Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historická vánoční kuchyně: také bobří ocasy a nohy

Soukromý badatel Libor Marek z Přimdy v rozhovoru pro Deník o středověké vánoční hostině a také o Jindřichu ze Švamberka.

24.12.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Vánoce máme spojené s dárky, vůní jehličí, a dnes i mnohdy se shonem a stresem. Ve vzpomínkách si vybavujeme ladovské Vánoce plné sněhu a pohody. Jaké ale byly Vánoce v době přede několika staletími? Na to jsme se zeptali Libora Marka z Přimdy, tvůrce filmových dokumentů o hradech a autora naučných pořadů o historii pro základní školy.

Jak mohly vypadat středověké Vánoce třeba i tady na území dnešního Tachovska?

Název Štědrý den (Štědrý večer) obsahuje slovo štědrost, což znamenalo, že středověký hospodář vystrojil své rodině, ale i pacholkům bohatou hostinu. Většinou o devíti chodech. Často se začínalo oplatkou (nekvašený chléb z mouky a vody), dále se jedla obilná kaše slazená medem, vepřové maso a ve šlechtických rodinách se konzumoval kanec. Stoly bývaly celý rok holé, jenže na Štědrý den vytáhly hospodyně bílé ubrusy a na podlahu světnice dávaly slámu, protože i Marie porodila Ježíše ve chlévě.

Ve starých dopisech české šlechty jsem objevil jednu delikatesu, kterou posílal Jindřich ze Švamberka Jáchymovi z Hradce na vánoční stůl. Svému příteli posílá tři bobří ocasy a šest zadních nohou ze stejného zvířete. Kuchmisterská kniha Bavora Rodovského z Hustířan nám později (1591) přináší zajímavý recept, jak bobra dobře připravit. „Takto máš dělati, opař jej čistě s nožičkami a uvař jej ve vodě, přisol a takto naň jíchu (zasmažená omáčka) udělaj. Vezmi topénku nebo dvě z bílého chleba a řecké víno (rozinky), ztluc to spolu v moždíři a rozpusť dobrým vínem. Protáhni a daj do kotlíka, vlož tam bobrův ocas a okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčky, šafránem a oslaď trochu jíchu medem. Pak servíruj na stůl."

A co kapr s bramborovým salátem? Víte z historie těchto pochutin nějakou zajímavost?

První zmínka o vánočním kaprovi pochází z roku 1253, kdy byl servírován vlámskému mnichovi. Jmenoval se Vilém z Rubruku a jeho hostitel nebyl nikdo jiný, než mongolský chán. V Čechách se objevuje patrně až na konci 16. století a počátkem 19. věku zpestřoval vánoční tabuli. Nutno dodat, že pouze v zámožných rodinách anebo v rybníkářských oblastech. Kapr se dělal „na černo" se sladkou omáčkou, kde nechyběly ořechy, perník a švestky.

Příběh bramborového salátu je naopak velice mladý. Lidé si jej dělávali zhruba před 250 lety. A to celoročně ze zbytků jídla, někdy do něj dávali jablka a ozdobu tvořily během sezóny třeba ředkvičky.

Přibližte čtenářům Deníku vánoční nápoje, které patřily ve středověku mezi oblíbené…

Začneme asi pivem a devátým stoletím, kdy můžeme dohledat, že část církve chtěla pivo zakázat coby pohanský nápoj. Nestalo se tak (bohudík) a kláštery začaly vařit ve velkém. Do jisté míry připomínaly alchymistické dílny a každý klášter si svůj výrobní postup pečlivě střežil. Nicméně základní surovinou byla pšenice a ječmen, málokdy se používal oves, protože po něm prý neskutečně bolela hlava. Mniši zároveň přidávali i různé přísady, včetně bylin. Z dobových receptů se také dozvídáme, že do „tekutého chleba" přisypávali jalovec, fenykl, řebříček, šalvěj, třešňové květy, ale i volskou žluč. V posledně uvedeném případě bych toto pivo asi odmítl ochutnat. Ve vrcholném středověku některé kláštery dokázaly prodat přes 2500 hektolitrů piva za rok a spotřeba na jednoho mnicha činila 6 až 10 litrů za den.

V časech pozdějších se dočteme o právu várečném, které královským městům uděloval panovník. První nařízení třeba prozrazuje, že majitel domu pivo vařiti může, zatímco podnájemníci jsou této výsady zbaveni. O českých sladovnících jsem dohledal jednu zajímavost, která říká, že bývali podsadití s vystupujícím břichem. Jejich ženy jsou popisovány coby dámy plnějších postav a tvarů.

Víno během středověku bylo dosti drahé a pokud se vydáme proti proudu času, tak zjistíme, že jeho historie sahá až do antického Říma. Římané víno milovali a často do něj přidávali koření, takže při svaření mohl vzniknout námi oblíbený „svařák".

Ve středověké Anglii se objevuje další nápoj, který si našel místo i u nás. A to vaječný likér. Díky vysoké ceně jej konzumovali jen bohatí aristokraté a již tenkrát platilo, že domácí je vždy ten nejlepší.

Každopádně, až si na letošní Vánoce koupíte jakoukoliv dobrotu, tak Vám ze srdce přeji dobrou chuť a klidné svátky. Do nového roku 2016 hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody, která se mnohdy kvůli uspěchané době a závisti začíná vytrácet.

Autor: Antonín Hříbal

24.12.2015
SDÍLEJ:
Dialyzační středisko. Ilustrační foto.
16

Dialýza? Radši vyměnit ledvinu, spočítala pojišťovna

Saddám Husajn.
DOTYK.CZ

Saddám Husajn měl jít raději na psychiatrii, místo léčby zaútočil na Írán

Příliš levné dálnice. Ať to není na úkor kvality, varují odborníci

Třetinovou slevu nabízí u zakázek většina firem. Sílí tak hlasy, aby hlavní roli nehrála jen cena.

Na farmářských trzích jen farmářské výrobky. Pro někoho nesmysl

/ANKETA/ Zachraňme farmářský trh. Tak zní název aktivní veřejné výzvy, která před časem vznikla v Havířově. Jejím autorům se nelíbí rozhodnutí Městského kulturního střediska (MKS) Havířov o tom, že na zdejších farmářských trzích se smí nově prodávat pouze farmářské produkty. Přáli by si, aby se trhů mohli účastnit i řemeslníci a prodejci dalšího zboží, například nejrůznějších rukodělných výrobků.

Podzim je tu. Dnes končí astronomické léto, dny se začnou krátit

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jablek je málo, jejich cena poroste

Ovocnáři zahájili hlavní sklizeň jablek. Někde stromy spíš pročesávají než češou, jablek je podle prognóz o třicet procent méně než vloni. Na Jičínsku se na jablkové kalamitě podepsaly mrazy a kroupy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení