VYBERTE SI REGION

Jak se také slavívaly Vánoce

Když se vás někdo zeptá na vánoční zvyky našich předků, nejspíš vás napadne lití olova, krájení jablka, pouštění skořápek a házení střevícem. Víte ale, proč se před štědrovečerní večeří šlapalo bosou nohou na sekeru nebo co to byly halafance?

22.12.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Karásek

V období středověku byl na území Česka dodržován zvyk bdění (vigilie) a půstu. Také bylo zvykem, že v předvečer narození Páně kněží a žáci chodili a kalendovali čili koledovali po domech věřících. Domy byly zdobeny chvojím. Mezi běžné vánoční pokrmy v té době patřily oplatky s medem, ale také s česnekem, bylinkami, šípky nebo jinými plody. Česnekem byly ochucovány i další pokrmy, byl totiž považován za mocnou ochrannou a posilující bylinu. Dalším chodem bývala polévka, často s houbami, které se přidávaly do více druhů štědrovečerních pokrmů.

Přijde na tě Šprech!

Čeští křesťané se v předvečer Vánoc postili až do první hvězdy, která vyšla na obloze. (Dnes je tento obyčej známý i mezi nekatolíky. Novodobý účel půstu je, abyste viděli zlaté prasátko.) Děti křesťané strašili tím, že na ně o Štědrém večeru přijde svatý Šprech a provrtá jim břicho, aby zjistil, jestli se řádně postily.

Zvykem byl zákaz zametání během Štědrého dne. Tato tradice vychází z pověry, že o svátcích přebývají duše zemřelých mezi živými a mohly by být vymeteny z domu. V průběhu štědrovečerní večeře nesměla hospodyně vstát od stolu, jinak by slepice neseděly celý rok na vejcích. Další pověrou byl zákaz kýchání. Lidé se obávali, že by následkem kýchnutí mohl někdo zemřít. Nikdo z rodiny také nesměl sedět naproti vchodovým dveřím, aby se nestalo, že v dalším roce umře. K Vánocům patřily i návštěvy hrobů. Pro mrtvé se pekl i speciální chléb.

Dárek místo úplatku

Do 17. století byl středem vánočních zvyků kostel, kde byl vystaven betlém s jesličkami a probíhala tu štědrovečerní mše. V kostelech se také hrály církevní vánoční hry.

V 17. století se oslava narození Ježíška přesunula do rodin, bylo uctíváno rodinné štěstí a vzájemná pospolitost. Také se o Vánocích vítal návrat Slunce a s tím byly spojeny i štědrovečerní zvyky a obyčeje.

Hospodáři ovazovali vybrané stromy povříslem jako poděkování za úrodu. Ovocné stromy byly mimo to chráněny slámou nebo proutím proti mrazu a zvěři.

Je popisováno, že do 16. století měly vánoční dárky charakter úplatků. Poddaní dávali dárky vrchnosti, podřízení nadřízeným. Například česká města posílala v 17. století rakouské císařovně k Vánocům deset koroptví a šedesát kvíčal. Vánoční dárky státním úředníkům Staročeši nazývali halafance. Díky těmto úplatkům byli poté k prosbám českých měst vstřícnější. Zvyk rozdávat dárky i dětem se ujal až v 19. století.

Kroupy, hrách a proso

Někde bylo zvykem, že než se zasedlo ke štědrovečernímu stolu, stoupl si každý člen rodiny bosou nohou na sekeru ležící na zemi. To proto, aby ho v dalším roce nebolely nohy. Po večeři se všichni společně pomodlili a vzpomínali na to, co dobrého nebo špatného je v uplynulém roce potkalo.

Nejznámějším štědrovečerním jídlem v té době byl černý kuba, připravovaný z krupek a hub. K večeři se také podávala krupičná, hrachová nebo prosná kaše. Tento pokrm měl být symbolem hojnosti. Kaši z vařeného sušeného ovoce se říkalo muzika. 

Aby se v rodině držely peníze, bylo v některých oblastech zvykem pojíst trochu vařené čočky. Na štědrovečerním stole nesměl chybět česnek, cibule, vánočka a chléb. Nebylo zvykem večeřet rybu nebo zajíce, aby štěstí neuplavalo či neuteklo. Tento zvyk se objevil až na konci 18. století, kdy se připravoval kapr načerno, kapr a štika namodro a později i rybí polévka a obalovaný kapr.

Cukroví pro šlechtu

Součástí večeře byla i jablka a ořechy. Jako poslední chod se někde podávala vánočka s čajem nebo punčem. Část večeře odnesla hospodyně domácím zvířatům a část vhodila do ohně a do vody jako pohanskou obětinu. Zbytek večera před obvyklou mší lidé trávili hrami a tradicemi, jako je pouštění ořechových skořápek po vodě nebo lití olova. Na štědrovečerním stole se od druhé poloviny 19. století objevují dnes běžné druhy vánočního cukroví. To však bylo výsadou šlechty a bohatých měšťanů, protože řepného cukru bylo málo a třtinový se musel nákladně dovážet. V té době byl poprvé součástí Vánoc také jablkový závin. Ve městech si o Vánocích pochutnávali na medovém cukroví, takzvaných medácích a zázvorkách, na venkově se peklo škvarkové cukroví.

K Vánocům už od 14. století patří perníčky. Jejich jméno je odvozeno od pepře, který se spolu s dalším kořením do těsta zadělával. Z původní receptury zůstalo hlavně slazení medem, dříve se perníčky vytlačovaly do dřevěných formiček.

První stromeček

Vánoční dům byl uklizený a vyzdobený. Na výzdobu bylo používáno chvojí, zelené větve jedle nebo borovice. Jako ozdoby se používaly klasy a makovice, slaměné ozdoby, sušené ovoce, ořechy, bukvice, sušené houby, perníky a během 19. století i papírové ozdoby.

Na počátku 19. století se v českých zemích začínalo šířit zdobení vánočního stromečku. Ten první u nás v roce 1812 postavil a ozdobil režisér pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich, který byl původem z Bavorska. 

Ozdobený stromeček se svíčkami je běžný až od poloviny 19. století. Stromečky se zdobily nejen ovocem, ořechy, karamelkami a voskovými, dřevěnými, papírovými, slámovými nebo kovovými ozdobami, ale i pečivem.

Zmiňovány jsou perník, čokoláda, marcipán nebo sněhové pečivo. Na přelomu 19. a 20. století se začaly na stromečku objevovat o zdoby ze skla.

Filip Lukeš

Autor: Redakce

22.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies