VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé často chtějí alarm, až když je někdo vykrade

Ačkoli se blíží jaro, podle předpokladů i v tomto období přibývá vykradených rekreačních objektů.

22.3.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Drahomír Stulír

„Pro zlepšení situace máme již asi měsíc postavenou výjezdovou hlídku, která vyjíždí prověřovat signály z narušených objektů v součinnosti s policií,“ uvedl včera Raimond Krninský, spolumajitel jindřichohradecké firmy Elzy, která mimo jiné provozuje pult centrální ochrany.

Pokračoval, že před několika dny hlídka i zaznamenala úspěch, když vyjela prověřit signál z prodejny u nemocnice: „Pracovníci zjistili, že je objekt napadený, viděli i pachatele a mohli informace předat policii, která ho na místě činu zadržela.“

Podle Krninského tak velice efektivně spolupráce s policií zafungovala. Pořád je totiž jednodušší zloděje dopadnout na místě činu, než ho dohledávat. Na pult centrální ochrany se sbíhají signály z nejrůznějších objektů z celého okresu i z míst za hranicemi regionu, které pak firma může monitorovat.

„Může se jednat jak o signál nějaké poruchy, tak i o poplach, který operátor obsluhující pult vyhodnotí a podle okolností buď informuje majitele objektu na nějakou poruchu a podobně a nebo posílá na prověření náš výjezd, případně volá policii nebo strážníky,“ vysvětluje Krninský.

Planý poplach

Podle jeho kolegy, druhého ze spolumajitelů Petra Roubala je předností operátorů na pultu skutečnost, že většinu hlídaných objektů velice dobře znají, neboť zde i instalovali většinou zabezpečovacích zařízení. Poznamenal, že člověk, který obsluhuje pult, může díky zabezpečovacímu systému velice dobře sledovat, v kterých místnostech objektu se zrovna zloděj pohybuje.

Ne vždy ale za signál může nežádoucí osoba. „Zhruba sedmdesát procent poplachů je planých, způsobených nějakou nedbalostí ze strany vlastníka. Může to být například nezavřené okno, myš, zapomenutá kočka v bytě, ale také třeba sám majitel, který zapomene při vstupu do budovy odkódovat alarm. Proto se musí operátor každému poplachu věnovat, kontaktovat majitele a podobně,“ říká Krninský. Podle jeho slov je však lepší prověřit několik planých poplachů, než vykradená chata či chalupa.

Radši zaplatit, než litovat

„Obecně by si lidé měli uvědomit, že se žádný objekt vybavený mřížemi a sebelepším mechanickým zabezpečením nemůže sám bránit. Vždycky je dobré, aby o ataku byl někdo informován, aby někdo věděl, že se něco uvnitř děje. Aby signál nespustil jenom sirénu, kterou na odlehlém místě stejně nikdo neuslyší,“ míní Krninský. Poznamenává, že chataři a chalupáři většinou přicházejí s žádostí o instalaci zabezpečovacího zařízení pozdě. Teprve až když zažijí na vlastní kůži, jaké to je, když se jim někdo do rekreačního sídla vloupá.

Pak pochopitelně výše vzniklé škody spojená s následnými náklady na instalaci nějakého zabezpečení může být pro někoho nepříjemně vysoká.

„Samozřejmě nainstalování představuje určité výdaje, ale když si člověk uvědomí, že by musel několikrát za zimu na chalupu jet, aby se přesvědčil, zda ji někdo nenavštívil. Navíc tak může zabránit škodě na odcizených, mnohdy i cenných věcech, tak by se měly náklady vrátit v podobě ochráněného majetku,“ doplňuje technik Elzy Miroslav Kapusta.

Přitom lze podle specialistů zajistit praktický každý objekt, i někde v lesích. „Důležitý je zdroj elektrické energie a technologie jsou dnes tak vyspělé, že je možné využít přenos signálu vysílačkou, GSM bránou, ale i telefonem. Můžeme využít i kamery a internet na zjištění, co se třeba v domě děje,“ zdůrazňuje Krninský a dodává, že zabezpečení může být nejenom proti nežádoucím návštěvníkům, ale také třeba protipožární a podobně.

Autor: Lenka Novotná

22.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies