VYBERTE SI REGION

Lidé z bytovek v Blansku upozorňují na tepelné ztráty

Blanenští nechtějí vyhazovat peníze oknem. V petici upozorňují na velké tepelné ztráty, přejí si svou kotelnu. Podle odborníků teplo ve velké míře neuniká a potrubí je opravené.

3.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Na to, že zaplatí každý rok spoustu peněz ze svých kapes zbytečně, upozorňují Blanenští z bytových domů, které jsou vytápěny centrálně. Podle lidí totiž dochází k tepelným ztrátám v potrubí. Na blanenskou radnici tedy poslali petici. Vedení Blanska odpovědělo tak, že nechalo prověřit energetickou koncepci města nezávislou firmou. I podle té dochází v některých místech ke ztrátám tepla, ovšem ne tak velkým, jak tvrdí iniciátoři petice.

Roztátý sníh na trávníku, pod kterým potrubí vede, zaráží třeba Petra Plhoně, který dělá v jedné z bytovek předsedu společenstva. „I to dokazuje, že ke ztrátám v potrubí dochází. V sídlišti Sever máme kotelnu K31, ke které míří rozvody dlouhé několik kilometrů. Z těch se teplo ztrácí, a to v takovém množství, že by vytápělo celý rok jeden bytový dům navíc. Podle vedení Zásobování teplem, které se stará o drtivou většinu bytových domů v Blansku, je potrubí postavené podle certifikace. Ve skutečnosti ale není zaizolované,“ upozornil Plhoň.

Ten navrhuje, aby zhruba každé čtyři domy měly dohromady svojí kotelnu. Tím se u každého z nich zkrátí délka potrubí a nebude tak docházet k tepelným ztrátám. Blanenští z většiny domů si však vlastní kotle pořídit nemohou. Jsou totiž vázaní smlouvou na patnáct let, kterou podepsali se Zásobováním teplem.

„Z této smlouvy nemůžeme odstoupit. Nezbývá než čekat do roce 2018, kdy vyprší její platnost. Svazuje nás také energetická koncepce města. Ta pochází z roku 2002 a vedení města ji dosud neaktualizovalo. Když ji Blansko vypracovalo, předpokládáme, že chce šetřit, ekonomicky vytápět a hledat lepší nízkoenergetické zdroje. To se ale neděje,“ upozornil Plhoň.

Stop vytápění trávníků

Stejný názor mají lidé z občanského sdružení Domov v souznění s přírodou. Poslali tak na radnici petici, kterou nazvali Konec vytápění blanenských trávníků. V ní napadají i zastaralou energetickou koncepci města. „Vývoj jde dopředu. Za deset let se objevily nové trendy ve stavebnictví i technice vytápění. Měly by se promítnout i do nabízených možností pro lidi z Blanska. Koncepce má přihlížet ke změnám, které nastaly. Lidé zateplují domy a někteří u nich staví vlastní kotelny. Na rozdíl od vedení města lidé umí počítat, ztráty tepla jsou obrovské,“ píší lidé v petici. Podle nich navíc zákon nařizuje tuto koncepci aktualizovat vždy po čtyřech letech.

Blanenští radní tvrdí opak. „Zákon nenařizuje městu, aby energetickou koncepci mělo. Proto ji ani nemusí aktualizovat. Nechali jsme ale udělat analýzu opatření k úsporám a podle výsledků se pak do aktualizace pustíme,“ uvedl místostarosta Blanska Jiří Crha s tím, že od roku 2002, kdy koncepce vznikla, ji opravdu nikdo neaktualizoval. Crha dále tvrdí, že pokud vedení města při probírání analýzy narazí na problémy, postaví se k nim čelem. „Dílčí problémy budeme řešit,“ dodal.

Studie: ztráty jsou

Studii k blanenské energetické koncepci zpracovala energetická agentura DEA. I podle jejích odborníků zákon Blansku nenařizuje tento dokument aktualizovat. Zvýšené tepelné ztráty ale opravdu u některých rozvodů tepla zjistili.

„Ve většině případů jsou však ztráty v mezích, které stanovuje Energetický regulační úřad. Tam, kde ztráty mez překračují, nemůžeme říct, že jsou závratné. Část těchto ztrát je možné odstranit zlepšením způsobu provozu kotelen a tepelných sítí,“ sdělil Tomáš Chudoba, jeden ze tří odborníků, kteří studii provedli.

Podle nich je u centrálně vytápěných blanenských bytovek cena tepla vyšší asi o dvacet procent. „Hlavní roli tu hraje spousta peněz, jež padly v roce 2002 na opravy velkých kotelen a potrubí, které lidé musí splácet v ceně tepla,“ zdůvodnil Chudoba.

Námitku lidí, že je potrubí neizolované, tvrdě odmítá ředitel firmy Zásobování teplem. „V roce 2003 jsme modernizovali soustavu centrálního zásobování teplem v Blansku. Vyměnili jsme třicet let staré energetické zařízení, jako jsou kotle či teplovodní kanály, které vykazovalo velké tepelné ztráty, za moderní. Zavedli jsme systém bezkanálového vedení tepla, kdy jsme přímo do terénu, do pískového lože, uložili kompletní ocelové potrubí včetně tepelné izolace,“ popsal ředitel Svatopluk Nezval.

Podle něj nový systém splňuje požadavky, aby tepelné ztráty byly minimální. Proč dochází k roztátí sněhu v trávnících nad potrubím, to Nezval vysvětloval lidem při nejrůznějších seminářích. „Udělám to znovu jednadvacátého února, kdy se setkáme s odběrateli tepla v Blansku,“ dodal.

Nezval dále upozornil, že k tepelným ztrátám dochází vždy, což je dané fyzikálním zákonem o šíření tepla. „K úniku tepla dochází u každého energetického zařízení, ať už u bytového domu, u teplovodních rozvodů soustavy centrálního zásobování teplem či u kotelen, domovních stanic nebo bojlerů na ohřev teplé vody. Jde o to, aby byly co nejmenší,“ míní Nezval.

Autor: Karolína Opatřilová

3.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies