpěv. Se skupinou Hamleti vystupuje již dvacet let.

Aktuáně mohou televizní diváci sledovat pořad o kutění (Gondíci s. r. o.), ve kterém vystupujete se sestrou Adélou. Kdo z vás dvou je větší kutil?

Asi já. Už jako malého kluka mě, nevím proč, bavilo něco lepit, spojovat dráty, dělat poličky a nejrůznější věci, které k ničemu nejsou. Například jsem měl doma soustavu světel, která jsem natíral barvami a vkládal do obvodu startéry na zářivky a vyráběl tak amatérskou barevnou hudbu. Jen tak, bezdůvodně. Táta pořád strašně nadával. (úsměv)

Až na vaše lehké špičkování během vysílání působíte, že jste s Adélou sehraná dvojka. Je to tak? Byli jste i jako malí parťáci do nepohody? Dokázali jste se podržet, když bylo třeba?

Jsme sehraná dvojka téměř od malička. Když nepočítám prvních pár let, kdy Aduš byla taková „nemastná, neslaná" pro bráchu o tři roky staršího.

Vlastně si to vůbec neuvědomujeme, ale mohu mluvit určitě i za ni. Mezi námi je takový vyrovnaný, neměnný, až nudně lineární vztah. Myslím nudně lineární vývojem, rozhodně ne emocemi. Máme se rádi. Moc rádi. A z toho to asi všechno plyne. Nemáme v plánu to nějak měnit.

Kromě moderování a herectví se prý věnujete i zpívání, dokonce prý jste měl kapelu – Gondík's Boys. Ještě funguje?

Gondík's Boys byl jednorázový projekt v divadle ABC pro divadelní hru Frank Pátý (Friedricha Dürrenmatta), který se tak nějak dožil spousty let trvání.

V těchto dnech slavíme ale již dvacet let společného hudebního působení se skupinou Hamleti. Jde o takové herecké kvarteto, které mělo na počátku asi patnáct členů. Každý večer se počet měnil, ale posledních dvacet let hrajeme ve složení Aleš Háma, Jakub Wehrenberg, Hardy Marzuki (pochází z Indonésie) a já, Dalibor Gondík. Všichni z tehdejšího souboru divadla ABC.

Po hudební stránce tedy rozhodně nezaostáváte. Tak vás to baví?

Adéla a Dalibor Gondíkovi.Hudba je asi moje největší láska. Hudební dramaturgie je opravdu široká. Základ je Revival, což je spíše taková sranda, pak jsou tam i nádherné Alešovy (Aleš Háma, pozn. red.) autorské písně, velké bigbandové věci a jazzové standardy. Ve všech projektech působím jako bubeník.

Je toho docela hodně. Třeba máme dva velké jazzové projekty s Miroslavem Surkou, naším špičkovým trumpetistou, se kterým se znám přes pětadvacet let a mám tu čest stát po jeho boku. DG Bigband je obrovská kapela na plesy, koncerty a velké události a JAZZ – G je takový menší jazzový kvintet.

V poslední době se o vás mluví také v souvislosti s běháním, kterým chcete údajně porazit své zdravotní trable. Je to tak? Jak se vám to daří? V čem vám běhání již pomohlo nebo pomáhá?

Zdravotní trable si nepřipouštím. To bych nemohl ani vyjít na ulici, nemyslíte? A ten běh mi v tom ohromně pomáhá. Neběhám ani na výsledky ani pro nějakou „sebeprezentaci", jak to občas může vypadat. Je to jen čistá, esenciální radost. Nepopsatelný pocit svobody. Nikdo a nic na mě nemůže! (úsměv) Pokud mi to zdraví a okolnosti dovolí, poběžím třeba kolem světa, je mi to jedno.

Takže takový český Forrest Gump?

Běhám v centrech měst, po loukách i po horách. Běžím třeba tam, kde zrovna blikne zelená na semaforu. Zahýbám na cestách jen podle pocitu. Často bloudím. Mnohdy běhám z dabingu na natáčení nebo do divadla.
Nevadí mi ani pětatřicet stupňů ve stínu, ale ani minus dvacet. Manželka mě sice na začátku trošku nenáviděla, že „furt někde lítám", ale už si zvykla, a dokonce mě občas i podpoří.

A nemáte za ty roky žádnou zamilovanou trasu?

