VYBERTE SI REGION

Kde se vzalo stavění betlémů?

Jesličky se do domácností rozšířily v 18. století. Císař Josef II. totiž tehdy zakázal vystavování velkých betlémů na veřejných prostranstvích, neboť podle něho byl tento způsob připomenutí narození Páně „církve nedůstojný a přímo dětinský". Lidé si proto jesličky v malém měřítku přenesli k sobě domů.

24.12.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Thinkstock.com

Jesličky patří k tradičním symbolům Vánoc. V Česku se staví zhruba od roku 1562. Tento zvyk je spojován s příchodem jezuitského řádu do Čech. Byli to právě jezuité, kdo postavili první jesličky v Praze. Tím, že figury byly trojrozměrné, měly vzbudit v divácích pocit, že jsou účastníky děje. Příběh zázraku svaté noci byl mezi lidmi velmi oblíbený, protože skutečnost, že se Ježíš narodil ve chlévě a strádal zimou jako běžní smrtelníci, mu dávala silný emocionální podtext.

Zpočátku se betlémy stavěly hlavně na veřejných prostranstvích, až postupně se začaly šířit i do domácího prostředí. Katolická církev, která se snažila Čechy s jejich „kacířskou" husitskou historií obrátit na pravou víru, stavění jesliček podporovala.

Císařův zákaz

Velké rozšíření betlémů do domácího prostředí přineslo 18. století. V roce 1782 totiž vyšlo nařízení císaře Josefa II., kterým zakazoval vystavování betlémů v kostelích, protože tento způsob připomenutí narození Páně byl podle názoru císaře „církve nedůstojný a přímo dětinský". Mnoho krásných velkých betlémů bylo poté bohužel nenávratně zničeno.

Dalším důsledkem ale bylo, že prostý lid – sedláci, řemeslníci či měšťané, kteří byli na betlémy zvyklí, si je přestěhovali v menším měřítku do svých příbytků. Zákaz způsobil i sociální problém pro tvůrce velkých kostelních betlémů, kteří aby se uživili, začali tvořit malé kopie velkých betlémů.

Jesličky z papíru

Chudí lidé samozřejmě hledali způsoby, jak k jesličkám přijít co nejlevněji. Ti zruční si je dokázali vyřezat nebo namalovat sami, ostatní dávali možnost výdělku truhlářům, vyučeným malířům či studentům, kteří jim jesličky vyrobili. Nejlevnějším způsobem, jak si betlém opatřit, bylo zakoupit papírové tištěné archy, které byly vydávány díky rozvíjejícímu se knihtisku.

V Česku jsou nejstarší zachované černobílé archy jesliček z přelomu 18. a 19. století, od firmy Balzer v Praze. Uložené jsou dnes v grafické sbírce Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Zákaz vystavování betlémů na veřejných místech byl po smrti císaře postupně zapomenut a přibližně od roku 1825 se jesličky opět postupně vrátily do kostelů a na další veřejná místa. V domácnostech lidí však již natrvalo zůstaly také.

Postupně začalo působit poměrně hodně tiskáren, které dodávaly ve velkém množství jesličkové archy k vystřižení. O umělecké kvalitě rozhodovali malíři předloh. Velmi oblíbené byly například archy Mikoláše Alše nebo Josefa Lady. Mnohé rodiny věnovaly stavění těchto betlémů velkou péči. V oblibě byly též trojrozměrné skládací papírové betlémy, které většinou pocházely z německy mluvících zemí.

Vážnost, které se betlém těšil, dokazují rodinné záznamy, které se vpisovaly na zadní stranu hlavního betlémového dílu nebo na víko krabice, kam byl betlém ukládán. Tyto zápisy byly srovnatelné s těmi, které si naši předkové psali třeba do modlitební knížky. Pokud jde o betlémy dřevěné či z jiných materiálů, například z vosku, figurky se daly sehnat třeba na mikulášských trzích nebo přímo u řezbářů.

Ve velkém množství se jesličkové postavičky do domácích betlémů řezaly v oblasti měst Králíky, Šluknov, Příbram, Třešť, Jihlava či Svitavy. Příbramsko proslavily nejen figurky dřevěné, ale též vosková Jezulátka nebo chlebáčci.

Ránu betlémářství v českých zemích zasadila první světová válka. Lidé, kteří prošli jejím peklem, už často po návratu na výrobu figurek nenavázali.

Putování za betlémy
- Velmi zajímavým průvodcem po nejkrásnějších betlémech České republiky je kniha Putování za betlémy autorů Milana Zábranského a Jana Roda (nakladatelství Grada).
- Na krásném papíře najdete jednak pěkné fotografie a zároveň zajímavé povídání o historii betlémářství, především o jednotlivých nejcennějších betlémech v Česku.

Denisa Haveldová, zdroj: Putování za betlémy, nakladatelství Grada

Autor: Redakce

24.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies