VYBERTE SI REGION

Lidé se stěhují na venkov, ale ne každý se s ním sžije

Přestože na Vysočině ubývá obyvatel, některé obce se v posledních letech podstatně rozrostly. Vrací se jim to, že nabídly hodně stavebních parcel, často i za dotované ceny.

12.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv

Kupříkladu v Panenské Rozsíčce na Jihlavsku žije 150 lidí, skoro o dvě třetiny víc než v roce 2004. Díky přílivu obyvatel dostávají obce více peněz od státu a mohou udržet školy. Podle některých starostů však rychlý rozvoj s sebou nese i zápory. Část lidí se v novém místě nehlásí k trvalému pobytu a děti vozí dál do školy ve městě.

Ve Štokách na Havlíčkobrodsku podle Českého statistického úřadu přibylo za minulých devět let 257 obyvatel a zkraje loňského roku tam žilo 1 797 lidí. „Řekl bych, že to má svůj rub i líc," míní starosta Pavel Královec. Ve Štokách bylo postaveno přes 140 rodinných domů. Díky přílivu rodin mohla být základní škole zrušena výjimka udělená kvůli nižšímu počtu žáků.

Podle Královce se ale část nových obyvatel ve Štokách nepřihlásila k trvalému pobytu a městys na ně žádné peníze od státu nedostává. Lidé přicházející z města se prý také moc neúčastní místního života a mají víc požadavků.

Za pravdu mu dává Jaroslav, který se po několika letech strávených v Ostravě vrátil zpátky do rodné Nové Vsi na Ledečsku. „K návratu mě přiměly dva důvody. Za prvé jsem už měl života v ostravské aglomeraci dost, přestože jsem tam měl celkem dobré zázemí, práci i přátele. A za druhé jsem v Nové Vsi zdědil dům. A o ten jsem se chtěl postarat," říká Jaroslav. Přiznává ale, že prozatím mnoho nových přátel nemá. „Ne, že bych byl nějaký morous, nebo člověk, který se ostatních lidí straní, ale za pracím dojíždím, a tak jsem doma pořádně vlastně jen o víkendech," vysvětluje a dodává: „Myslím si, že venkov moderní doba změnila, bohužel. Lidé přicházejí z měst, postaví si domy, ploty a žijí dál tak, jak byli zvyklí ve městě. To znamená víc sami pro sebe. A to je škoda, protože původní venkov, to byly hlavně lidské a sousedské vztahy, byť třeba někdy ne zcela harmonické."

Petr Jašek, který se před třemi lety přestěhoval z Třebíče do deset kilometrů vzdálené Trnavy, pronikl do venkovského koloritu vcelku rychle. „Netrvalo to dlouho. Jsem věřící a chtěl jsem být součástí farnosti. Tam se člověk seznámí velmi rychle," poznamenal Petr Jašek. Právě farní společenství vnímá jako hlavní oblast svého zájmu. „Kromě toho organizuji nedělní fotbálky, které se staly už pomalu tradicí," doplnil.

Příroda a klid

Díky své lásce k hudbě si zase našel přátele ve svém novém domově osmadvacetiletý skladatel klasické hudby Petr Koronthály, který se před rokem a půl přestěhoval z Prahy do malé vsi Pejškov u Čížkova, která je místní částí Pelhřimova. V Praze se narodil a vystudoval. „Ale Praha pro nás byla hrozně hektická, hledali jsme s rodinou větší klid. V Pejškově jsme ho našli. Máme rádi přírodu a děti můžeme vypustit ven a nemusíme se bát, že je zajede auto nebo že narazí na injekční stříkačku," říká muž, který ve vsi koupil chalupu i s pozemkem o velikosti 7 000 metrů čtverečních a vytvořil sad.

V Pejškově má trvalý pobyt. S manželkou se snaží zapojit i do místních společenských akcí, jako třeba masopust. „Nebyl to problém, protože místní lidé jsou otevření a přijali nás," vysvětluje Korontáhly, který si bližší přátele našel mimo jiné v pacovském pěveckém sboru Slavík, jehož se loni stal členem.

V Jamách, které jsou držitelem ocenění Vesnice Vysočiny roku 2013, mají s přistěhovalci dobré zkušenosti. „Minimálně dvě nové rodiny jsou aktivní, co se týče spolkové činnosti. Koupili starší dům, opravili ho a zapojili se do života v obci velice dobře," nechal se slyšet starosta Jiří Šikl. „Je vysoké procento lidí, kteří jsou dobří, ale jsou i tací, kteří se neumí bavit a jsou takříkajíc naštvaní na celý svět. Jsou lidé s pozitivním přístupem k životu a na druhé straně ti, kteří vždycky budou tvrdit, že všechno, co se udělá, je špatně. Je to prostě v lidech," říká Šikl.

Autor: Redakce, ČTK

12.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Výpravčí, jenž způsobil nehodu v Bavorsku, půjde do vězení

Berlín - Na tři a půl roku do vězení poslal dnes německý soud výpravčího, který v únoru zavinil nejhorší železniční neštěstí v Bavorsku za více než 40 let. Nehoda u obce Bad Aibling si vyžádala 12 mrtvých a téměř 90 zraněných. Muži, který hrál během služby hru na mobilním telefonu, hrozil až pětiletý trest vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies