Proti předpisům se postavila firma BigBoard. Zastupitelstvo následně vyzvalo radu k odkladu účinnosti do roku 2016. Podle primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) to ale nepřichází v úvahu, předpis je prý zastaralý. Nové předpisy vejdou v platnost v říjnu.

„Pražské stavební předpisy nastolují pravidla pro stavění, což komora z podstaty vítá," řekl dnes novinářům její předseda Ivan Plicka. Architektům se ale nelíbí, jak se jednoduché a odborné téma stává předmětem kampaně, která není podle nich vedena korektně. „Jednak téma politizuje, jednak blokuje snahu dospět k nějakému řešení. Pražské stavební předpisy jsou natolik vážné téma, že by se o něm mělo jednat korektně," říká předseda ČKA.

Podle architekta Ladislava Lábuse, který učí na Fakultě architektury ČVUT, se v kampani stala neobvyklá věc, kdy "jedna byznysová skupina napadá druhou – developery. Zneužívá přitom podle něj posunutého významu slova developer, které je kvůli některým negativním příkladům nerespektování místa a kontextu stavby v tuzemsku spíš hanlivým označením.

Omezení rozšiřování města

„Slovo ale původně znamená rozvíjet. Rád bych žil v době, kdy roli developerů hrály města a obce. To, že z této role vystoupily, vede k tomu, že někdy komerční zájmy převládají nad těmi soukromými. To ale není problém developerů, to je problém nás všech," řekl architekt. „Pražské stavební předpisy omezují rozsah reklamy, ale omezují i developery. Ale umožňují, že se bude moci v Praze normálně stavět, že bude vznikat bloková zástavba," doplnil.

Podle předpisů nebudou moci vznikat nové samostatně stojící billboardy, a až těm současným skončí platné stavební povolení, firmy budou muset obří reklamní poutače a plochy odstranit. Kromě regulace reklamy nad šest metrů čtverečních předpisy omezují rozšiřování města na úkor volné krajiny a upřednostňují zástavbu proluk a nevyužívaných ú­zemí.

Vracejí se k pojmům uliční čára, stavební čára a regulovaná výška budovy, které určují základní parametry pro posouzení stavby. Pro posouzení výškových hladin poslouží 3D model Prahy. Předpisy také ruší požadavky na proslunění obytných místností – to však neznamená, že by v domech mělo být méně denního světla. Požadavky na proslunění místností byly v předpisech z doby masového stavění panelových domů, které byly často přesluněné a v bytech bylo příliš teplo.