Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kam zmizel český řemeslník?

České stavebnictví čeká brzo závažný problém. Ačkoli roste a nechybí mu ani zakázky, ani peníze, chybí mu lidi. Zlaté české ručičky začínají být u nás nedostatkové zboží.

27.6.2007
SDÍLEJ:

Českým stavbám hrozí, že je nebude mít kdo stavět.Foto: DENÍK/Milan Jaroš

V Česku nikdy nevyrostlo tolik nových staveb jako za poslední roky. Loni se stavělo dokonce nejvíc od roku 2000 a letos roste stavebnictví dvoucifernýmtempem už pátý měsíc po sobě. Jenomže právě to, že se staví opravdu hodně, může být brzo veliký problém. Řemeslníci a zedníci mají tolik práce, že na nové zakázky už nemají čas, a žádní noví nepřibývají. To se týká jak firem, tak soukromníků.

Problém se bohužel zanedlouho ještě zkomplikuje. Průměrný věk stavebních dělníků je totiž mezi 43 a 45 lety. Co se stane, až odejdou do důchodu? Nahradí je absolventi učilišť? Odborníci se obávají, že ne. Především proto, že absolventi mnoha odborných řemesel by se v posledních letech dali spočítat na prstech.

Učňů je málo

To z praxe potvrzuje Marcel Gause, ředitel Střední průmyslové školy strojní a stavební v Táboře. „Letos jsme otevřeli čtyři učební obory a po dlouhé době jsme obsadili téměř všechna učňovská místa, to znamená 44 žáků na 48 míst. Ale měli jsme roky, kdy jsme otvírali ročník s 35 žáky.“

Největší zájem je podle Gauseho o obory tesaře a truhláře, učební obor zedník si v táborské škole vybralo deset žáků. To ale automaticky neznamená, že všichni dojdou k závěrečným zkouškám a rozšíří tak řady kvalifikovaných řemeslníků. „Někdy se stane, že učni studium přeruší nebo nejsou připuštěni ke zkouškám,“ vysvětluje Marcel Gause.Ouplatnění se podle něj bát nemusí.„V oboru práci určitě najdou, technické profese bývají žádané.“

Jak je potom možné, že i když mají schopní řemeslníci téměř stoprocentní jistotu uplatnění, odcházejí děti z devítiletek raději na jiné školy, které jim místo s takovou jistotou nezaručí, a které je možná ani nebaví? Podle Pavla Nováka ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví za tím stojí chybný přístup státu k učilištím.

Kvalita vs. kvantita

Školská politika státu degradovala učňovské obory na jakýsi okrajový segment vzdělávací soustavy. Veřejnosti se předkládá koncepce dosažení vzdělanostního stupně obyvatelstva na úrovni vyšších středních škol (s maturitou) a vysokých škol. „Stanovený „plán“ počítá s dosažením tohoto vstupně vzdělání u 86% občanů bez ohledu na jejich intelektuální a studijní předpoklady – tedy kvantita na úkor kvality,“ vypočítává nedostatky systému Pavel Novák. Plody této politiky právě začínáme sklízet.

Aby lidské zdroje ve stavebnictví nevyschly úplně, připravuje svaz nový model učňovského vzdělávání, podobný francouzskému a německému, kde mají učňové celou výuku zdarma. Tedy nejen samotné učení, ale také stravování, ubytování, knihy a doplňkové kurzy. Model podpořila většina členských firem svazu. Hlavní úkoly připadají větším stavebním podnikům, které mají profesionální i materiální zázemí pro rozvoj odborného vzdělávání.

„U malých a středních firem se počítá s větší ochotou přijímat absolventy učilišť bez praxe,“ vysvětluje Pavel Novák.

Učňů je málo, a to může být problém.Kolik chybí lidí?

Podle Nováka neexistují přesné údaje, kolik v kterých oborech chybí lidí. Celková čísla ale hovoří jasně. V celé republice odešlo po ukončení školy do praxe asi 2500 absolventů stavebních oborů. Zároveň je ale v zemi registrováno 2500 stavebních firem s více než dvaceti zaměstnanci.

Pokud jde o jednotlivé profese, dá se soudit podle loňských absolventů. Vloni ukončilo učiliště patnáct zedníků/pokrývačů, šestnáct klempířů, devět kameníků, pět stavebních klempířů. Dohromady. Počet žáků stavebních učilišť klesá i vlivemklesající populační křivky – počet chlapců končících základní školu se snižuje postupně až o třetinu.

„Je nutné okamžité řešení, protože konečný efekt se projeví v řádu deseti let,“ varuje Pavel Novák.

Zahraničí neláká

Nedostatek řemeslníků zdaleka není jen český problém. Trpí jím celá západní Evropa a podle prognóz se situace bude dále zhoršovat. Lépe placená práce v cizině ale české zedníky a řemeslníky příliš neláká a na Západ neodcházejí ani absolventi učilišť.

„Nedomnívámse, že učni by odcházeli do ciziny, v zahraničí je zájem o zkušené kvalifikované zaměstnance. Mimo to v celé řadě zemí stále platí omezení volného pohybu zaměstnanců,“ poznamenává Pavel Novák.

Teoretickou možností, jak doplnit pracovníky na českých stavbách, je najmout více cizinců. Jenomže zatím to spíš vypadá, že se cizinci, kteří tu už léta pracují, budou vracet domů. Stavebníboomtáhne do vlasti Slováky, Ukrajinci zase míří do Ruska.

S prvním lednem se čekalo, že na české stavby přijdou dělníci z Rumunskaa Bulharska, ale ti nepřišli skoro žádní. Rumuni hromadně odcházejí do jazykově bližších a finančně zajímavějších zemí Francie a Portugalska, Bulhaři do Itálie. Dělníci z Polska staví už čtyři roky v Británii.

Vrátí se kutil?

Před revolucí si Češi zakládali na tom, že všechny odborné profese, od pokrývače po malíře pokojů, zvládnou sami. Moc jiných možnosti neměli, chyběl jak materiál, tak odborníci. Takže co Čech, to chalupář, co chalupář, to řemeslník.

Po roce 1990 došlo k útlumu stavebnictví a řemeslníci hledali zakázky relativně obtížně, takže nebyl problém sehnat jakoukoli profesi. Což už nějakých pět šest let rozhodně neplatí. Hrozí tedy, že z nedostatku profesionálů zas dobrovolně nebo nedobrovolně „obživne“ český amatérský řemeslník a Češi se vrátí k systému „staví celá rodina“?

„Řemeslníků ubývá, práce přibývá, mzdové nároky rostou. Možná že není daleko doba, kdy se zase vrátíme ke svépomoci,“ uzavírá Pavel Novák.

 

Stavebnictví v číslech

Kolik je ročně potřeba učňů tradičních profesí? 30 000.

Kolik se jich učí teď? Stovky.

Kolik z učňů obor skutečně dokončí? Asi třetina.

Kolik lidí se nyní pohybuje v oboru? 450 000.

Kolik z nich fyzicky pracuje? 300 000.

Kolik z nich je cizinců? Pětina až šestina.

Zdroj: Statistika Svazu podnikatelů ve stavebnictví

27.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Herec Jan Tříska
14

Odešel Jan Tříska, fascinující chlap plný sil

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Smrtelné nehody chodců. Nejvíce jich umírá v noci

Nejdříve ta lepší zpráva: počet mrtvých při dopravních nehodách obecně spíše klesá. Ta horší: pořád se výrazně nedaří snížit úmrtí chodců. Loni zemřelo při nehodách 545 lidí (nejméně od roku 1961), z čehož 111 bylo chodců. A viník? V 90 případech to byl řidič, chodec v 21 případech.

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Rozpočet 2018: Jednomyslně a s 50miliardovým schodkem

Základní obrysy nejdůležitějšího zákona země včera schválila vláda, když jednomyslně odsouhlasila návrh státního rozpočtu na rok 2018. Česká republika plánuje vybrat 1302 miliard, o 50 miliard více hodlá vydat. Na poslední chvíli vláda odhlasovala zvýšení několika klíčových výdajů – především na růst platů ve státní sféře a ve školství. Zvýšení se týká také důchodů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení