VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historička: Usedlosti se zkrášlují, chátrají a některé i zanikají

Historička Barbora Lašťovková pracuje v archivu hlavního města. Před nedávnem jí vyšlo třetí vydání knihy zaměřené na mapování pražských historických usedlostí. Ve svém bádání se věnuje těm, které ještě stojí, i objektům dávno zaniklým.

27.7.2016
SDÍLEJ:

Historička Barbora Lašťovková Foto: Deník

Můžete představit svoji knížku o pražských usedlostech?

Knížka se zaměřuje na zhruba tři stovky pražských usedlostí. Některé jsou již zaniklé, některé ještě stojí, i když často ve velmi špatném stavu. Jiné jsou naopak úplně obnovené. Je to třetí vydání, první vyšlo už v roce 2001. Tato kniha je upravená a textově doplněná, hlavně jsou v něm ale nové obrázky, a to jak aktuální u usedlostí, které ještě stojí, tak u již zaniklých.

Jak jste se k usedlostem dostala?

Původně to byla iniciativa nakladatelství Libri, které se na mě obrátilo, protože se jim dostala do ruky brožurka, kterou napsala paní Jarmila Tomková. Ta se po léta amatérsky o usedlosti zajímala a obcházela je. Nakladatelství se na mě obrátilo s tím, že by je usedlosti zajímaly zpracované od profesionálního historika.

K jakému účelu usedlosti kolem Prahy vznikaly?

Rozdíl mezi usedlostí a domem je v tom, že dům nemá hospodářské pozemky, jako polnosti či vinice. U usedlosti je podstata hospodářství. Pražské příměstí je specifické tím, že usedlosti z valné části vznikaly jako viniční.

V jakých oblastech se nejvíce soustřeďují?

Oblastí je několik. Jedna je Smíchov a Košíře, kde jich zůstalo i poměrně dost zachovaných. Druhou velikou oblastí je Břevnov a Střešovice, kde už je to s počtem zachovaných stavení horší. Další oblastí jsou Dejvice a Nebušice, čtvrtou Libeň a Troja, kde dnes ještě nějaké najdeme, a poslední oblastí byly Vinohrady a Žižkov. Tady dnes nenajdeme už vůbec nic. Vinohrady byly na začátku dvacátého století rozparcelovány a znovu postaveny, takže tam všechny objekty zanikly.

Jak je možné staré statky využít?

Jsou to všechno dvě stě tři sta let staré budovy, jejichž využití může být složité. Někdy se přestavují na luxusní byty, jindy se může hodit úprava na hostinec nebo hotel.

Kolik usedlostí je v opravdu špatném stavu?

Tak pět, možná deset jich v opravdu katastrofickém stavu bude. To může být zapříčiněno například tím, že není jasné vlastnictví. Nebo je má soukromý majitel, který nechce nebo nemá peníze na to se o ně postarat. Některé objekty jsou navíc pod památkovou ochranou, i když jsou v takhle strašném stavu, a pak je rekonstrukce velmi náročná.

Máte vy sama nějakou oblíbenou usedlost?

Já trochu tíhnu k Dejvicím a Střešovicím, protože jsem se tam narodila, vyrůstala a nějakou dobu potom i žila. Jednu konkrétní oblíbenou usedlost nemám, ale ty na Břevnově jsou moje srdeční, třeba Kajetánka. Na Haunspalce je zase spousta ulic, které se jmenují nejen podle usedlostí, ale podle vinic, které už dávno neexistují. Uliční názvy jsou taky věcí, kterou mám ráda.

Čtěte také: Pražských usedlostí zbyla polovina

Autor: Petr Schreib

27.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies