Roubenka na náměstí Míru čp. 210 patří k mimořádným architektonickým stavbám, kterými se Vrchlabí může pochlubit. Je zapsána jako kulturní památka a město je jejím vlastníkem.

Nejhorší má dům 
už za sebou

Na podzim mohli nejen obyvatelé, ale také návštěvníci sledovat zajímavou práci odborníků, kteří se snažili zachránit objekt od zkázy. Zajišťovali hlavně jeho statiku a vyráběli nový strop a krovy. Tesaři opracovávali tradiční technologií trámy v délce patnácti metrů. Kulatinu vybírali z trutnovského školního polesí. Šlo o velké množství materiálu, na který byl vznesen speciální technologický požadavek.

Kdo opraví a naplní atypický prostor?

„Dům byl prolezlý dřevomorkou, střešní trámy a dřevěná vazba byly shnilé. Pokusy o záchranu objektu, respektive podávání žádostí k získání dotace bylo náročné," připomněl starosta Jan Sobotka. Město se nebude bránit dlouhodobému pronájmu, spojenému s podnikatelským záměrem.

„Nájemce zde nemůže provozovat plnohodnotný obchod, nebude moct například vybudovat výlohy. Čekáme na někoho, kdo využije atypický atraktivní podnikatelský prostor a kdo se bude chtít na obnově vnitřních dispozic finančně podílet," upozornil starosta.

V rámci historického ohlédnutí Eliška Ryndová z Městského úřadu ve Vrchlabí připomněla:

„Měšťanský dům č. p. 210 byl postaven v druhé polovině 16. století. První zmínky jsou o něm z roku 1596. V té době mohl být užíván jako městská radnice, přičemž radní zde pravděpodobně sídlili do postavení radnice nové (dnešní), umístěné na hlavním náměstí. Na téma původního využití objektu probíhá mezi odborníky vášnivá diskuse."

Ukázka stavebního slohu z klasicismu

Jak dále pracovnice městského úřadu upozornila, dům je architektonicky velice zajímavou stavbou, je ukázkou slohově i stavebně kvalitní vlny přezdívání starší dřevěné zástavby ve Vrchlabí. Nejvíce se na současné podobě domu podepsal klasicistní stavební sloh.
"Podmínkou budoucího využití objektu čp. 210 by mělo být, aby záměr měl především historický význam. Bude potřeba, aby nositel nové myšlenky vnitřní dispozice, původní materiály a konstrukce objektu plně respektoval nebo ještě lépe odrážel a zhodnocoval," upozornila na úskalí, s nímž se může případný zájemce potýkat, Eliška Ryndová z vrchlabského úřadu.

Zájem měli třeba i studenti ze Skalska

Pozornosti se roubenka těšila už v podzimním období. A to hlavně díky zmíněným netradičním technologiím, které se prováděly. První etapa rekonstrukce objektu byla velmi zajímavá. Tesaře si při jejich práci fotili a filmovali místní občané i různí návštěvníci. Upoutala je kupříkladu divácky přitažlivá, takzvaná egyptská metoda, při níž došlo ke zvednutí patra a vyzdvižení trámu systémem kladek. Například studenti Střední školy fotografické, filmové a televizní ze Skalska některé původní tesařské metody a odborný výklad o prováděných pracích zahrnuli do dokumentárního filmu, který tu v říjnu natáčeli.

Jana Mudrová, Dagmar Palátková