Kdo špiní fasády domů nejen v Ostravě? Pavouček z jihu

Fasádám sice pavoučci přímo neškodí, ale když se na nich usadí, začínají se často objevovat tmavé fleky.

Majitel ostravské stavební společnosti Intoza Tomáš Závada si všiml pavouka na fasádách domů už před několika lety. „Myslím, že u nás v Ostravě přispívá k tomu, že přibývá černých fleků na fasádách, i velmi znečištěné ovzduší plné prachu. Ten se v těch pavučinkách zachytává. Taková budova s tmavými fleky pak nevypadá moc pěkně. Máme zkušenost s jednou naší historickou vilou. Tu jsme před pěti lety rekonstruovali, už v roce 2010 jsme ale nátěr obnovovali, protože nám tam už zmíněný pavouček udělal neplechu. Nedávno jsem si vilu prohlédl zvenku a už se tam opět objevují pavučiny," popsal svou zkušenost Tomáš Závada.

Pavouček „přiletěl" ze Středomoří

„V zásadě škodí hlavně druh pavouků z čeledi cedivečkovitých, který se nazývá Dictyna civica (česky cedivečka zápřední). U nás byl zatím zaznamenán pouze ve větších městech, hlavně pak v teplejších oblastech. Žije ale v celé Evropě kromě jejích nejsevernějších částí, tedy Skandinávie, Britských ostrovů a Pobaltí. Je znám z celého Středomoří (včetně severní Afriky), stejně jako do severní Evropy doputoval i do Severní Ameriky," vysvětluje Milan Řezáč z oddělení entomologie Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.

Podle něj se k nám tento druh pavouka rozšířil poměrně nedávno z jihu.

„Snad to bylo způsobeno vlivem oteplování klimatu. První nález tohoto druhu pavouka u nás je z roku 1982, kdy byl zaznamenán v Praze. Od té doby nálezy přibývají," dodává Řezáč.

„Šíření pavouků pomáhá vítr, který jim umožňuje, aby se mohli dále přenášet na vláknu, které si sami vyrobili. Tento způsob šíření se anglicky trefně nazývá ballooning, Češi tomu říkají babí léto," domnívá se Milan Řezáč.

Proč se šíří tak rychle?

Podle něj zatím není jasné, zda je pravdivé tvrzení, že cedivečka zápřední nemá u nás žádného přirozeného nepřítele. „Může to hrát roli, ale ví se o tom zatím dost málo. Obecně platí, že v nově kolonizovaných územích jsou živočichové napadáni méně parazity a predátory. Jen ale do té doby, než si na ně zvyknou místní, nebo za nimi doputují nějací z jejich domoviny," vysvětluje dále Milan Řezáč.

Také Zdeněk Majkus z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který se studiu pavouků věnuje několik desetiletí, Deníku potvrdil, že pavučinky na fasádách vytváří cedivečka zápřední.

Lákají je hlavně světlé fasády

„Je známo, že tyto pavouky více lákají světlejší fasády. Vytváří na povrchu fasád okrouhlé pavučinky o průměru zhruba pět, někdy až osm centimetrů. Na ně se chytají kromě drobného hmyzu, jenž uvedeným pavoukům slouží jako potrava, i další nečistoty, hlavně prach. Na fasádě tak vznikají shluky skvrn, především v blízkosti lamp či jiného osvětlení," vysvětlil odborník z ostravské přírodovědecké fakulty.

Podle něj je tento druh pavouka velmi silně vázán na člověka, volně v přírodě se nevyskytuje.

„Tento pavouk je velmi malý, samička je větší a dosahuje délky tři až tři a půl milimetru. Sameček je zhruba o půl milimetru menší," upřesnil Zdeněk Majkus z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

OTÁZKA NA ODBORNÍKA: 

Existuje způsob, jak se pavouka, který „špiní" fasády, zbavit?

Odpovídá RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., z oddělení entomologie Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze:

Hned v úvodu chci upozornit, že pavouci omítku nijak nenarušují je to tedy jen otázka estetická. Existují pesticidy zabíjející pavouky. Ale účinnost je stejná, jako když je zametete koštětem za nějaký čas fasádu osídlí znovu. Koště je navíc levnější. Lze přistoupit také k preventivním opatřením pavouci si stavějí sítě hlavně na místech, která jsou v noci osvětlená - světlo v noci přitahuje hmyz, a tak tam mají dostatek kořisti. Taky lze doporučit hodně hladkou omítku, na které se pavoukům špatně stavějí sítě. Možná nejlepším řešením je nepoužívat na fasády křiklavě světlé barvy, na kterých jsou zaprášené pavučiny obzvlášť kontrastní.