VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historická vánoční kuchyně: také bobří ocasy a nohy

Soukromý badatel Libor Marek z Přimdy v rozhovoru pro Deník o středověké vánoční hostině a také o Jindřichu ze Švamberka.

24.12.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Vánoce máme spojené s dárky, vůní jehličí, a dnes i mnohdy se shonem a stresem. Ve vzpomínkách si vybavujeme ladovské Vánoce plné sněhu a pohody. Jaké ale byly Vánoce v době přede několika staletími? Na to jsme se zeptali Libora Marka z Přimdy, tvůrce filmových dokumentů o hradech a autora naučných pořadů o historii pro základní školy.

Jak mohly vypadat středověké Vánoce třeba i tady na území dnešního Tachovska?

Název Štědrý den (Štědrý večer) obsahuje slovo štědrost, což znamenalo, že středověký hospodář vystrojil své rodině, ale i pacholkům bohatou hostinu. Většinou o devíti chodech. Často se začínalo oplatkou (nekvašený chléb z mouky a vody), dále se jedla obilná kaše slazená medem, vepřové maso a ve šlechtických rodinách se konzumoval kanec. Stoly bývaly celý rok holé, jenže na Štědrý den vytáhly hospodyně bílé ubrusy a na podlahu světnice dávaly slámu, protože i Marie porodila Ježíše ve chlévě.

Ve starých dopisech české šlechty jsem objevil jednu delikatesu, kterou posílal Jindřich ze Švamberka Jáchymovi z Hradce na vánoční stůl. Svému příteli posílá tři bobří ocasy a šest zadních nohou ze stejného zvířete. Kuchmisterská kniha Bavora Rodovského z Hustířan nám později (1591) přináší zajímavý recept, jak bobra dobře připravit. „Takto máš dělati, opař jej čistě s nožičkami a uvař jej ve vodě, přisol a takto naň jíchu (zasmažená omáčka) udělaj. Vezmi topénku nebo dvě z bílého chleba a řecké víno (rozinky), ztluc to spolu v moždíři a rozpusť dobrým vínem. Protáhni a daj do kotlíka, vlož tam bobrův ocas a okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčky, šafránem a oslaď trochu jíchu medem. Pak servíruj na stůl."

A co kapr s bramborovým salátem? Víte z historie těchto pochutin nějakou zajímavost?

První zmínka o vánočním kaprovi pochází z roku 1253, kdy byl servírován vlámskému mnichovi. Jmenoval se Vilém z Rubruku a jeho hostitel nebyl nikdo jiný, než mongolský chán. V Čechách se objevuje patrně až na konci 16. století a počátkem 19. věku zpestřoval vánoční tabuli. Nutno dodat, že pouze v zámožných rodinách anebo v rybníkářských oblastech. Kapr se dělal „na černo" se sladkou omáčkou, kde nechyběly ořechy, perník a švestky.

Příběh bramborového salátu je naopak velice mladý. Lidé si jej dělávali zhruba před 250 lety. A to celoročně ze zbytků jídla, někdy do něj dávali jablka a ozdobu tvořily během sezóny třeba ředkvičky.

Přibližte čtenářům Deníku vánoční nápoje, které patřily ve středověku mezi oblíbené…

Začneme asi pivem a devátým stoletím, kdy můžeme dohledat, že část církve chtěla pivo zakázat coby pohanský nápoj. Nestalo se tak (bohudík) a kláštery začaly vařit ve velkém. Do jisté míry připomínaly alchymistické dílny a každý klášter si svůj výrobní postup pečlivě střežil. Nicméně základní surovinou byla pšenice a ječmen, málokdy se používal oves, protože po něm prý neskutečně bolela hlava. Mniši zároveň přidávali i různé přísady, včetně bylin. Z dobových receptů se také dozvídáme, že do „tekutého chleba" přisypávali jalovec, fenykl, řebříček, šalvěj, třešňové květy, ale i volskou žluč. V posledně uvedeném případě bych toto pivo asi odmítl ochutnat. Ve vrcholném středověku některé kláštery dokázaly prodat přes 2500 hektolitrů piva za rok a spotřeba na jednoho mnicha činila 6 až 10 litrů za den.

V časech pozdějších se dočteme o právu várečném, které královským městům uděloval panovník. První nařízení třeba prozrazuje, že majitel domu pivo vařiti může, zatímco podnájemníci jsou této výsady zbaveni. O českých sladovnících jsem dohledal jednu zajímavost, která říká, že bývali podsadití s vystupujícím břichem. Jejich ženy jsou popisovány coby dámy plnějších postav a tvarů.

Víno během středověku bylo dosti drahé a pokud se vydáme proti proudu času, tak zjistíme, že jeho historie sahá až do antického Říma. Římané víno milovali a často do něj přidávali koření, takže při svaření mohl vzniknout námi oblíbený „svařák".

Ve středověké Anglii se objevuje další nápoj, který si našel místo i u nás. A to vaječný likér. Díky vysoké ceně jej konzumovali jen bohatí aristokraté a již tenkrát platilo, že domácí je vždy ten nejlepší.

Každopádně, až si na letošní Vánoce koupíte jakoukoliv dobrotu, tak Vám ze srdce přeji dobrou chuť a klidné svátky. Do nového roku 2016 hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody, která se mnohdy kvůli uspěchané době a závisti začíná vytrácet.

Autor: Antonín Hříbal

24.12.2015
SDÍLEJ:
Jižní Moravou prochází významné migrační trasy zvěře. Přes dálnici se ale po takzvaných zelených mostech nedostanou. Žádné tam nejsou. Jeden přechod možná vznikne u Podolí na Brněnsku.
2 5

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Martina Sáblíková
2 7

Martina Sáblíková po třicetinách: Trochu mě překvapuje, jak ten čas letí

Mírný pád Miloše Zemana. Poslední průzkum ukázal pokles jeho preferencí

Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumuspolečnosti Median pro Český rozhlas.

Vandal poškodil hrob generála a prezidenta Francie de Gaulla

Asi třicetiletý muž, jehož totožnost zatím policie nezná, se včera pokusil dostat do hrobu hrdiny francouzského odboje a slavného prezidenta Charlese de Gaulla v malé obci Colombey-les-Deux-Eglises v severním francouzském departamentu Haute-Marne.

Unikátní staročeské trhy může ohrozit EET

Buty i Jablkoň. Ale především desítky stánků se zapomenutými řemeslya staročeskými specialitami. To jsou Staročeské trhy v Turnově. Konají se tradičně poslední květnový víkend. Ale snad ne naposled.

AKTUALIZOVÁNO

Tuplovaná zlatá radost. Čeští veslaři slaví doma v Račích dva evropské tituly

/ROZHOVOR/- Hvězdný skifař Ondřej Synek vybojoval v Račicích titul mistra Evropy. Na životní úspěch dosáhla zlatá děčínská rodačka Lenka Antošová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies