VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komunitní zahrada: lidé na ní pěstují rostliny i dobré vztahy

Ze zastávky autobusu na Opatově to do komunitní zahrady Vidimova není daleko. Objevit místní zahrádkářský klenot dá ovšem trochu zabrat. „Vy myslíte to bio a tak?" odpovídá mi zmateně kolemjdoucí žena s poněkoud nepochopeným výrazem ve tváři, když se ptám po komunitní zahradě.

12.9.2015
SDÍLEJ:

Komunitní zahrada slouží nejenom k zahradničení, ale také jako místo k setkávání. V pražské zahradě Vidimova mají kolem třiceti členů a plánují se do příští sezony rozrůst.Foto: DENÍK/Václava Burdová

Mezi panelovými domy sídliště na Praze 11 je zahrada perfektně skryta ve dvoře místního živnostenského úřadu. K otevřené bráně přicházím za zvuků sekačky. Karel, místní pracovník, pečlivě upravuje travní povrch. Později se dozvídám, že je jedním ze zaměstnanců obecně prospěšné společnosti Kokoza, která provozuje místní zahradu a mimo jiné také projekt na podporu lidí se zkušeností s duševní nemocí.

„Cílem tohoto projektu a Kokozy je demystifikovat lidi s duševním onemocněním a zařadit je do společnosti. Proto je dobré, že tu pracujeme o komunitní dny," vysvětluje Roman Kocek, vedoucí integrační dílny. V současnosti takto pro Kokozu pracují na stálo čtyři lidé. Kromě trávníku se starají o celkovou údržbu zahrady a také vyrábí z palet dřevěné ohrádky na záhonky.

Ještě, než je ale možné z palet něco postavit, musí se rozebrat na jednotlivá prkna. S úsměvem na tváři a nářadím v ruce se o tento úkol stará Lukáš Vančura, další z místních pracovníků „Tahle práce mě baví, přijde mi jako velmi smysluplné," pochvaluje si své zaměstnání v Kokoze a z prken mezi tím zručně vytahuje jeden hřebík za druhým.

Zájem narůstá

Dvůr za budovou živnostenského úřadu navíc vypadá jako příjemné místo k práci, zahradničení i setkávání. Zhruba uprostřed dvora se nachází úhledné záhonky s bylinkami a květinami. Kolem nich se zleva tyčí vyvýšené dřevěné záhonky. I když už bude sezona pomalu končit, půda v nich je stále plná rostlin. To samé platí i o nízkých záhoncích na druhé straně dvora. Dohromady jich tu je kolem třiceti, stejně jako členů zahrady.

Do příštího roku plánuje koordinátorka této komunitní zahrady Vidimova Kateřina Procházková počet záhonků navýšit. Zahrada funguje druhý rok a začínala s pouhými šesti členy. Pak se na sídlišti možnost zahradničení rozkřikla a lidí přibylo. A zájemci se mohou přidávat dál. Sezona začíná vždy v dubnu a roční členství vyjde na 500 korun, za které zahradníci získají kompletní záhonek. Sehnat si musí pouze sazeničky.

„Přišli jsme na den otevřených dveří. Místní zahrada nás zaujala. Zjistili jsme, že nám pouze balkon na pěstování nestačí," popisuje mi během pletí záhonku Kristína Kralovič. Na její práci dohlíží chundelatý psí společník Ace.

Další členka zahrady Marcela k zahradničení dříve tak kladný vztah neměla. „K pěstování jsem měla odpor, protože v 60. a 70. letech vznikaly zahrádkářské kolonie. Tatínek pěstoval okurky na prodej. Všichni chodili k vodě a já jsem musela nejdřív na okurky," vypráví a mezi tím zručně přesazuje salát.

Komunitní dny se tam konají každý čtvrtek od čtyř do šesti hodin odpoledne. Kolem půl páté se začíná komunita lidí scházet. V zahradě je kolem desítky dospělých a zhruba stejný počet dětí. A právě scházení se je vedle pěstování zeleniny hlavním cílem zahrady. „Lidé se občas zarazí a ptají se, co to vlastně je ta komunitní zahrada. Jedná se o odvozeninu od pojmu sdružovat se. Jde o to trávit spolu čas venku," vysvětluje Kateřina Procházková.

Její snahou je vytvořit z komunitní zahrady prostor, kde se budou lidé rádi scházet. „Časem přibude pískoviště a snad i houpačka. Lidé na sídlišti mohou jít s dětmi na hřiště. Zde je jako bonus zahrádka. Děti si občas odběhnou, něco zalijí a získají větší přehled o tom, že se zelenina pěstuje v zemi," dodává s poukazem na vzdělávací charakter komunitních zahrad.

Kompostovat může každý

Velký důraz kladou lidé z místní zahrady na kompostování. Zapojit se mohou všichni z okolí. Kompost místní zahrady se nachází hned u plotu. Každý sem může hodit rostlinný odpad jednoduše přes plot z ulice Jažlovická. Vedení zahrady se tomu nebrání, naopak. Jakmile získá svolení, přibudou u plotu cedule s návodem, jak správně kompostovat.

„My v Kokoze říkáme, že bio odpad je poklad, protože ze šlupek a všeho rostlinného, co lidé vyhazují, se utvoří kompost, který se dá dál používat na pěstování. Podle mě je kompostování naprosto zásadní," vysvětluje Kateřina Procházková a popisuje budoucí projekty, kterými by chtěla kompostování v Praze podpořit. Lidé by podle ní měli z přírody nejen brát, ale také ji začít něco vracet a právě kompostování je dobrým způsobem.

Místní zahrada je jediná na Praze 11, kde se dá veřejně kompostovat. Kromě toho stojí vedle dílny hnědé popelnice s odvětráváním ve víku, které slouží ke stejnému účelu. Zahrada je zájemcům půjčuje zdarma.

Jen co se usadím na lavičce pod jedním ze vzrostlých stromů, které zde poskytují příjemný stín a ochranu před sluncem babího léta, přichází za Kateřinou Procházkovou maminka s kočárkem a ptá se po papírových sáčcích. Další prostředek, kterým zde podporují kompostování. Člověk papírové kompostovatelné sáčky doma jednoduše naplňuje bioodpadem a pak je odnese na kompost. Pytlík buď vysype, nebo ho také vyhodí na kompost.

Kolem šesté hodiny se osazenstvo zahrady mění a na řadu přichází workshop. Tématem je výroba vermikompostéru. Stačí tři uzavíratelné nádoby, vrtačka, lepidlo, ostrý nůž a v neposlední řadě trochu zručnosti. Po výkladu a instruktáži odcházím zhruba po hodině s vlastním kompostérem v ruce i já. Teď už stačí jen dovnitř nasadit kalifornské žížaly a začít je krmit domácím bioodpadem.

Co patří a nepatří do kompostuANO: slupky od ovoce a zeleniny, zbytky vařené zeleniny, kávová sedlina, suché pečivo, hnědý nepotištěný papír (krabice, kartony od vajec)

NE: zbytky živočišného původu (mléčné výrobky, maso apod.)

Autor: Václava Burdová

12.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
59 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

Jablonec selhal, od Příbrami dostal čtyři góly. Opět jí pomáhá zachránit ligu

Jablonec nad Nisou – Nejhorší tým fotbalové ligy si vyšlápl na Jablonec. Příbram nasázela na Střelnici čtyři góly, zvítězila 4:2 a po 25. kole opustila poslední příčku.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies