Lidem, kteří chtějí na své zahradě mít dřeviny, radí, aby si dávali pozor při výsadbě. Pak už se dřevinám povede a ochrání je to i před škůdci.
Tomáš Vencálek- narodil se 13. června 1980 v Novém Městě na Moravě
- vystudoval zahradnickou školu v Malešicích a ČZU v Praze
- pět let pracoval v Dendrologické zahradě Průhonice, v Botanické zahradě Praha je půldruhým rokem kurátorem dřevin
Co teď v botanické zahradě kvete?
V čínské části roste zmarlika čínská, což je krásný kultivar. Má růžové krásné květy. Patří to do čeledi bobovitých, takže má motýlové květy, které známe například u hrachu, ale jsou hezčí a atraktivnější.
Má trojská zahrada v něčem výhodu oproti ostatním?
Je to nejteplejší území, které je srovnatelné s jižní Moravou nebo jižním Slovenskem. Máme výhodu v pěstování choulostivých dřevin, takže si můžeme dovolit i neopadavé stále zelené duby. Poměrně často se u nás setkáme spíše s jejich kříženci.
Které druhy si můžete dovolit?
V ornamentální zahradě jsou azalky, japonské javory a vzácné dřeviny jako borovice tumbergová. Je tam i část, která se soustředí na středozemní vegetaci a Turecko. Můžeme tam vidět cypřiše. U nás by mohla v některých částech namrzat.
Zmátla přírodu letošní zima?
Všechno je tak trochu posunuté. Některé druhy se v květu překrývají. Něco kvete o dva týdny dříve, něco standardně. Proto máme takové zajímavé období, kde nám někde ještě dokvétají třešně, někde nám kvetou jabloně, ale do toho už jdou šeříky a některé druhy růží.
Je to, protože bylo sucho?
Byla teplá zima. Například poslední tuhé zimy měly vliv na choulostivější dřeviny, takže nevykvetly. Ale díky letošní teplé zimě spousta rostlin vykvetla v plné intenzitě tak, jak bychom si to představovali. Nic nepomrzlo, květy jsou silné.
Bude to pro rostliny pozitivní?
Těžko říct, to se ukáže časem. Velký rozdíl to nebude. Ale pomohlo to například cystám, které rostou ve Středomoří. Cypřiše, které pěstují v Průhonicích, často namrzají, když je běžný průběh zimy, ale teď se jim nic nestalo.
Ale přece jenom v polovině dubna lehce mrzlo?
Bohužel některým pivoňkám neprospěl mrazík asi mínus tři stupně. V severní části zahrady je nejhezčí pivoňková louka a nedávno tam odkvetly magnolie. V plném květu jsou dřevité pivoňky a po nich přijdou bylinné.
Co dalšího lze u vás vidět?
Kvete pel mel všeho možného. Můžeme vidět stále zelené kaliny, kvetou šeříky. Začínají také botanické růže, jako růže hedvábitá. Má takové široké ploché ostny, takže vypadá bizarně. Z kvetoucích dřevin tam jsou okrasné jabloně, které už mají vrchol za sebou, i když jsou pořád hezké. Je to ale spíše sadovnická záležitost. Okrášlí zahradu a na podzim krásně barví listí.
Zabarvují se listy i na jaře?
Máte spoustu dřevin, které jsou barevné v listu, jako dřišťál thunbergův žlutolistý. Jak raší, intenzita žluté barvy je na maximu. Na podzim se do toho dostávají i jiná barviva, protože je méně světla. To samé japonské javory. Některé kultivary mají intenzivní červené barvy. Z dálky si můžeme říct, že tam něco kvete, ale je to pouze v listu a je to velice dekorativní.
Které práce jsou teď nejdůležitější?
V průběhu jara se prolínají práce u květů a údržba. Na jaře se stříhají ještě květy vřesů z loňského podzimu. Když se nechají přerůst, nemají takovou životnost. Je to titěrná a náročná práce. Teď už přestalo období řezů, to přijde zase později v letním období. Jehličnany se třeba řežou v srpnu. Teď začaly choroby a škůdci, kteří se musí hlídat.
Jak se to hlídá?
Člověk vidí, jestli je dřevina v dobré kondici, nebo ne. Pak se to řeší s lidmi, kteří mají na starosti chemické postřiky. Pokud je to něco vážnějšího, řeší se to s rostlinnou lékařskou správou.
Co říkáte na různé chemické postřiky?
Pokud je to ve velkém množství, tak se bez toho člověk neobejde. Nicméně normy se stále zpřísňují. Například něco používáme a za pět let je to zakázané. Zase je nahrazený něčím šetrnějším, ale naopak trochu slabším, nebo působí na jiné bázi.
Co doporučíte zahrádkářům?
Záleží na výsadbě. Lidé dost často dělají chyby při zakládání zahrad nebo výsadeb. Neuvědomí si nároky rostlin a vysadí si to, jak se jim zlíbí. Ale to už je půlka neúspěchu. Když dřevinu, která potřebuje polostín, vysadí na slunce, kde je sucho, tak už je oslabená. To je impuls pro choroby.
Čeho by se měli vyvarovat?
Výsadby by neměly být přehuštěné. V osmdesátých letech sázeli pouze jehličnany, ale je potřeba proudění vzduchu a prostor pro další biologické procesy. Vhodnou výsadbou si ušetříme spoustu práce.
Poradíte, co si vysadit na zahrádku ve středních Čechách?
Pokud jdeme do pahorkatiny, nebo do Polabí, tak se to bude lišit. V druhém případě můžeme zvolit i teplomilné rostliny a vzácnější taxony. Je to srovnatelné s trójskou oblastí. Kdežto v pahorkatině bude výběr střídmější. Dřeviny by měly být otužilejší.
Poznáme, jaké druhy vybrat?
Používá se stupnice podle amerického vzoru, která ukazuje odolnost dřevin v klimatických podmínkách. Je to takové vodítko, podle kterého si zahradník vyhledá, jestli je dřevina odolná, či ne. U nás můžeme pěstovat stupeň číslo čtyři až šest. Co je více, je choulostivé.
Kterým druhům se bude dařit na zahrádkách?
Výběr je velký. Záleží na koncepci, jestli chceme okrasnou zahradu, nebo mít dřeviny, které se prolínají s okolní krajinou. Můžeme použít naše běžné javory, habry, slídy. Jsou nenáročné. Když máme přistíněný pozemek, tak se ani v té vyšší části nemusíme bát pěstování rododendronů, azalek. Pokud je to slunná část, můžeme založit vřesoviště v kombinaci s borovicemi. V Polabí si můžeme udělat i sbírku magnolií.