Ale mám. Třeba Prokopské údolí v Praze nebo kopce v Třinci a v Mostě. Ta industrie mě nějak uklidňuje. A taky často běhám i kolem vlakových nádraží. Krásné to bylo v Ústí nad Orlicí nebo v Sokolově. Také vzpomínám na běhy Brnem. Zkrátka beru běh jako trénování vůle. Vůle, která tolik chybí. A je to strašná mrcha.

Zdraví vychází nejen z fyzické kondice, ale i z celkové pohody. Co vám dělá dobře na duši?

Hudba, samota a klid.

Aktuální číslo naší přílohy je zaměřeno na úspory energií v domácnosti. V současné době je řada možností jak ušetřit. Jak jste na tom vy? Řešíte to?

Dalibor Gondík s manželkou MarkétouBudete se divit, ale velmi. Začíná to obyčejným zhasínáním zbytečně svítících žárovek a končí nepouštěním televize a přemýšlením nad bezdůvodnou jízdou autem.

Je ale pravda, když jsme u elektrické energie, že se stavím velmi skepticky k elektromobilům. Baterie považuji za tak obrovskou zátěž naší planety, neboť jejich účinnost je stále tak malá, že bych šel nějakou jinou cestou. Ale třeba se velmi mýlím. A když už naťukávám tu ekologii, bolí mě každý nedopalek vyhozený z okna auta i binec v příkopech.

Máte rád pořádek?

Snažím se třídit odpad a nevyhazovat věci zbytečně. A neplýtvat jídlem. To je asi to nejhorší. Ale nechci moralizovat. Jsem člověk plný chyb.

A jak šetříte svoji energii, když potřebujete fungovat, jak se říká „na úsporný režim"?

Jedu pořád na sto procent. Asi proto, že jsem od přírody děsný lenoch.

tři otázky navíc

1. Co se vám naposledy povedlo?
To tedy nevím. Asi nic moc. Necítím se být nijak úspěšný. Mám pocit, že dělám neustále tolik chyb.
2. Na co byste chtěl mít více času?
Přece na všechno. Stále mi něco utíká mezi prsty.
3. Na co se nyní nejvíc těšíte?
Na každou další minutu života.

soutěž
Dalibor Gondík je i jedním z porotců soutěže Dílna roku, kterou pořádá Plzeňský prazdroj, a. s. Hraje se o roční přísun chmelového moku a poctivý fachmanský balíček od Kozla. Zúčastnění se budou poměřovat v několika kategoriích. Pochlubit se mohou nejútulnější či nejuspořádanější dílnou, nejlepší dámskou dílnou, svým nejlepším zlepšovákem… Porovnávat se bude dle zaslaných fotograií v jednotlivých kategoriích. Soutěž končí 15. října. Poté bude následovat hlasování (do 26. října). Více najdete na webu www.dilnaroku.cz.

Lenka Vašková

Autor: Redakce

12.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr vnitra Milan Chovanec.
1

Chovanec nepředpokládá, že bude obnoven program přesídlování uprchlíků

Ilustrační foto.
13 8

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Pod lavinou v Rakousku zahynuli dva Češi

Dva Češi dnes přišli o život pod lavinou v horském středisku Wildgerlostal u Krimmlu v rakouském Salcbursku. Pod sněhem skončili celkem čtyři čeští turisté, oznámila rakouská horská služba. Zatímco dva se dokázali ze sněhu včas vyhrabat, druhé dva se již oživit nepodařilo, uvedla agentura rakouská agentura APA.

DVA POHLEDY: Máme se bát, že skončíme v rakvích z papíru?

Komunistům se sice na chvíli podařilo odsunout schvalování novely zákona o pohřebnictví, ale v pátek v parlamentu dostala další šanci a prošla prvním čtením. Nyní ji posoudí sněmovní výbory. Pokud projde celým schvalovacím procesem, měla by nakonec zakazovat používání těch nejlevnějších papírových rakví. Také zavede nový trestný čin hanobení lidských pozůstatků a podnikatelé v pohřebnictví budou muset složit praktické zkoušky. 

AKTUALIZOVÁNO

V zasypaném hotelu v Itálii jsou vzduchové kapsy, v nichž mohou být živí

V hotelu zavaleném lavinou ve střední Itálii jsou vzduchové kapsy. Záchranáři dnes sdělili, že pod troskami mohou být stále živí lidé. Lavina se na hotel zřítila ve středu, přežilo alespoň 11 osob a pět přišlo o život. Počet pohřešovaných se o jednoho zvýšil na 24. Podle italských médií se z hotelu od soboty neozvaly žádné hlasy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies