VYBERTE SI REGION

Apartmány. Konec Krkonoš?

KRKONOŠE - Starostové a odborníci z krkonošského parku varují. Apartmánové rekreační domy ničí charakter hor a ani obcím nic dobrého nepřinesou.

21.11.2007 2
SDÍLEJ:

APARTMÁNOVÉDOMYZAPLAVUJÍ KRKONOŠE. Jenže ty do českých hor nepatří.Foto: Archiv KRNAP

Obce, zastavte další výstavbu obřích apartmánových domův Krkonoších dřív, než bude pozdě. Nové rekreační objekty, které ani vzhledem, ani velikostí naprosto nerespektují okolí, začínají z center obcí pronikat na volné plochy. Když je nezastavíte, obsadí i volnou krajinu.

S touto výzvou se na všechna krkonošská města i obce vmemorandu obrací Krkonošský národní park v čele s jeho ředitelem Jiřím Novákem. Důvody k obavám jsou vážné.

Za posledních deset let se v Krkonoších postavilo, anebo se k výstavbě připravuje přes 3500 bytů. Do hor tedy pronikají satelity, které jsou ještě ke všemu významnou část roku, kdy není sezona, vylidněné.

Žádná výhoda pro obce

Ve zdejších obcích žije trvale asi padesát tisíc lidí. Z apartmánů moc mít nebudou. „Až na malé výjimky všechny služby fungují jen pro ubytované uvnitř areálu. Nakonec, stejně se většinou jedná o půjčovny lyží,“ popisuje Jiří Novák.

Obce podle něho příval apartmánových hostů naopak ekonomicky zatěžuje. „Musí se provozně postarat o obrovské množství lidí, kteří tu ale nemají trvalý pobyt, takže hradí zvýšený provoz z vlastní kapsy,“ vysvětluje ředitel.

Největší apartmánové sídliště v Krkonoších vyrůstá už čtyři roky na Horních Mísečkách nad Špindlerovým Mlýnem. Až se dostaví,mámít pět set lůžek v desítkách horských domů. Stovky dalších bytů vznikají v Harrachově, Špindlerově Mlýně a Peci pod Sněžkou. Nejedná se jen o novostavby, ale i rekonstrukce bývalých podnikových chat.

„Krkonošům nejhůře ublížila dvě období. Osmdesátá léta a podnikové odborové chaty – a dnešek,“ říká Jiří Novák.

Proti tomu, že souhlas například s výstavbou mísečského sídliště vydala správa národního parku ve druhé polovině 90. let, se Jiří Novák ohrazuje.

„Problém byl v tom, že správa parku v minulém desetiletí nenašla způsob, jak se tlaku investorů bránit,“ tvrdí.

Odborníkům z národního parku je samozřejmě jasné, že chtít úplně potlačit stavbu nových rekreačních objektů by byl nesmysl – lidé bohatnou a „druhé bydlení“ na horách láká čím dál víc.

Řešení je uměřenost

„Ani apartmány nejde šmahemodsoudit všechny.Ty do deseti pokojů a dvaceti ubytovacích míst jsou v pořádku. Ale důms padesáti pokoji do Krkonoš nepatří,“ je přesvědčen Jiří Novák.

Mimo město podle něj patří penziony, v zástavbě by se daly využít už stojící technické objekty.

„V obcích by se daly využít staré zavřené továrny, jako textilka v Rokytnici, papírny, kde by šlo zařídit rehabilitační centrum nebo kino. Ty se teď rozpadají a po rekonstrukci budou přínosem,“ uzavírá ředitel.

21.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies