Voda je také hlavní kámen úrazu při pěstování jeho oblíbených kávovníků. „Nejčastější chybou je přehnané zalévání. Potřebují vodu teprve v okamžiku, kdy začnou vadnout," vysvětluje odborník, který exotické rostliny pěstuje přes třicet let. V pátek o nich přednášel také na brněnském Týdnu kávy, který končí ve středu.

Jinak ale podle něj kávovník není příliš náročná rostlina. „K oknu do paneláku je ideální," radí Urbánek.

Poprvé se s ním setkal před čtyřiceti lety. „Při prohlídce libereckých skleníků mě krásná rostlina s lesklými listy a červenými plody hned upoutala," vzpomíná pěstitel.

Tehdy o ní moc nevěděl. „Na výstavu svých obrazů jsem jednou donesl kávovník a nabídl lidem, ať ochutnají sladké oplodí, které obaluje zrna," vypráví Urbánek.

Na červené bobule se tehdy vrhly především děti. „Že má tato část rostliny několikanásobně větší obsah kofeinu než hotová káva, jsem se dozvěděl až mnohem později," směje se pěstitel.

S vychutnáváním nápoje z vlastních kávových zrn je to ale složitější. „V pražírnách berou jen větší množství, které v domácích podmínkách nevypěstuju," říká.

Ani pražení na pánvi se mu neosvědčilo. „Káva pak chutnala pak po spálenině," popisuje. Pije tedy radši nápoj z jižní polokoule, kde je také mnohem kvalitnější. „Své kávovníčky pěstuju jen pro potěšení," dodává Urbánek.

BARBORA KUBOVÁ