Přestože dnes již většina starých zvyků a obyčejů vzala za své, Štědrý večer a období Vánoc vnímá každý z nás jako výjimečný a kouzelný mezník v jinak chaotickém roce. Nebylo tomu jinak ani dříve a již naši předkové na Štědrý večer pohlíželi jako na ten nejdůležitější svátek celého roku. Slavnostní večeře začínala vždy po setmění. Čekalo se, až někdo první rozsvítí nebo vyjde první hvězda. Výběr a pestrá skladba pokrmů na štědrovečerním stole se řídila představou hojnosti a bohatství, kterou vyvolávaly. Důležitá byla především jejich mnohost, tak jako tomu je u máku a čočky, ale také jejich snadná dostupnost, jak je tomu u hub. Med byl součástí svátečních pokrmů v českém, ale i německém prostředí, jelikož mu byl odpradávna přisuzován mimořádný kultovní význam. Bohatá hostina měla vyvolat hojnost, plodnost, úrodu a blahobyt v rodině.

Právě proto bylo její součástí i přes četné církevní zákazy ještě dlouho do novověku také vepřové maso, protože vepř jako obětní zvíře vyjadřoval hojnost, bohatství a prosperitu v životě člověka. Kapr se na štědrovečerním stole objevil až po druhé světové válce.

Kapr se stal chovnou rybou již od dob starověkého Říma. K nám jej přinesli z Bavor cisterciáčtí mniši ve 12. století a od této doby se v Čechách i na Moravě v okolí klášterů zakládaly i první rybníky.

Za vlády Karla IV. a následně v období renesance vznikalo také množství světských rybníků spadajících do správy šlechty a později rovněž měšťanstva. První ránu českým a moravským rybníkům zasadila třicetiletá válka a i další období jejich vývoje se nese ve znamení stagnace a postupného úpadku.

Výrazný obrat k lepšímu nastal až po konci druhé světové války.

V čase největšího rozkvětu našeho rybníkářství byly sice ryby rozšířeny i mezi chudými vrstvami, s jeho úpadkem se ovšem objevují pouze na stole zámožnějších rodin a pochopitelně také duchovenstva. Kapr byl v dřívějších dobách považován společně s dalšími rybami za postní pokrm. Do bezmasého jídelníčku charakteristického nejen pro období půstu, ale prakticky pro celé 19. století začaly ryby pronikat až poměrně pozdě.

Kapra na Znojemsku připravovali různými způsoby, nejčastěji na černo s knedlíkem nebo smaženého se zelím. Kapra v černé omáčce a také oblíbeného kapra namodro však s postupem času na štědrovečerním stole vystřídal již jen kapr smažený. Příprava načerno a namodro je totiž poněkud pracnější a málokterá hospodyňka touží prožít celý sváteční den nad sporákem v kuchyni.

Naši předkové rybu načerno připravovali vždy den předem, aby omáčka dostala výraznější chuť.

jak připravit kapra načerno
Suroviny:
4 široké porce kapra, celer, mrkev, petržel, cibule, 2 lžíce másla, citron, 2 kostky cukru, 1 lžíce rybízové zavařeniny, 2 lžičky švestkových povidel, 1 lžíce hladké mouky, 3 až 4 lžíce strouhaného perníku, 8 až 10 sušených švestek, 1 lžíce rozinek, 8 loupaných nasolených mandlí, 8 jader vlašských ořechů, černé pivo, vývaru z kapří hlavy, 5 zrnek pepře, 4 zrnka nového koření, 1 malý bobkový list, cukr, sůl

Postup:
Na másle zpěníme zeleninu a cibuli nakrájenou na tenké plátky, podlijeme černým pivem, přidáme kapří krev, nastrouhanou kůru z citronu, koření a sůl. Vmícháme zavařeninu a povidla, zředíme vývarem, promícháme a vaříme pod pokličkou půl hodiny. Ke zvýraznění barvy přidáme asi třicet gramů předem dohněda karamelizovaného cukru. Zatímco se omáčka zvolna vaří, připravíme ze zbytku másla a mouky jíšku, kterou zalijeme vychladlým vývarem a vlijeme do omáčky. Pokud nechceme zahušťovat jíškou, přidáme nastrouhaný perník. Omáčku přecedíme, přidáme sušené švestky a rozinky. Vložíme porce kapra a dvacet minut povaříme, přidáme mandle a ořechy, citron, cukr a sůl.

JIŘÍ MAČUDA
Autor textu je etnografem Jihomoravského muzea ve Znojmě.