VYBERTE SI REGION

Návštěva u Ladislava Trojana: Kouzlo šťastné rodiny

Šestatřicet let byl věrný Městským divadlům pražským. Ztvárnil zástup televizních postav, objevil se ve filmu. Pro diváky zůstal především Toníkem, nejmladším ze seriálu Tři chlapi v chalupě. Dnes hraje v Divadle na Fidlovačce a hostuje na dalších scénách. Pro spoustu dětí je Ladislav Trojan dědou Láďou z Kouzelné školky, v posledních letech především tátou slavných Trojanů. Ze svých synů Ondřeje a Ivana, kteří dosahují k nejvyšším uměleckým metám, má radost.

6.4.2013
SDÍLEJ:

Pro spoustu dětí je Ladislav Trojan dědou Láďou z Kouzelné školky.Foto: ČT Rudolf Jung

Setkali jsme se na natáčení pořadu Úsměvy. Společně se svým seriálovým otcem Janem Skopečkem a dědou Lubomírem Lipským přijel Ladislav Trojan zavzpomínat na první seriál České televize. Než ale došlo na glosování Tří chlapů v chalupě, kteří přišli na svět v roce 1963, připomněl první pokus o vytvoření cyklu rodinných příběhů – Rodinu Bláhovu, která má v rodném listě datum 1959. Z původních devíti dílů se zachoval jediný. „Režisér Jaroslav Dudek tenkrát zavítal do Realistického divadla, kde mě viděl. Autorem scénáře Rodiny Bláhovy byl skutečný Bláha, a sice Zdeněk, redaktor televizní zábavy. Pokračování se pak odvíjelo podle ohlasu televizních diváků. Hrál jsem Jardu, syna Stelly Zázvorkové v roli Ilji, mojí sestrou byla Jiřina Jirásková coby Marie. Bohužel, v dílu, který se povedlo uchovat, není. V čase natáčení někde účinkovala, a tak jsme to udělali, jakože se někde ztratila a my na ni čekáme," vzpomíná Trojan. Dějištěm předposledního příběhu bylo Rumunsko. „Užil jsem si tam nádherných čtrnáct dní u moře a pak ještě čtyři dny navrch. Dostal jsem těžkou angínu a pobyl si v tamní nemocnici."

Představitel otce Bláhy byl o pouhých osm let starší než jeho seriálový syn Jarda, což tehdejší tvůrci nepovažovali za překážku. Jejich snahou bylo přivést před kameru nositele známých hereckých jmen. A tak Ladislav Trojan naskočil do historicky prvního, už uceleného seriálu Tři chlapi v chalupě jako syn Jana Skopečka, který je starší jen o sedm let, a jako vnuk Lubomíra Lipského coby dědy Potůčka, od kterého ho dělí devět let. „Scházíme se jednou za měsíc v Divadle ABC, protože v tehdejších Městských divadlech pražských jsme byli všichni tři v angažmá," objasňuje Ladislav Trojan. A tak i dnešní shledání v pořadu Úsměvy patří k jednomu z mnoha setkání kolegů a přátel. „Pořád je na co vzpomínat. Seriál se vysílal živě z Měšťanské besedy. To už si dneska neumí ani nikdo představit. Před vysíláním se ovšem tři neděle zkoušelo. Nedávno jsme se zašli do Měšťanské besedy podívat a žasli jsme, jak se tam mohla všechna ta prostředí vůbec dostat. Byl tam třeba prasečí chlívek, naše kuchyně nebo kus hospody. Vzpomínám si, jak jsme točili schůzi a tam nám Honza Skopeček, můj otec a předseda JZD dává do těla, protože pomrzly brambory, prý i vinou nás – družstevníků. Růžena Lysenková drží živou husu a zvířata nezrežírujete. Husa najednou klofla Lipského do kšiltovky a všichni padli od smíchu a bylo po natáčení."

Přišly davy svatebčanů

Osudy Tří chlapů se točil v imaginární vesnici Ouplavice, venkovní záběry se odehrávaly ve skutečnosti v obci Nesvačily. „Úspěch seriálu byl tehdy až fenomenální. Když se ženil děda Potůček, vyšlo nepatrné oznámení o natáčení v novinách, taková lokálka. Václavák, kudy svatební průvod jel, zaplavily davy lidí. Náměstí bylo narvané, to jsem pak zažil snad až v roce 1989. Ke Staroměstské radnici, kde se obřad odehrával, se někteří herci nemohli vůbec prodrat, o kameramanech ani nemluvě," líčí Ladislav Trojan jedinečné okamžiky.

Počátkem šedesátých let ještě neměla každá rodina televizní přijímač. Lidi se stoličkami se scházeli v hospodských sálech, tělocvičnách nebo v domácnostech, kde už obrazovka zářila. „Moje žena byla zdravotní sestra a vyprávěla mi, jak přijeli s doktorem do nějaké obce očkovat proti tetanu, tehdy se to provádělo hromadně. Na domluvené místo se ale nikdo nedostavil a vesnice vypadala jako vylidněná. Když se začali pídit, co se děje, zjistili, že lidi jsou v sokolovně, protože dopoledne opakovali večerní díl Tří chlapů v chalupě," glosuje poměry před půlstoletím nejmladší Potůček.

Teď ho děti na ulici oslovují dědo Láďo. „Přiznám se, do Kouzelné školky se mi moc nechtělo. Když mě z dětského vysílání roli nabídli, namítal jsem se, že pravidelný úvazek časově nezvládnu. Ale přiznám se, docela se mi tam zalíbilo a dědu Láďu hraju rád už jen kvůli vnukovi Toníkovi, kterému budou čtyři roky, a je věrným divákem pořadu." Vnuků má herec šest, ale dětskému vysílání už odrostli a nejmladšímu Vašíkovi bude teprve rok.

Ladislav Trojan ve Školce často kuchtí, a tak se ptám, jestli se umí postavit k plotně i doma. „Co vás nemá. Vaří moje žena, ale když se u nás sejdou synové s rodinami na oběd, říkám žertem, jak skvěle jsem dneska uvařil. Dětem ale před kamerou radím, jak by si mohly nachystat lahůdky, tak jednoduché, že je zvládnu i já. Třeba jsme společně připravovali lodičky z vajec. Vaření pro malé kuchtíky musí být zábavné. V Kouzelné školce dělám všelijaké srandičky, které malí diváci milují a které si na divadle dovolit nemohu, proto jsem si pořad zamiloval."

I pro vnuky jsem Láďa

Ladislav Trojan patří k těm šťastným lidem, kteří se umí vcítit do dětské duše, a dokáže si s dětmi upřímně hrát. Vyprávět by o tom mohli jeho vnuci. Čtyřiadvacetiletý Tadeáš a o tři roky mladší Matyáš jsou potomci staršího Trojanova syna Ondřeje. Mladší Ivan má čtrnáctiletého Františka, dvanáctiletého Josefa, Toníka, který oslaví čtyřleté narozeniny, a benjamínka Vašíka. Vnuci svého slavného dědečka oslovují Láďo. „Zrovna nedávno jsem šel s Toníkem, potkali jsme staršího pána a ten povídá: Podívejme se, tak tohle bude nejmenší Potůček. Vnuk se zamračil a povídá: Já nejsem žádný Potůček, já jsem Trojan."

Vnukům už dědova nejpopulárnější role tolik neříká, ale synové – Ondřej ani Ivan ji v lásce neměli. „Tenkrát seriál dost opakovali, lidi mě na ulici často zastavovali, a protože jsem slušný člověk, tak jsem se vždycky snažil představit i své děti. Jednou jsem je vedl do Semaforu, kam si velmi přály se dostat, a v podchodu nás míjel nějaký pán, ani si nás nevšiml. Ivan ho pozdravil a povídá: Pane, tak tohle je náš táta. Ten muž byl v rozpacích a já pak syna napomínal: Co děláš, prosím tě, ty toho pána znáš? A Ivan odsekl: Neznám, jen abys věděl, jaké to je, když nás pořád ukazuješ cizím lidem."

Tři Trojani se setkali i před kamerou v pohádce Čert a Káča. „Bohdalka tehdy hrála Káču a režisérka Libuše Koutná přišla s nápadem, abychom přivedli svoje děti. Ondřej se uvolil poměrně snadno, ale Ivan nechtěl za žádnou cenu, zvlášť když se dozvěděl, že mu chtějí nalepit veliké pihy. Přemluvila ho až Helena Růžičková. Šla na něj tak mazaně, že roli vzal i s pihami," připomíná pan Ladislav setkání trojice s velmi výmluvným příjmením před kamerou. Bylo první a zatím poslední. Se synem Ivanem později recitovali ve Viole a o mnoho let později se potkali v jednom dílu slavných Četnických humoresek. Role oblíbeného Bédi Jarého otevřela dveře Ivanu Trojanovi před filmové kamery. Do té doby hrál na jevištích a měl za sebou debut v Zelenkových Samotářích.

Dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že by ho synové chtěli následovat do světa kumštu. „Ondřej se skvěle učil. Chtěl jsem, aby šel na medicínu, ale kdepak. Zkusil pedagogiku a pak nastoupil na Barrandov jako rekvizitář. Na FAMU se dostal až napodruhé. Přátelil se s partou z divadla Sklep, i teď si tam občas zahraje, a definitivně se rozhodl, že bude filmařem. A tak se stalo. Naštestí se mu daří," pronese na adresu oceňovaného producenta, režiséra i herce.

Tři chlapy v chalupě.

Tři chlapi v chalupě. Foto: ČT Rudolf Jung

Mladší Ivan nechtěl mít s herectvím nic společného. Dokonce prý ani na svého tatínka příliš nechodil. Svým náhlým rozhodnutím jít na DAMU tak hodně překvapil. „Byl vášnivý sportovec, navštěvoval sportovní gymnázium a hrál za Spartu basket, dostal se až do juniorské reprezentace a chtěl studovat trenérský obor na Fakultě tělesné výchovy a sportu. A najednou přišel s tím, že si všechno rozmyslel a že bude hercem. Tehdy říkal, že na basket by potřeboval být vyšší. Na školu ho přijali hned napoprvé, ale vytkli mu sykavky, ať s nimi prý něco dělá. Byl ze sportu zvyklý na obrovskou disciplínu, dokázal na sobě tak zapracovat, že sykavky do půl roku zmizely," prozrazuje Ladislav Trojan začátky současné herecké hvězdy. A hned dodá, že jeho syn se za hvězdu v žádném případě nepovažuje a že k jeho radosti zůstal skromným, důsledným, poctivým a laskavým klukem, což se o Ivanu Trojanovi obecně ví. „Jakmile má volno, stará se o děti a stihne organizovat dobročinné akce. Máme se ženou radost z obou synů, člověk to bere jako samozřejmost, ale někdy si říkáme, jaké máme štestí, že máme takové děti," přiznává můj společník. Jeho synům se daří nejen v profesi, ale mají i spokojená manželství, což je v uměleckých kruzích spíš výjimečný jev.

Ladislav Trojan je s jejich maminkou Olgou víc než půlstoletí, bral si ji před čtyřiapadesáti lety. „Myslím si, že kluci poznali kouzlo šťastné rodiny. Vidí, že my jsme se ženou stále spolu, je to pro ně asi takový návod, jak je úžasné, když dva lidé, kteří si rozumějí, společně i zestárnou. V životě mě nenapadlo, že bych svou ženu opustil. Moji rodiče byli taky celý život spolu a já si neuměl představit, že bych se choval jinak. S manželkou se těšíme, když se všichni sjedou k nám do Brd na chalupu. Kdysi jsme ji pořídili kvůli synům a byli jsme rádi, že našli mezi sousedy kamarády, takže tam jezdili vždycky s chutí. Je až dojemné pozorovat ty dospělé vnuky, kteří vezmou s sebou do lesa ty malé od Ivana. A taky máme báječné snachy, Bára i Klárka jsou skvělé ženské," popisuje Ladislav Trojan soudržnost velké rodiny.

Ladislav Trojan vloni oslavil osmdesátku. Jen v Divadle na Fidlovačce hraje nejméně pětkrát do měsíce. „Někdy se mi nechce z domova, protože doma jsem moc rád, ale jakmile vstoupím do divadla a vylezu na jeviště, zaplaví mě pocit radosti. Hraní mě pořád baví a navíc jsem v báječné herecké partě," konstatuje herec, který tam teď v inscenaci Babička ztvárnil Pána Boha. A ten k divákům sestoupí i dnes večer v pořadu Úsměvy.

Vizitka

Narodil se 1. 8. 1932 v Praze. Už jako dítě hrál v ochotnickém divadle. Před vojenskou službou se snažil zachránit studiem baletu. Jako student DAMU se objevil ve filmu Stříbrný vítr. Hrál v Realistickém divadle (dnes Švandově) a 36 let byl členem Městských divadel pražských. Před kamerou ho hlavní role sice nepotkala, ztvárnil ale stovky šťavnatých, nezapomenutelných figur zejména pro televizi. Popularitu mu přinesla role Tondy Potůčka v seriálu Tři chlapi v chalupě. V současnosti je dědou v Kouzelné školce ČT a hraje hlavně v Divadle na Fidlovačce (Lucerna, Šumař na střeše, Babička). Z posledních TV rolí zmiňme Život je ples, Základka, Vyprávěj, Kriminálka Anděl nebo Pojišťovna štetí. V jeho stopách kráčejí i synové Ondřej a Ivan. Má šest vnuků.

Daniela Kupsová

Autor: Redakce

6.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies