VYBERTE SI REGION

Dočká se Karnola velkolepé rekonstrukce?

Nové obchody, zábavní centrum, restaurace či hotel. Především ale kancelářské prostory. Právě to vše by mohl v budoucnu skýtat objekt bývalé textilky Karnola, který je v současnosti jedním z nejvýraznějších brownfieldů celé Opavy.

5.7.2013
SDÍLEJ:

Budova bývalé Karnoly poblíž středu města.Foto: DENÍK/Milan Freiberg

Když nyní prochází kolem rodiny s dětmi, maminky raději přikrývají svým ratolestem oči dlaněmi, aby nemohly vidět tu hrůzu. Areál v minulosti prosperující textilky Karnola, situovaný ve slezské metropoli v místech mezi ulicí Zámecký okruh a řekou Opavou, dnes chátrá a podle většiny zdejších obyvatel je ostudou a jizvou na tváři města.

Představa, že se tento brownfield promění možná v jednu z největších chlub Opavy, ale není tak nereálná, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Vlastníkem areálu je firma Gypstrend, která je nástupcem bývalého státního podniku Sádrovcové doly Kobeřice. Zástupci firmy nechali již před několika lety vypracovat u projekčního a inženýrského Studia 58 architektonickou studii, která řeší přeměnu Karnoly v nové majestátní administrativní a obchodní centrum s názvem Riverside. A tento projekt je stále aktuální. Náklady se odhadují kolem 750 milionů korun.

A proč se tedy zatím s areálem nic neděje?

Teď je nutné sehnat spoluinvestory

Je to tak trochu začarovaný kruh. „Dříve jsme měli spoustu zájemců o spolufinancování, ale neměli jsme pořešené město. To si představovalo celou věc tak, že Karnolu zbouráme a místo ní se vytvoří nějaký parčík. Město by se na tom finančně nijak nepodílelo. My jsme ale od začátku chtěli z areálu vytvořit administrativní centrum, s čímž zase na magistrátu nesouhlasili," vysvětluje majitel Gypstrendu František Peringer.

Situace se měla změnit poté, co se do věci vložil Gypstrendem povolaný zástupce agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Po jeho argumentaci radnice ustoupila a projektu dala neoficiální požehnání. Háček je v tom, že teď už pro změnu nejsou k dispozici oni dychtiví spoluinvestoři.

Podle Františka Peringera ale jejich získání nebude nic složitého, jestliže se splní jedna podmínka.

„Podobné projekty jsou financovatelné jen pokud se objeví nějaký jeden hlavní uživatel, tedy klíčový nájemce," vysvětluje majitel Gypstrendu. Zjednodušeně řečeno, spoluinvestoři se do věci ochotně zapojí, jakmile bude zajištěn první a největší zájemce o pronájem prostor v připravovaném centru.

Ten se ale objeví až budou zajištěna všechna povolení a projekt dotažen do posledního detailu. A to je zase možné až ve chvíli, kdy bude zcela se vším (veškeré plánované přestavby apod.) oficiálně souhlasit město.

Je to sice běh na dlouhou trať, ale vůbec ne utopický. Už teď se například uvolil magistrát, že bude ochoten Gypstrendu prodat pozemek autobusové zastávky na Zámeckém okruhu naproti zimnímu stadionu, což dříve odmítal. Zastávka by se poté nezrušila, ale byla pravděpodobně o něco posunuta a zastřešena budovou nového centra.

Vizualizace nového administrativního a obchodního centra Riverside z dílny Studia 58. Právě Riverside by mělo vzniknout namísto bývalé Karnoly. Na obrázku jde o pohled z ulice Zámecký okruh.

Vizualizace nového administrativního a obchodního centra Riverside z dílny Studia 58. Právě Riverside by mělo vzniknout namísto bývalé Karnoly. Na obrázku jde o pohled z ulice Zámecký okruh. Zdroj: Studio 58

V plánu byla původně i plovoucí restaurace

A co by přineslo centrum RiverSide Opavanům?

„V původním plánu bylo vytvoření zhruba třech tisíc nových pracovních míst," popisuje jedno z pozitiv František Peringer. Samotný objekt Karnoly by byl poté celkově zrekonstruován, rozšířen a v některých místech dokonce navýšen. Většinou by interiér tvořily kancelářské prostory. Ale spodní patra by byla určena pro komerční účely.

V plánu je dostat do těchto prostor nějakého většího prodejce, který ve městě zatím nemá zastoupení (tedy například IKEA) a další obchody. V přízemí či možná i suterénu by mělo zase fungovat zábavní centrum (kupříkladu bowling, diskotéka atd.).

Součástí budovy, a to nejspíše v nejvyšších patrech má být pro změnu již zmiňovaný hotel. A neměla by scházet ani restaurace. „Původně jsme dokonce navrhovali vytvoření plovoucí restaurace přímo na řece, ale Povodí Odry nám to zatrhlo. Údajně by prý totiž mohla stavba v případě povodní vzdouvat hladinu," hovoří František Peringer o důvodech, které zabránili budoucí výstavbě restaurace, jež nemá v celém širém okolí obdoby.

I bez ní je ale celý projekt více než zajímavý. A hlavně nezapadl a je i nadále aktuální. „Nedá se říci termín, kdy se začne stavět. Ale jakmile se objeví klíčový nájemce, tedy hlavní uživatel, investoři a další menší nájemci se už objeví sami a realizaci nebude téměř nic bránit," konstatuje majitel Gypstrendu.

„Vídáme se asi tak jednou do roka a o projektu se pobavíme. Ale zatím tedy ještě není nic aktuální," doplňuje Romeo Doupal ze Studia 58, který studii na centrum Riverside vypracoval.

Pro zajímavost. Již před lety prý nabídla firma Gypstrend opavské radnici objekt bývalé Karnoly k dočasnému užívání, a to jako parkovací dům. Náklady na úpravy měly být nevelké a Gypstrend kalkuloval s tím, že město mohlo namísto stavění nového parkovacího domu na Dolním náměstí využít areálu Karnoly jako jakéhosi zkušebního projektu, kde by se poznalo, jestli bude o tuto službu ve městě vůbec zájem, dříve než se pro ní zbytečně vybudují zbrusu nové a nákladné prostory.

Město tehdy údajně nabbídku odmítlo a skutečně postavilo parkovací dům nový. Jak známo, dnes víceméně zeje prázdnotou.

Lidé: Karnola je symbol zmaru

Osud opavského areálu bývalé Karnoly není lhostejný ani většině Opavanů. Téměř všichni, které naše redakce oslovila, jej považuje za nedílnou součást města, z níž se postupem času stala ostudná připomínka dávných časů a přáli by si, aby se s objektem už cokoli udělalo.

„Karnola je památka, a proto bych ji v žádném případě nenechal zbourat. Něco se s tím ale dělat musí. Je už to spoustu let, kdy jen chátrá a stala se skoro dokonalým symbolem zmaru," nechává se slyšet kupříkladu devětatřicetiletý IT technik Robert Berka.

Přizvukuje mu i dvaapadesátiletá kadeřnice Růžena Mikšová: „Není to hezký pohled. Nevím, jestli ten barák patří městu, nebo komu, ale myslím si, že už by bylo načase s tím jeho stavem něco dělat. Vždyť to je ideální nemovitost například na byty. A je plno mladých rodin, které teď marně shánějí bydlení."

Podobný názor pak sdílí i pětačtyřicetiletý stavař Lubomír Kašný: „Je z toho ruina a přitom si nemyslím, že by bylo zase až tak drahé celé to opravit a něco tam udělat. Je jedno co. Mohly by tam být obchody nebo třeba i byty. Ale po těch letech už tomu moc nevěřím. Spíš si myslím, že podobně teď skončí i starý Breda," dodává nakonec pesimistickou předpověď.

Autor: Tomáš Pustka

5.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies