VYBERTE SI REGION

Kdo špiní fasády domů nejen v Ostravě? Pavouček z jihu

Všimli jste si černých fleků na fasádách některých domů v Ostravě? Myslíte si, že jde o plísně a majitelé domů se o fasády nestarají? Tak to byste hádali špatně. Černé fleky jsou totiž „dílem" malého pavoučka cedivečky zápřední.

7.9.2012 6
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Zhruba třímilimetrový pavouček cedivečka zápřední už se „usídlil“ i na fasádách v centru Ostravy.

Zhruba třímilimetrový pavouček cedivečka zápřední už se „usídlil“ i na fasádách v centru Ostravy.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Fasádám sice pavoučci přímo neškodí, ale když se na nich usadí, začínají se často objevovat tmavé fleky.

Majitel ostravské stavební společnosti Intoza Tomáš Závada si všiml pavouka na fasádách domů už před několika lety. „Myslím, že u nás v Ostravě přispívá k tomu, že přibývá černých fleků na fasádách, i velmi znečištěné ovzduší plné prachu. Ten se v těch pavučinkách zachytává. Taková budova s tmavými fleky pak nevypadá moc pěkně. Máme zkušenost s jednou naší historickou vilou. Tu jsme před pěti lety rekonstruovali, už v roce 2010 jsme ale nátěr obnovovali, protože nám tam už zmíněný pavouček udělal neplechu. Nedávno jsem si vilu prohlédl zvenku a už se tam opět objevují pavučiny," popsal svou zkušenost Tomáš Závada.

Zhruba třímilimetrový pavouček cedivečka zápřední už se „usídlil“ i na fasádách v centru Ostravy.

Pavouček „přiletěl" ze Středomoří

„V zásadě škodí hlavně druh pavouků z čeledi cedivečkovitých, který se nazývá Dictyna civica (česky cedivečka zápřední). U nás byl zatím zaznamenán pouze ve větších městech, hlavně pak v teplejších oblastech. Žije ale v celé Evropě kromě jejích nejsevernějších částí, tedy Skandinávie, Britských ostrovů a Pobaltí. Je znám z celého Středomoří (včetně severní Afriky), stejně jako do severní Evropy doputoval i do Severní Ameriky," vysvětluje Milan Řezáč z oddělení entomologie Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.

Podle něj se k nám tento druh pavouka rozšířil poměrně nedávno z jihu.

„Snad to bylo způsobeno vlivem oteplování klimatu. První nález tohoto druhu pavouka u nás je z roku 1982, kdy byl zaznamenán v Praze. Od té doby nálezy přibývají," dodává Řezáč.

„Šíření pavouků pomáhá vítr, který jim umožňuje, aby se mohli dále přenášet na vláknu, které si sami vyrobili. Tento způsob šíření se anglicky trefně nazývá ballooning, Češi tomu říkají babí léto," domnívá se Milan Řezáč.

Proč se šíří tak rychle?

Podle něj zatím není jasné, zda je pravdivé tvrzení, že cedivečka zápřední nemá u nás žádného přirozeného nepřítele. „Může to hrát roli, ale ví se o tom zatím dost málo. Obecně platí, že v nově kolonizovaných územích jsou živočichové napadáni méně parazity a predátory. Jen ale do té doby, než si na ně zvyknou místní, nebo za nimi doputují nějací z jejich domoviny," vysvětluje dále Milan Řezáč.

Také Zdeněk Majkus z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který se studiu pavouků věnuje několik desetiletí, Deníku potvrdil, že pavučinky na fasádách vytváří cedivečka zápřední.

Lákají je hlavně světlé fasády

„Je známo, že tyto pavouky více lákají světlejší fasády. Vytváří na povrchu fasád okrouhlé pavučinky o průměru zhruba pět, někdy až osm centimetrů. Na ně se chytají kromě drobného hmyzu, jenž uvedeným pavoukům slouží jako potrava, i další nečistoty, hlavně prach. Na fasádě tak vznikají shluky skvrn, především v blízkosti lamp či jiného osvětlení," vysvětlil odborník z ostravské přírodovědecké fakulty.

Zhruba třímilimetrový pavouček cedivečka zápřední už se „usídlil“ i na fasádách v centru Ostravy.

Podle něj je tento druh pavouka velmi silně vázán na člověka, volně v přírodě se nevyskytuje.

„Tento pavouk je velmi malý, samička je větší a dosahuje délky tři až tři a půl milimetru. Sameček je zhruba o půl milimetru menší," upřesnil Zdeněk Majkus z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

OTÁZKA NA ODBORNÍKA: 

Existuje způsob, jak se pavouka, který „špiní" fasády, zbavit?

Odpovídá RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., z oddělení entomologie Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze:

Hned v úvodu chci upozornit, že pavouci omítku nijak nenarušují je to tedy jen otázka estetická. Existují pesticidy zabíjející pavouky. Ale účinnost je stejná, jako když je zametete koštětem za nějaký čas fasádu osídlí znovu. Koště je navíc levnější. Lze přistoupit také k preventivním opatřením pavouci si stavějí sítě hlavně na místech, která jsou v noci osvětlená - světlo v noci přitahuje hmyz, a tak tam mají dostatek kořisti. Taky lze doporučit hodně hladkou omítku, na které se pavoukům špatně stavějí sítě. Možná nejlepším řešením je nepoužívat na fasády křiklavě světlé barvy, na kterých jsou zaprášené pavučiny obzvlášť kontrastní. 

Zhruba třímilimetrový pavouček cedivečka zápřední už se „usídlil“ i na fasádách v centru Ostravy.

Autor: Břetislav Lapisz

7.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
9 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
1 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies