Vyplývá to z údajů plzeňské pobočky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Naopak nejvyšší věkový průměr mají Slovany, Doubravka a centrální obvod (42-44 let).

„Je to dáno tím, že se u nás asi před deseti lety ve dvou lokalitách postavily nové domy, nastěhovali se sem mladí a omladili jsme se," říká starosta Malesic Miroslav Cudlman. A tomu odpovídá i složení osmisethlavého obvodu. Přibližně 150 zdejších lidí je ve věku od 30 do 39 let a stejný počet je i dětí do 15 let. Naopak lidí nad 65 let tu žije pouze padesát. A podobně je na tom i Lhota s více než 1000 obyvatel, Litice (2000 lidí) nebo Černice (1400 lidí). Je jen perličkou, že v Malesicích je zároveň nejvyšší podíl svobodných lidí – více než 41 procent místních. Mladé rodiny zkrátka mnohem více lákají okrajové obvody než život v centru města.

Jednou z nejstarších částí Plzně je čtvrtý obvod. „Máme hodně seniorů, ale pak až děti. Chybí nám lidé mezi 40 až 50 lety," říká starosta Michal Chalupný. Vysvětluje to tím, že se jen minimálně obměnili lidé v panelácích ze 60. a 70. let. „Když dnešní střední generace zakládala rodiny, bydlení tu prostě nesehnala," říká. Věkový průměr obvodu snižují lidé z tzv. satelitů v Červeném Hrádku a Újezdu. V souvislosti s další výstavbou se sice mluví o Švabinách, ale stále ještě není změněn územní plán. 

Ani Malesice se v příštích letech příliš rozrůstat nemohou a nebudou. „Stále nám chybí kanalizace a vodovod, to by ale mělo platit město. Bez toho nelze stavět nejen byty nebo domy, ale ani nové silnice," říká starosta Cudlman.

Do Plzně se lidé stěhovali ve velkém do 90. let minulého století, kdy se ve velkém stavělo zejména na Lochotíně. „Tehdy Plzeň jako metropole doslova nasávala populaci z okolních obcí," upozorňuje ředitel plzeňské pobočky ČSÚ Miloslav Chlad. Pak se ale masivní výstavba panelových domů zastavila a v polovině 90. let naopak lidé díky nízkým cenám začali skupovat parcely v okolí Plzně.

Připočteme-li k tomu i slabé ročníky, které tehdy měly rodinu, je vysvětlení toho, proč se Plzeň začala pomalu vysidlovat, jasné. Tento pokles počtu obyvatel se zastavil až před necelými deseti lety, kdy rodiny začaly zakládat silné ročníky. A také se do Plzně stěhují cizinci.

„Je to jako kyvadlo, obyvatelstvo se stále přelévá sem a tam. V příštích letech se dočkáme toho, že lidé, kteří nyní postavili domy v satelitech, zestárnou a začnou jim chybět služby, hlavně zdravotní péče. Lékaře budou potřebovat častěji. A pak začnou uvažovat o návratu do města," míní statistik Chlad. To je podle něj ale otázka ne několika let, ale spíše desetiletí.