VYBERTE SI REGION

Koleje, podnájem, nebo družstevní byt? Studenty zajímá hlavně cena

Praha - Kolik budu platit v Praze za ubytování? S kým vším budu sdílet sociální zařízení? A jaká bude dostupnost do centra, kde sídlí moje fakulta? Takové otázky si kladl na konci června čerstvý maturant Jaroslav Adamus z Vysočiny, který se dostal na svou vysněnou vysokou školu - Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy.

25.9.2013
SDÍLEJ:

KOLEJ NEBO PRIVÁT? Na bydlení na vysokoškolských kolejích nedají mnozí studenti dopustit. Mnoho jejich spolužáků už ale dává přednost bydlení v soukromí.Foto: Deník/ Václav Pancer

A protože si spočítal, že ho studium v hlavním městě vyjde každý měsíc na několik tisíc korun, rozhodl se pro tu nejlevnější variantu ubytování. Pro koleje na Jižním Městě. „Byla to cena, která rozhodla. Za něco málo přes tři tisíce korun bych v Praze těžko našel nějaké bydlení," sdělil.

Do budoucna vysokoškolský student Jaroslav nevylučuje, že by šel například do podnájmu. Ale i tato varianta by byla opět vázaná na finance.

„Když už se tu člověk zabydlí, má kamarády či přítelkyni, práci nebo pořádnou brigádu, je možné o tom uvažovat. Určitě to má své výhody," říká Jaroslav, který se už zítra stěhuje na kolej Vltava na Jižní Město.

Po kolejích jsou to právě podnájmy, které se u tisíců studentů těší velké oblibě. Cena je však řádově dvakrát vyšší. Přesto na ně někteří nedají dopustit. To je příklad i Petry Jiráskové ze severní Moravy, která v metropoli třetím rokem studuje právo.

„Koleje, i když byly nejlevnější, jsem zavrhla okamžitě. Slyšela jsem, že některé koleje mají docela přísné řády. V podnájmu na Vinohradech mě nikdo nekontroluje, mému domácímu ani nevadí pes, kterého jsem si z domova přivezla," pochvaluje si studentka, která v Praze plánuje po škole zakotvit. Nejspíš natrvalo.

Vlastní bydlení? Ano, ale bez hypotéky

„Vystřídala jsem několik hůře placených brigád, které jsem ale v začátcích studií uvítala. Přes půl roku už mám ale slušně placenou práci na půl úvazku, navíc mám příslib, že tam nastoupím po škole nastálo," popisuje Petra Jirásková, která je zatím v podnájmu spokojená, v budoucnu chce ale bydlet ve vlastním. Hypotéka je však to poslední, co by chtěla na začátku pracovní kariéry řešit.

Nejdřív investice, pak měsíční splátky

A právě všichni ti, kteří hypotéku nechtějí (nebo na ni kvůli přísnějším pravidlům nedosáhnou), mohou využít nové možnosti - pořízení družstevního bytu. Jak to funguje?

Družstevník složí členský vklad, který se pohybuje ve výši 25 až 30 procent ceny bytu. Zbytek ceny pak splácí formou měsíčních splátek v nájemném. „S malou pomocí například rodičů a možností spolubydlení je toto tedy investice do budoucnosti mladého člověka, která se určitě vyplatí," vysvětluje Anna Ježková, předsedkyně jednoho z družstev.

Byt jako investice do budoucna

Družstevní vlastnictví tedy kombinuje nájemní vztah s právem na budoucí vlastnictví. Místo měsíčního placení nájmu se studentovi finance, které do tohoto typu bydlení jako družstevník vloží už během studia, zhodnotí jako investice. Družstevní byt se dá vždy pronajmout, což studenti ocení například při delší zahraniční stáži. Dá se také prodat po ukončení studia, pokud by nesloužil jako následné bydlení.

„V družstevním vlastnictví se neplatí daň z nemovitosti ani daň z převodu nemovitosti, umožňuje to tak flexibilnější a levnější nakládání s bytem," doplňuje další výhodu družstevního bytu Anna Ježková.

Deníkem oslovení studenti se shodují, že družstevní byt může být dobrá investice. „Ale určitě to není dostupné pro každého, stejně tak jako hypotéka. Když nemají vaši rodiče pár set tisíc navíc, nebo vám nespoří na knížku, těžko si můžete vstupní investici dovolit," myslí si student marketingové komunikace Martin Novotný.

Autor: Veronika Cézová

25.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
6

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Motorizovaný surf – JetSurf

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Historici bojují za Transgas, žádají ministra o pomoc

Historikové umění z vysokých škol protestují proti kroku ministerstva kultury, které odmítlo prohlásit budovy bývalého Transgasu v Praze za kulturní památku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies