VYBERTE SI REGION

Holanďané bydlí v krabici na špičce

Z experimentálního projektu jsou unikátní a oblíbené byty.

12.6.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

neobvyklé bydlení


Vypadají jako krabice postavené na špičku, ale dá se v nich bydlet, a to víc než dobře. První obytný kubus postavil v polovině sedmdesátých letech amsterdamský architekt Piet Blom víceméně jako experiment. Osm let po autorově smrti přichází bydlení v krabici zase do módy.
První tři kubusové domy vyrostly v polovině sedmdesátých let v malém zemědělském městečku Helmond na jihu Nizozemska jako zkouška nanečisto. Protože se Nizozemcům neobvyklý projekt zalíbil, brzo se trojice kubusů rozrostla o dalších patnáct obytných domů, které obstoupily kulturní centrum s divadlem.

Domy jsou třípodlažní, od podlahy ke špičce 22 metrů vysoké a na každý dům připadá jen jeden byt. Dole na úrovni ulice je kuchyně a obývák, o podlaží výš, v patře, kterému se říká nebeské, jedna nebo více ložnic, a úplně nahoře se našlo místo pro trochu zeleně: architekt sem umístil prostor pro balkon, zahrádku nebo zasklenou verandu.

Dovnitř se vchází šestihranným sloupem, na kterém dům sedí a kudy také vede točité schodiště.

Les z krabic


Na další kubusy, navrhované už pro Rotterdam, si ale Holanďané otevření experimentům nejen v architektuře museli pár let počkat – chyběly totiž finance. Trpělivost ale přinesla ovoce, v tomto případě hranaté – v roce 1984 získal druhý největší evropský přístav svoji dnešní vizuální značku.

Rotterdamské kubusy totiž aspoň v Holandsku zná úplně každý. Kubusové bydlení je tak populární, že si jeho fandové dokonce založili vlastní webové stránky!

Dnes nejznámější holandské kubusy stojí nad nákupním bulvárem Blaak v oblasti rotterdamského starého přístaviště. Je jich padesát jedna, z toho třicet osm obytných, a říká se jim Blaakský les podle toho, že kubusy posazené na betonovém sloupu připomínají stromy s rozrostlou košatou korunou.

rchitekt Blom tady vlastně vyprojektoval jakousi vesnici ve středu města, oázu klidu a bezpečí. Ulice pod „stromy“ slouží jako pěší zóna a dětské hřiště, kde je veškerá doprava zakázána. Nachází se tu zábavní a obchodní centrum, slavné rotterdamské kavárny, obchody, škola a administrativní budova, která pro změnu tvarem připomíná tužku. Tramvaj, autobus a přímý vjezd na dálnici přitom mají obyvatelé hned za vedlejším rohem.

Ani ceny kubusových bytů nejsou astronomické: zaplatíte mezi 180 000 a 225 000 eur a ceny se liší podle roku dostavby a výhledu. Na ten jejich obyvatelé nedají dopustit: když si prý zvyknete na neobvyklou geometrii bytu, výhled ze zkosených oken si zamilujete.

Šikmý výhled


„Bydlet tady je úžasné! Nejenže ojedinělou architekturu zažijete na vlastní kůži, ale i jejich poloha je fantastická,“ potvrzuje na fanouškovských webových stránkách jeden z rotterdamských obyvatelů kubusu.

Pozor, získat byt v kubusu je skutečně věc štěstí – byly vyprodané ještě před zahájením stavby, a zvlášť po nedávné renovaci a čerstvé dostavbě promenády „pod stromy“ se dostat k němu skoro rovná zázraku. Jeden z kubusů je otevřený pro veřejnost, takže si každý zájemce může vyzkoušet, jak by se mu v bytě s hranami na neobvyklém místě bydlelo.

12.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
2 14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies